Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2009.01 - NGC 7023

ČAM 2009.01 - NGC 7023

ČAM 2009.01
ČAM 2009.01
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2009 obdržel snímek mlhoviny NGC 7023 pořízený Milošem Hrochem.

Svět hvězd, a to nyní nemyslíme hvězdy filmové, nám kromě nebeských těles řekněme standardních, přináší i přehlídku těch nejpodivnějších objektů, jaké si vůbec můžeme představit. Patří mezi ně i poměrně vzácní a velmi mladí hvězdní podobři spektrální třídy Ae či Be. Jejich vzácnost je způsobena zejména tím, že se v této fázi vývoje nacházejí jen po astronomicky velmi krátkou dobu. Jedná se o období jejich gravitačního smršťování a přípravy na vstup do středních a nejdelších let pobytu na tzv. "hlavní posloupnosti". Po svém objeviteli, astronomu Howardu Herbigovi z Havajského Astronomického institutu, byly pojmenovány objekty Herbigovými. Tyto hvězdy, které bývají několikrát těžší než naše Slunce a nacházejí se zejména v hvězdných OB asociacích, bývají navíc často obklopeny nepravidelnými difúzními mlhovinami jako pozůstatky jejich hvězdného rodiště.

A právě takovou hvězdu, samozřejmě spolu s mlhovinou, která ji obklopuje, vyfotografoval pomocí objektivu s ohniskovou délkou 50 cm a digitální zrcadlovkou Miloš Hroch a zvítězil tak v lednovém kole roku 2009 soutěže Česká astrofotografie měsíce. V astronomických katalozích bychom tuto hvězdu nalezli pod různými označeními - například BD+67 1283, HD 200775, SAO 19158 či V380 Cep. Zejména poslední uvedené jméno dává tušit, že se jedná o hvězdu proměnnou, tedy měnící svou jasnost. Její hmotnost je odhadována na 3 až 15 hmotností Slunce a stáří na 5000 roků. S téměř čtyřletou periodou ji obíhá další rodící se hvězda s hmotností 0,5 hmotnosti Slunce. S povrchovou teplotou 17 000 stupňů a jasností na obloze 7,4 hvězdné velikosti představuje jeden z nejzářivějších Herbigových objektů, které známe.

Zajímavá je i okolní mlhovina, pojmenovaná oficiálně chladným NGC 7023, lidově však poetičtěji Kosatec či Iris. Ta září převážně namodralým světlem rozptýleným na prachových částicích. Nalezneme zde však i barvu červenou, která vzniká fotoluminiscencí, tedy přeměnou neviditelného ultrafialového záření mladičké hvězdy na našemu oku viditelné světlo červené. Z pozorování v infračerveném spektrálním oboru také víme, že se v ní nacházejí i mračna velmi složitých molekulárních struktur jako jsou například polycyklické aromatické uhlovodíky. Samotný název možná mnoho neprozradí, dokud si neuvědomíme, že tyto a podobné molekuly obsahuje například cigaretový kouř nebo kouř z lesního požáru, ale i voňavý dým nad grilovaným masem. Ovšem na vzdálenost 1300 světelných let, které nás od mlhoviny i hvězdy samotné dělí, tuto vůni asi opravdu neucítíme.

Co však docela jistě pocítíme při pohledu na chladnou krásu modravě zářícího potrhaného a temnými mračny ušpiněného závoje mladičké hvězdy bude radost nad krásným snímkem mladičké hvězdy a jejího dětského pokojíku. K tomu můžeme připojit ještě blahopřání a poděkování autorovi spolu s přáním dalších podobně působivých pohledů za hranice všednosti.

Autor snímku

Miloš Hroch, 32 let
www stránky autora: www.astronom.cz/procyon/

Technické údaje a postup

Místo: Kašperské Hory
Datum a čas: 27. - 28. 8. 2008 (22:40 - 03:00 SELČ)
Pentax SDHF 75/500 mm, pointace SW 75/500 mm + TVGuider, montáž CG5-ADV Canon EOS 350D (nemodifikovaný), 21 x 640 sec + 4 x 120 sec, ISO 1600.
Teplota 5 °C, vysoká vzdušná vlhkost, během noci přechod slabé vrstvy vysoké oblačnosti.
Kalibrace DF, FF, bias (Subraw).
Úprava barevného vyvážení, složení krátké a dlouhé expozice přes vrstvy, úprava křivek (PS).




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »