Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2010.01 - Mlhovina Bublina

ČAM 2010.01 - Mlhovina Bublina

ČAM 2010.01 (icon)
ČAM 2010.01 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2010 obdržel snímek "Mlhovina Bublina", jehož autorem je Pavel Pech.

Pohled do hlubin vesmíru je téměř vždy úžasný. Už jen představa vzdáleností, velikostí a zároveň děsivé prázdnoty vesmírných hlubin tají dech. To však není vše. V těch hlubinách to vře a kolotá, děsivé energie roztáčejí obří nebeské víry a bubliny plynu, ničí hotové a vytvářejí objekty nové.

Je tomu tak i na snímku Pavla Pecha, který se stal astrofotografií měsíce ledna roku 2010 soutěže Česká astrofotografie měsíce.

V okolí masivní hvězdy BD+602522 se vytvořila soustava minimálně tří vzájemně provázaných bublin plynu vyvržených z obálky této hvězdy intenzivním hvězdným větrem. Tato hvězda, čtyřicetkrát větší než naše Slunce, odfukuje plyn rychlostí téměř 2000 km/h do okolního prostoru, kde se sráží s hustým pracho-plynným mračnem, které ji obklopuje. Takto vzniklá obálka září světlem atomů ionizovaných zářením rodné hvězdy. I když na snímku působí ztracena v rozsáhlých mračnech plynu, její průměr přesahuje 6 světelných let a je pozorovatelná i menším dalekohledem. Objevil ji v roce 1787 dalekohledem o průměru zrcadla necelých 50 cm anglický astronom William Herschel, jehož rodiče pocházeli patrně z Moravy.

Tato mlhovina, zvaná Bublina řečí pozorovatelů či NGC 7635 poněkud strohou řečí nebeských katalogů, leží od nás ve vzdálenosti 11 000 světelných let směrem k souhvězdí Cassiopei.

Další nepřehlédnutelný objekt na snímku leží na asi poloviční vzdálenosti k mlhovině Bublina. Představuje krásnou a na hvězdy bohatou otevřenou hvězdokupu s pořadovým číslem 52 ve známém katalogu Charlese Messiera. Ten ji také 7. září 1774 objevil, když kolem ní po obloze prolétala velká kometa, kterou pozoroval. Aby snad ani ona nepřišla o romantičtější označení, než obyčejné M 52, nazval ji amatérský astronom Jeff Bondono "hvězdokupou soli a pepře". Krásně tak vystihl její vzhled v dalekohledu.

Vzdálenost hvězdokupy není díky vysoké mezihvězdné absorpci známa příliš přesně. Výsledky mnoha měření kolísají mezi 3 000 a 7 000 světelnými roky. V případě průměrné vzdálenosti 5 000 světelných let by její skutečný průměr byl 19 světelných let, v němž je skryto asi 200 hvězd.V jejím centru pak na jeden kubický parsek připadají asi 3 hvězdy. Stáří hvězdokupy je odhadováno na pouhých 35 miliónů let.

Ani to však není vše, co snímek skrývá. Oddělena hradbou čtyř jasných hvězd, tedy na vítězném obrázku od hvězdokupy M 52 směrem ke středu spodního okraje snímku, leží slabě zřetelná otevřená hvězdokupa Czernik 43 (Cz 43), tvořená několika desítkami slabých hvězd, zahalených do jemného oparu slabé mlhoviny. Na závěr nám již nezbývá než autorovi snímku Pavlu Pechovi poděkovat za obrázek, který zaslal do soutěže ČAM a prostřednictvím ní i všem těm, kteří mají rádi tajemno vesmíru. Doufáme, že i jim přinese přinejmenším stejnou dávku radosti a poznání jako nám.

Autor snímku

Pavel Pech, 29 let

Technické údaje a postup

Datum a místo: 16. 8. 2009, Dobřany
Přístroj: Borg 77EDII, ATiK 314L+, Astrodon 5nm Ha, HEQ-5
Expozice: 18 x 10 min
Zpracování: MaxIm DL, Adobe Photoshop




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »