Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2011.04: Okolí ohnivé hvězdy

ČAM 2011.04: Okolí ohnivé hvězdy

ČAM 2011.04 - Okolí ohnivé hvězdy (icon)
ČAM 2011.04 - Okolí ohnivé hvězdy (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2011 obdržel snímek "Okolí ohnivé hvězdy", jehož autorem je Ondřej Podlucký.

Tak jako v dubnu 2011 opět zaplál pomyslný astronomický souboj našich astrofotografů, svítí na obloze v souhvězdí Vozky "Planoucí hvězda". A právě tu si vybral za svůj cíl vítěz dubnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" Ondřej Podlucký.

Na rozdíl od naprosto precizní a hlavně reálné vítězné fotografie je "Planoucí hvězda" objektem mírně řečeno fabulujícím. Předně to není pouze hvězda a také nehoří ani neplane. Tyto "plameny" vytváří téměř umělecká kombinace mezihvězdného vodíku svítícího díky energetickému záření přicházejícímu z modré velmi horké hvězdy AE Aurigae s temnými prachovými mlhovinami plnými uhlíku. Celá mlhovina má průměr přibližně 5 světelných roků a díváme se na ni do vzdálenosti asi 1500 světelných roků. Pro své katalogy ji astronomové označili poněkud strohým IC 405.

Zajímavý je i původce svitu této "planoucí" mlhoviny, samotná hvězda AE Aurigae. Jedná se o nepravidelně proměnnou hvězdu, jejíž jasnost kolísá mezi 5,78 a 6,08 hvězdné velikosti. Je tedy na hranici viditelnosti pouhým okem za vynikajících pozorovacích podmínek. Astronomové o ní dále vědí, že je to "modrý trpaslík hlavní posloupnosti třídy O" a že se jedná o takzvanou "prchající hvězdu". Předpokládají totiž, že před zhruba 2,7 milióny let byla díky kolizi dvou binárních hvězdných systémů vyvržena na dlouhou pouť vesmírem z oblasti Trapéz ve velké Mlhovině v Orionu.

Na snímku však nalezneme i další, tentokrát mnohem symetričtější objekt - mlhovinu IC 410. Ta se sice nehonosí žádnou honosnou přezdívkou, není však vůbec méně zajímavá. Jejím základem je opět mohutné vodíkové mračno, poněkud zašpiněné mezihvězdným prachem a dosahující průměru okolo 100 světelných roků. V jejím nitru se skrývají hvězdy, jež se zde zrodily přibližně před 4 milióny let a které nyní vytvářejí hvězdokupu NGC 1893. Jejich hvězdný vítr opracovává plyn do bizarních tvarů. Dva mohutné proudy materiálu vyvrženého z nitra mlhoviny, které můžeme pozorovat jako dva "pulce" prodírající se mezihvězdným materiálem, představují zároveň potenciální hvězdné porodnice. Jejich délka je přibližně 10 světelných roků. Mlhovina, stejně jako uvnitř ukrytá hvězdokupa jsou od nás vzdáleny přibližně 12 000 světelných roků.

Závěrem bychom rádi autorovi vítězného snímku poděkovali, že snímek nejen pořídil, ale zejména se o něj podělil se všemi zájemci o krásy vesmíru a jeho tajemství. Není tak úplně běžné podívat se do nitra dějů, které svou mohutností, velikostí i energií přesahují i ty naše nejbujnější představy o síle vesmíru. A právě okolí "Planoucí hvězdy" takovou oblastí je.

Autor snímku

Ondřej Podlucký, 32let

Technické údaje a postup:

Datum: 4.,30.1.2011, 2.,6.,7.,8.,23.,24.,25.,28.2.2011, 2.,4.,6.,7.,8.3.2011
Místo: Jirny
Přístroj: Borg 101ED + F4ED reduktor, CCD MII G2-8300, Filtry: Baader Ha 7nm, OIII 8.5nm, SII 8nm
Pointace: Walimex 90/500, Watec120n+, TV Guider
Montáž: EQ6 SS
Expozice: 7.25h/8h Ha, 8.5h/10h OIII, 7,5h/10h SII (IC405/IC410)
Zpracování: snímání a kalibrace(DF,FF,Bias) SIMS, registrace a složení Registar, finální doladění Adobe Photoshop




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »