Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2011.10: Ganymed a jeho stín

ČAM 2011.10: Ganymed a jeho stín

ČAM 2011.10: Ganymed a jeho stín (icon)
ČAM 2011.10: Ganymed a jeho stín (icon)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2011 obdržel snímek "Ganymed a jeho stín", jehož autorem je Karel Sandler.

Mimořádné postavení planety Jupiter na noční obloze svým jasem a majestátným pohybem po ekliptice, který zajišťuje pozorovatelnost této planety vždy déle než půl roku, způsobilo, že u všech velkých kultur v historii byla tato planeta spojována s nejvyšším božstvem, od babylonského Marduka, přes egyptského Amona a řeckého Dia až po římského Jupitera, a toto jméno od té doby přijala i astronomie jako oficiální název této planety.

Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy. Je 317,8 krát hmotnější než Země, jeho poloměr je 11,2 krát větší než u Země, jeho úhlová rychlost rotace 2,5 krát převyšuje zemskou a projevuje se ve zřetelném zploštění planety. Pozorovatele zaujme Jupiter dramatickým pohybem svých měsíců, které obíhají kolem planety a občas zpozorujeme jejich stín na povrchu. Čtyři nejjasnější měsíce Jupitera sehrály významnou roli při pochopení mechaniky naší Sluneční soustavy díky Galileovi, ale posloužily i pro první seriozní stanovení základní fyzikální veličiny - rychlosti světla Rømerem a to vše již v 17. století. Následně se podařilo nalézt další měsíce, takže dnes Mezinárodní astronomická unie eviduje celkem 65 pojmenovaných měsíců a nejspíše přibudou i další. U čtyřech největších se navíc díky vesmírným sondám podařilo odkrýt zcela různorodá tělesa jak svým složením, tak i vzhledem.

Jupiter patří do skupiny obřích plynných planet s atmosférou složenou převážně z vodíku, helia a několika prvků a složitějších molekul. Jádro planety je pevné, nejspíše obsahuje těžké prvky, obklopené rozsáhlou slupkou z vodíku, který postupně od středu mění své skupenství z kovového přes tekuté do plynného. Poměrně tenká horní vrstva atmosféry obsahuje mraky s převahou čpavku a ty se vytvářejí ve dvou vrstvách, z nichž spodní je tmavší a horní čirá. Tato část atmosféry překvapuje svým uspořádáním i úžasnou dynamikou. Oblačné vrstvy se formují do poměrně složitých pásových struktur. Pás kolem rovníku je světlý, po jeho obou stranách jsou dva tmavé a dále k pólům opět světlé. Je pozoruhodné, že rotace těchto pásů je diferenciální, od pólů k rovníku se úhlová rychlost rotace zvětšuje. Tmavé pásy obsahují celou řadu turbulentních vírů, světlé pásy zase obsahují řadu periodicky se opakujících vln. Místa přechodu světlých a tmavých pásů vynikají mohutnou turbulencí. Kromě toho se v pásech podařilo nalézt i skvrny červené, bílé a hnědé. Jejich doba života je různá. Nejznámější je velká rudá skvrna, která nijak nesouvisí s okolními pásy, velmi rychle anticyklonálně rotuje a pozoruje se již několik století. V posledních padesáti letech se především zásluhou několika kosmických sond ukázala významná dynamika celé Jupiterovy planetární atmosféry s rychlými proměnami.

To vše můžeme nalézt na dvou vynikajících snímcích Jupitera pořízených panem Karlem Sandlerem. Oba ukazují, jak úžasné možnosti se dostávají do rukou zdatného, šikovného a cílevědomého pozorovatele s kvalitním malým přístrojem a vhodně použitou výpočetní technikou při promyšleném a pečlivém pozorování. Detaily, které porovnáním obou snímků složených z mnoha záběrů, jsou reprodukovatelně rozlišitelné, mají úhlový rozměr kolem 0.18 obloukové vteřiny, což je asi 2,5 krát pod teoretickou mezí rozlišení jeho dalekohledu a odpovídá teoretickému rozlišení přístroje o průměru 650 mm. Řekněme, že v dobách klasické fotografie, tedy ještě asi před dvaceti roky, v dobách před možnostmi počítačové analýzy mnoha snímků, by takové reálné rozlišení na fotografii bylo možné očekávat od přístroje až o průměru kolem 1000 mm a více, pokud by pracoval ve vynikajících podmínkách vysokohorské observatoře.

Porota České astrofotografie měsíce byla oběma snímky nadšena a autorovi blahopřeje k vynikajícímu výsledku a příležitosti, jak široké veřejnosti představit těleso, které nás právě nyní na večerní obloze vítá svým brilantním jasným svitem.

Autor snímku

Dr. Karel Sandler, 65 let

Technické údaje a postup:
Datum a čas: 26. 9. 2011 01:20 SELČ
Expozice: oba snímky RGB 3x AVI 50s, 1/30 s
Místo: Zubří u Nového Města na Moravě
Přístroj: Celestron C9, filtry RGB Astronomik
Kamera: DMK21AU618.AS
Montáž: NEQ6 SS
Zpracování: registrace snímků a složení v AutoStakkert, Iris, finální úprava v Adobe PhotoShop.






4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom

Snimka 24. 01.2017 o 05:45, Canon EOS 600D, obj. Tamron 300mm

Další informace »