Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM - Astrofotograf roku 2007

ČAM - Astrofotograf roku 2007

certifikat_cam_2007-1.jpg
obr6.jpg
Patrně jste jej nikdy neviděli a na ulici byste jej nepoznali. Pokud se však vážněji zajímáte o astronomickou fotografii, jistě jste se s jeho jménem již setkali. Skryt za poměrně průhlednou přezdívkou MMys na astronomických fórech věnovaných astrofotografii rozdává své rady a náměty takřka na potkání. Poučení u něho však najde nováček i fotograf zkušený.

Mnozí již poznali, že Astrofotografem roku 2007, o kterém tu mluvíme, se stal ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.

Martinova cesta k úspěšné fotografii oblohy byla klasickou cestou českého astrofotografa. První astronomické krůčky za podpory otce, strýčka a vypůjčeného dalekohledu ho dovedly, můžeme-li to tak říci, až k astrofotografické proslulosti korunované získáním titulu Astrofotograf roku 2007. Z vyprávění Martina, jeho internetových stránek i dalších zdrojů jsme se dozvěděli, že to byla cesta dlouhá a mnohdy trnitá.

obr2.jpg
Brzy po prvních pokusech pozorovacích přišly i pokusy fotografické. S jednoduchým fotoaparátem, černobílým Fomapanem a stativem přišly první obrázky noční oblohy. Pak stavba vlastního dalekohledu, první montáž a další snímky. Newton o průměru 210 mm s ohniskem 1 metr, Rubinar s ohniskem půlmetrovým, pointační okulár a hlavně několikahodinové expozice za chladných nocí přivedly Martina Myslivce k myšlence vše si trochu usnadnit. A tato myšlenka padla na úrodnou půdu. Jako zdatný elektronik a programátor si svou stařičkou montáž GS 280 zmodernizoval nejdříve o pohon deklinační osy a nakonec o autopointaci za pomoci stařičkého notebooku a webkamery. Tím se zvedl nejenom komfort, ale i kvalita fotografování. K tomu přispěl i přechod na diapozitivní fotografický materiál.

Po několika dalších letech vylepšování této sestavy Martin zjistil, že se dostal až na samou hranici její využitelnosti a začal uvažovat co dál.

Logickým krokem bylo pořízení pevnější montáže EQ6 a nakonec i přechod na digitální techniku snímání. Tu posloužila digitální zrcadlovka Canon EOS 300D, známá i pod označením Rebel. Zdálo se, že je opět na nějaký čas pokoj. Nestalo se tak. Právě digitální záznam ukázal, že co bylo dobré při použití klasického filmu, pro digitální senzor již nestačí. Nepřesná pointace, kvalita optiky i rezervy v zaostření vedly nakonec k dalšímu vylepšení přístrojového vybavení. Sestavu doplnil japonský ED semi-apochromát Borg 77ED, využívaný zejména při fotografování rozsáhlejších hvězdných polí. Nová elektronika pointace a navádění obohatila i stávající EQ-šestku.

obr7.jpg
V roce 2006 došlo zatím k poslední změně astrofotografického vybavení. Newtona 210/1000 mm nahradil krátký katadioptrický systém Vixen VC200L, provozovaný při ohnisku 1800 mm na detailní záběry úhlově malých objektů, nebo při redukovaném ohnisku 1290 mm. Mezeru v ohniskové vzdálenosti mezi Borgem 77ED, jež je 308mm, a Vixenem zaplnil vlastnoručně postavený světelný newton 185/610mm korigovaným pomocí komakorektoru Televue Paracorr. A digitální zrcadlovku Rebel doplnila CCD kamera QHY8.

Tak nějak vypadal technický růst českého astrofotografa. Ovšem, jak potvrdí jistě každý fotograf, jen v technice to není. Martin se ponořil i do zpracování snímků, a to zejména v její digitální sféře. A množství rad a návodů nejen na jeho vlastních webových stránkách, ale i na různých astronomických internetových fórech a diskusích ukazují, že se i této oblasti zhostil výborně. Nakonec to můžeme posoudit sami. Některé své snímky Martin Myslivec zaslal do soutěže ČAM a několikrát získal titul Astrofotograf měsíce. V roce 2007 pak byl porotou vybrán dokonce za Astrofotografa roku 2007.

Vítězný snímek galaxie M31 - Astrofotografie roku 2007
Vítězný snímek galaxie M31 - Astrofotografie roku 2007
Soutěžní snímek Martina Myslivce, který zvítězil v září 2007 a který jej nakonec dovedl i k titulu Astrofotograf roku 2007, se týká fotografie naší nejbližší velké galaxie. Objekt M31 byl vyfotografován bezpočtukrát a mohlo by se zdát, že se jedná o banální úkol a nemá smysl to dělat znovu. Rozměr této galaxie na obloze je veliký a mnozí, kteří jsou obeznámeni s jejím obláčkem při visuálním pozorování se diví, o kolik větší je spirála na dobré fotografii. A tady jsme u kořene věci. Zachytit objektivně málo husté okrajové partie galaxie, spolehlivě proexponovat galaktický střed a přitom podchytit strukturu spirálních ramen s podtržením jejich plasticity a kontrast zvyšující prachové oblasti, to už je za hranicemi prosté fotografie. Profesionálové, kteří pracují s velkými přístroji zpravidla celý obraz galaxie drobí na spoustu dílčích záběrů a v nich potom usilují o sledování jednotlivých hvězd, mlhovin, hvězdokup a dalších objektů obdobných těm, které známe z naší Mléčné dráhy. Podíváte-li se do ilustrací na stránkách velmi prestižního Astrophysical Journal, kudy se více než jedno století ubírá vývoj astronomie a astrofyziky, mnohé z nich sice udivují svou podrobností uvnitř galaxie v Andromedě, avšak přiznejme si, nejsou příliš pěkné na pohled. U Martina Myslivce to je ale jiné. Nejen že obrázek hýří detaily v rámci amatérských možností, je ale i pěkný a pomáhá nám vytvářet fascinující celkový dojem vzdáleného vesmírného objektu, hýčká nás jeho barevností, složitostí i prostotou. Autor asi nedosáhl ještě úplného vrcholu, což je dobře, ale pokuste se prohlédnout jeho dřívější snímky stejného objektu před dvěma či čtyřmi léty na webu a uvidíte kolik toho již ve fotografii udělal a jak odborně vyrostl.

obr4.jpg
To nejcennější však není asi ani vybavení, ani znalosti zpracovatelských postupů a práce se grafickými programy. Cennější je přístup ke svému okolí a zejména z začínajícím astronomům. Jak jsme zmínili již v úvodu, Martin Myslivec neúnavně sleduje diskusní fóra a hlavně, mnohdy znovu a znovu, vysvětluje, radí a pomáhá. Mnozí z nás „vyrostli“ na takových lidech jako byli pánové Klepešta, Bečvář a Zeman s jejich neocenitelnými náměty a radami při stavbě našich prvních dalekohledů a pokusů o zachycení krás oblohy na skleněnou fotografickou desku či film. Dnes by nám již asi neporadili. Koloid a celuloid nahradil elektronický čip a odstředivý regulátor otáček by si už asi do pohonu dalekohledu zařadil asi málokdo. Doba je trochu jiná a jiní jsou i lidé, kteří mohou poradit a pomoci. Mezi ně patří právě Martin Myslivec. A právě i za to, mimo své fotografie galaxie M 31 v Andromedě, získal titul Astrofotograf roku 2007. Gratulujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »