Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM červen 2008: NGC 4565

ČAM červen 2008: NGC 4565

CAM 2008.06 mid
CAM 2008.06 mid
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2008 obdržel snímek Libora Richtera z Tuchořic na Žatecku nazvaný NGC 4565.

Za devatero horami a devatero řekami, tedy téměř za humny, alespoň těmi astronomickými, leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných let překrásná galaxie s hezkým jménem "Jehlová". Hvězdné katalogy a atlasy ji však označují poněkud stroze jako NGC 4565.

Asi se nikdy nedozvíme, jestli kolem některé z jejích několika miliard hvězd obíhá Zemi podobná planeta, kde by maminka svým dětem začínala pohádku vyprávět těmi nám známými slovy: "Za devatero horami …". Jisté však je, že k ní snad každou jasnou noc míří nějaký z pozemských dalekohledů či fotografických komor. Ať s vědeckými cíli, nebo s prostou a o to krásnější touhou pokochat se jedním hezkým objektem našeho nebe. Aby také ne. Tato téměř učebnicová galaxie se k nám natáčí přesně bokem a my můžeme velmi podrobně sledovat výduť centrálního jádra s dominujícím nažloutlým svitem starších hvězd spolu s temnými prachovými pásy zakrývajícími pohled jak k samotnému centru této galaxie, tak do již tak tenkých spirálních ramen s mladšími a jasně zářícími hvězdami.

Tuto fotogenickou galaxii s průměrem přes 100 000 světelných let objevil v roce 1785 William Herschel. I když na obloze na délku zabere více než polovinu Měsíce, našim neozbrojeným zrakům zůstane skryta i v těch nejlepších pozorovacích podmínkách. Díky své vizuální jasnosti 9,6 mag budeme k jejímu spatření totiž potřebovat dalekohled a její skutečnou krásu odhalí až fotografie.

A právě takovou fotografii do soutěže "Česká astrofotografie měsíce" poslal Libor Richter a ta v měsíci červnu roku 2008 získala ocenění "astrofotografie měsíce". Snímek nás zavádí do poměrně nevýrazných Vlasů Bereniky. I když se toto malé souhvězdí naší severní oblohy nepyšní žádnými jasnými hvězdami, je plné slabších či jasnějších galaxií. Že tomu tak skutečně je, ukazuje i tento vítězný snímek. Kromě samotné "jehlové" NGC 4565 zde nalezneme mnoho dalších a slabších hvězdných ostrovů, u nichž si mnohdy jen můžeme představovat, jak ve skutečnosti vypadají a které náš pohled vedou mnohem dále do hlubin vesmíru.

Libor Richter zamířil svůj dalekohled a fotoaparát ve správný okamžik na správné místo oblohy a výsledkem byl snímek, který nejen získal toto ocenění, ale zároveň nám ukázal, jak asi vypadá naše vlastní Galaxie viděná z boku ze vzdálenosti 30 miliónů světelných let. A můžeme snad s uspokojením říci, že pokud je tomu skutečně tak, pak jsme se narodili na hezkém místě vesmíru.

My galaxii NGC 4565 vidíme tak, jak vypadala před 30ti milióny let. Dnes již vypadá určitě trochu jinak. Některé hvězdy v ní jistě chybí, jiné se zase vylouply z hvězdných kolébek a možná, že ta mírumilovně vypadající "jehlová galaxie" na kusy roztrhala a pohltila některou z malých galaxií, které se k ní neopatrně přiblížily. Ze snímku Libora Richtera však určitě ještě mnoho let bude vyzařovat poklidné tajemno "neměnného" vesmíru a bude potěšením nejen autorovi, ale nyní i nám, ostatním milovníkům krásných pohledů do nebe. Za to autorovi mnohokrát děkujeme.

Autor snímku
Libor Richter
WWW: biba75.webgarden.cz

Technické údaje a postup
Přístroj: Newton 203/900+MPCC montáž HEQ-5 Syntrek,pointace AG od Martina Myslivce + ref. SW-70/500, Canon 350D neupravený
Postup a zpracování: Expozice: 10x480s. iso 800 bez filtru. Odečet DF a FF v programu Subraw, složeno v programu Registar a finální úprava v Adobe Photoshop.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »