Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM červen 2008: NGC 4565

ČAM červen 2008: NGC 4565

CAM 2008.06 mid
CAM 2008.06 mid
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2008 obdržel snímek Libora Richtera z Tuchořic na Žatecku nazvaný NGC 4565.

Za devatero horami a devatero řekami, tedy téměř za humny, alespoň těmi astronomickými, leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných let překrásná galaxie s hezkým jménem "Jehlová". Hvězdné katalogy a atlasy ji však označují poněkud stroze jako NGC 4565.

Asi se nikdy nedozvíme, jestli kolem některé z jejích několika miliard hvězd obíhá Zemi podobná planeta, kde by maminka svým dětem začínala pohádku vyprávět těmi nám známými slovy: "Za devatero horami …". Jisté však je, že k ní snad každou jasnou noc míří nějaký z pozemských dalekohledů či fotografických komor. Ať s vědeckými cíli, nebo s prostou a o to krásnější touhou pokochat se jedním hezkým objektem našeho nebe. Aby také ne. Tato téměř učebnicová galaxie se k nám natáčí přesně bokem a my můžeme velmi podrobně sledovat výduť centrálního jádra s dominujícím nažloutlým svitem starších hvězd spolu s temnými prachovými pásy zakrývajícími pohled jak k samotnému centru této galaxie, tak do již tak tenkých spirálních ramen s mladšími a jasně zářícími hvězdami.

Tuto fotogenickou galaxii s průměrem přes 100 000 světelných let objevil v roce 1785 William Herschel. I když na obloze na délku zabere více než polovinu Měsíce, našim neozbrojeným zrakům zůstane skryta i v těch nejlepších pozorovacích podmínkách. Díky své vizuální jasnosti 9,6 mag budeme k jejímu spatření totiž potřebovat dalekohled a její skutečnou krásu odhalí až fotografie.

A právě takovou fotografii do soutěže "Česká astrofotografie měsíce" poslal Libor Richter a ta v měsíci červnu roku 2008 získala ocenění "astrofotografie měsíce". Snímek nás zavádí do poměrně nevýrazných Vlasů Bereniky. I když se toto malé souhvězdí naší severní oblohy nepyšní žádnými jasnými hvězdami, je plné slabších či jasnějších galaxií. Že tomu tak skutečně je, ukazuje i tento vítězný snímek. Kromě samotné "jehlové" NGC 4565 zde nalezneme mnoho dalších a slabších hvězdných ostrovů, u nichž si mnohdy jen můžeme představovat, jak ve skutečnosti vypadají a které náš pohled vedou mnohem dále do hlubin vesmíru.

Libor Richter zamířil svůj dalekohled a fotoaparát ve správný okamžik na správné místo oblohy a výsledkem byl snímek, který nejen získal toto ocenění, ale zároveň nám ukázal, jak asi vypadá naše vlastní Galaxie viděná z boku ze vzdálenosti 30 miliónů světelných let. A můžeme snad s uspokojením říci, že pokud je tomu skutečně tak, pak jsme se narodili na hezkém místě vesmíru.

My galaxii NGC 4565 vidíme tak, jak vypadala před 30ti milióny let. Dnes již vypadá určitě trochu jinak. Některé hvězdy v ní jistě chybí, jiné se zase vylouply z hvězdných kolébek a možná, že ta mírumilovně vypadající "jehlová galaxie" na kusy roztrhala a pohltila některou z malých galaxií, které se k ní neopatrně přiblížily. Ze snímku Libora Richtera však určitě ještě mnoho let bude vyzařovat poklidné tajemno "neměnného" vesmíru a bude potěšením nejen autorovi, ale nyní i nám, ostatním milovníkům krásných pohledů do nebe. Za to autorovi mnohokrát děkujeme.

Autor snímku
Libor Richter
WWW: biba75.webgarden.cz

Technické údaje a postup
Přístroj: Newton 203/900+MPCC montáž HEQ-5 Syntrek,pointace AG od Martina Myslivce + ref. SW-70/500, Canon 350D neupravený
Postup a zpracování: Expozice: 10x480s. iso 800 bez filtru. Odečet DF a FF v programu Subraw, složeno v programu Registar a finální úprava v Adobe Photoshop.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »