Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Duben 2012: Březen - měsíc konjunkcí

ČAM Duben 2012: Březen - měsíc konjunkcí

ČAM 2012.04 : Duben - měsíc konjunkcí
ČAM 2012.04 : Duben - měsíc konjunkcí
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2012 obdržel snímek "Březen - měsíc konjunkcí", jehož autorem je Josef Jíra z Rokycan.

Jaro letošního roku nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků.

Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" s názvem "Březen - měsíc konjunkcí". Jeho autor, astronom a astrofotograf Josef Jíra využil fotogenické situace, kdy blízké setkání Jupitera a Venuše na večerním nebi obohatil ještě dorůstající srpek Měsíce.

Přiblížení planet na naší obloze vždy vyvolávala zájem lidí. Díky velkému jasu planet pozorovatelná i na potemnělé večerní obloze přinášejí nezvyklý pohled, vymykající se běžným zkušenostem. Není pak divu, že se z jejich výskytu běžně usuzovalo na zdar či nezdar nejrůznějších činností. Mnohdy i velké bitvy byly ovlivněny výkladem astrologa, který měl tu moc vehnat i zkušeného vojevůdce do předem prohrané bitvy. Jindy zase mohl svou předpovědí bitvu odvrátit a zachránit mnoho lidských životů. Kdo však to nyní ví.

Velkých konjunkcí planet nevyužívají ovšem jen astrologové. Obracejí se k nim i historici v naději, že jim jejich popis pomůže datovat jinak ztracené okamžiky naší historie. Příkladem nám budiž třeba datování narození Krista za pomoci velké trojnásobné konjunkce Jupitera se Saturnem, která snad byla onou romantickou betlémskou hvězdou. A jak vidíme i na tomto snímku, obracejí se k ní i astrofotografové a fotografové, hledající co nejhezčí motiv pro dech beroucí fotografii.

Abychom však nezapomněli na snímek samotný. Kompozice několika desítek obrázků pořízených ve tříminutových intervalech ukazuje 2 planety a Měsíc, postupně klesající k obzoru. Nejslabší světélko, skrývající se nejvíce ve větvoví rozsochatého stromu, patří obří planetě Jupiter. Ta byla v době pořízení snímku vzdálena od Země přibližně 860 miliónů kilometrů, zatímco jasná Venuše, pohybující se nejvýše nad obzorem, pouhých 108 miliónů kilometrů. Světlo Jupiterovo opustilo tedy tuto planetu téměř 48 minut před pořízením každého snímku, světlu Venuše cesta trvala 6 minut. Nejjasnější Měsíc se pohyboval ve vzdálenosti přibližně 406 tisíc kilometrů a jeho světlo k nám letělo 1,35 sekundy.

To však ještě není vše, k čemu nás snímek může inspirovat. Pohledem do hvězdářských tabulek zjistíme, že v době pořízení se Venuše ještě stále úhlově vzdalovala od Slunce, ovšem už opravdu velmi pomalu. Druhý den totiž dosáhla tzv. největší východní elongace, tedy úhlové délky od Slunce a ze vzdálenosti plných 46 obloukových stupňů se začala pohybovat zpět, aby nám 6. června tohoto roku za úsvitu připravila vyvrcholení své divadelní sezóny - přechod před slunečním diskem.

Doufáme tedy, že si tento okamžik, poslední na více než 100 let, nenechá ujít nejen autor vítězného snímku Josef Jíra, ale i ostatní milovníci hezkých nebeských úkazů a že se se svými výsledky podělí i s ostatními. Všem ať přeje jasné počasí a panu Jírovi za celou ČAM blahopřejeme ke krásné inspiraci.

Autor snímku

Josef Jíra, 35 let

Technické údaje a postup:
Místo: obec Březina nedaleko Rokycan
Datum snímání: 26. 3. 2012
Přístroj: Canon EOS 40D + Tamron 17-50 mm objektiv, pevný stativ
Postup: ISO 500, expozice 73 x 2 s, v intervalu 3min, f/7,1
Zpracování: složení snímků v programu Startrails, odečet temných snímků pomocí programu MrawGui 1.1.0.0.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša - tesne po súmraku

Další informace »