Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM duben 2015: IFN v okolí M81 a M82

ČAM duben 2015: IFN v okolí M81 a M82

IFN v okolí M81 a M82
Autor: Pavel Pech

Galaxie M 81 a M 82 ve Velkém voze zná asi každý astronom. Mnohokrát jsme je jako své první pokusy, hned po trochu větší galaxii v Andromedě, hledali nepřekonatelnými „binary“ na louce za hvězdárnou či za lesem. Co však zůstalo našim pohledům skryto, byly rozsáhlé komplexy slabých reflexních mlhovin, ležících ale v galaxii naší. Chyba však není na straně pozorovatele či snad teleskopu. Začnou se objevovat až na vhodně exponovaných a vhodně zpracovaných fotografiích. Třeba takových, jaké pořizuje astrofotograf Pavel Pech a jaké poslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, vyhlašované Českou astronomickou společností.

Galaxie M 81, kterou na snímku poznáte snadno podle nádherných spirálních ramen, se nachází asi 11,8 milionu světelných let od nás. Přestože již nepatří do naší místní skupiny galaxií, lze ke stanovení její vzdálenosti ještě použít světla cefeid - standardních "svíček" pro měření  vzdáleností  ve  vesmíru.  To  umožnilo  relativně  velmi  přesné  určení  vzdálenosti v porovnání s ostatními galaxiemi,  které nepatří do místní skupiny.  Podobně  jako  galaxie M 31 v Andromedě je i M 81 téměř věrným obrazem naší Mléčné dráhy.

Galaxie M 82, znatelně menší (na snímku vlevo protáhlý útvar), nevypadá na první pohled jako spirální galaxie. Dlouhou dobu se soudilo, že se jedná o nepravidelnou galaxii. Nicméně poslední pozorování odhalila, že i tato galaxie má spirální ramena. Důvod, proč tak dlouho byla skryta našim zrakům, je jednoduchý - jednak je k nám galaxie nevhodně natočena (díváme se na galaxii víceméně z boku), jednak jsou známky spirálních ramen schovány za komplexní strukturou galaktického prachu a plynu - nesmazatelné stopy po interakci s blízkým galaktickým sousedem.

Tyto galaxie, které jsou od sebe vzdáleny asi 130 000 světelných let, se navzájem gravitačně výrazně ovlivňují. Vznikají v nich oblasti s masivní tvorbou nových hvězd, přičemž tyto procesy jsou natolik energické a intenzivní, že je lze detekovat i v rentgenovém oboru. Jsme tak svědky dlouhotrvajícího gravitačního zápasu dvou galaxií M 81 a M 82, na jehož konci zbude pouze jediný vítěz.

To hlavní, co však tato fotografie přináší, jsou komplexy slabých, téměř neprozkoumaných reflexních mlhovin. Ty neodrážejí světlo jednotlivých hvězd, jako je tomu například u Plejád. Odrážejí komplexní světlo všech hvězd naší Galaxie, čímž se nám mohou ukázat ve své plné kráse. Jsou tvořeny převážně uhlíkovými monoxidy, vodíkem a dalšími prachovými částicemi. Ta část z mnohem rozsáhlejšího komplexu, jež je zachycena na snímku, získala v „Mandel-Wilsonově katalogu neprozkoumaných mlhovin“ označení MW3 a poněkud dramatické jméno „Volcano nebula“. 

Co na úplný závěr? Snad již jen poděkování autorovi za pořízení snímku a jeho zaslání do soutěže. Jistě potěšil nejen zraky porotců, ale potěší i čtenáře tohoto článku. 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šumava

Datum pořízení: 12.02. a 13.02.2015

Optika: ASA 10'' N, ASA 3'' Wynne 0.95x, F/3.6 @ 900mm

Montáž: Gemini G53F

Snímač: MII G3-11000, Astrodon LRGB

Popis: 4 hodiny Luminance, 1 hodina na kanal RGB, celkem 7 hodin expozic. Zmenseno na 50%.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: M81, M82, ČAM


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Jupiterem

Další informace »