Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Prosinec 2013: Kometa Lovejoy a meteor

ČAM Prosinec 2013: Kometa Lovejoy a meteor

Kometa Lovejoy a geminida Autor: Petr Štarha
Kometa Lovejoy a geminida
Autor: Petr Štarha
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2013 obdržel snímek „Kometa Lovejoy a meteor“, jehož autorem je Petr Štarha.

V minulosti bývaly postrachem králů, armád i obyčejných lidí. Jejich zjev na obloze nevěstil nic dobrého. Králové prohrávali bitvy, někteří v nich i umírali. Na druhou stranu, vítězná armáda mohla naopak kometu považovat za zvěst dobra. A co my?

Již jsme se naučili komet se nebát. Naopak, považujeme je za krásnou příležitost, jak nalákat návštěvníky na hvězdárnu, dívku na vycházku do parku za městem, nebo astrofotografa daleko od světel měst. Všichni se těší na krásný zážitek a komety jim ho občas dopřejí. To slovíčko „občas“ je velmi důležité, neboť komety si obecně dělají téměř co chtějí. Jejich jasnost roste a klesá často úplně jinak, než si přejeme či hvězdáři předpovídají. Není to však ani tak chyba astronomů, ale vlastnost komet samotných.

Kometární jádra, obecně o rozměrech až desítky kilometrů, jsou velmi komplikovaná. Velmi často jsou popisována jako „špinavé sněhové koule“. Z velké části je tvoří zmrzlý oxid uhličitý, metan a voda smíchaná s prachem a různými nerostnými látkami. Toto vše se často tváří jako pevný kompaktní celek. Zdání však často klame. Někdy jsou jednotlivé kusy komety k sobě vázány jen velmi slabě a již slabý ohřev slunečním zářením způsobí nepředvídatelné změny. Stejně tak i dutiny vyplněné zmrzlými plyny působí často jako podzemní mina. A naopak v kometě slibující nebeské představení náhle ustane tvorba plynu a prachu a její sláva pohasne.

Příkladem byl loňský rok. Dvě komety, PanSTARRS a ISON, měly být jedna jarní a druhá zimní ozdobou noční a snad i denní oblohy. Ale nestalo se tak. Kometa PanSTARRS se nám nevýrazně plížila těsně nad hranicí viditelnosti okem, kometa ISON se nám stačila rozpadnout ještě dříve.

Naštěstí tu byla ještě kometa třetí, která situaci trochu zachránila. Kometu C/2013 R1 Lovejoy objevil 7. září 2013 Terry Lovejoy, amatérský astronom z Austrálie jako svůj čtvrtý úlovek. Kometa patří mezi dlouhoperiodické s oběžnou periodou přes 7000 let. Při tomto průletu byla nejblíže ke Slunci 22. prosince 2013 ve vzdálenosti 121 miliónů kilometrů. K Zemi se přiblížila nejvíce na 59 miliónů kilometrů 19. listopadu.

I tato kometa vylákala astrofotografy ven z tepla domovů do prosincového chladu. Jedním z nich byl i Petr Štarha. Jeho snímek „Lovejoye“ v souhvězdí Herkula nám přináší krásnou vzpomínku na tuto vlasatici a autorovi vítězství v prosincovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou provozuje Česká astronomická společnost. Ovšem kometa nebyla tím jediným, co porotu na snímku zaujalo. Spolu s ní se na čipu fotoaparátu zachytil i další působivý jev – buď světelná dráha tělíska drolící se komety či planetky – tedy zimní meteor, případně záblesk jedné z mnoha družic křižujících oblohu. V každém případě gratulujeme.

Rádi bychom na závěr za celou porotu poděkovali za krásný snímek a myslíme si, že nejsme jediní, kdo přeje Petru Štarhovi hodně jasných nocí a podobných úlovků, jaký se mu podařil na konci kometami nabitého roku 2013.

Autor
Petr Štarha

Technické údaje a postup:
Autor: Petr Štarha
Název: Kometa Lovejoy a meteor
Místo: Lísek
Datum: 13. prosince 2013, 3:28 SEČ
Optika: Sigma 70-200/2,8 (200 mm/3,2)
Stativ: HEQ-5
Senzor: Canon EOS 50D
Zpracování: Složeno 21 expozic, 21x30s, ISO 3200, odečteny darkframy a flatfieldy. Snímek zpracován Miloslavem Druckmüllerem pomocí vlastního software.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »