Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Říjen 2013: NGC 281 - Pacman Nebula

ČAM Říjen 2013: NGC 281 - Pacman Nebula

NGC 281 - Pacman Nebula Autor: Pavel Pech
NGC 281 - Pacman Nebula
Autor: Pavel Pech
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2013 obdržel snímek „NGC 281 - Pacman Nebula“, jehož autorem je Pavel Pech.

Když japonští programátoři počítačových her představili 22. května 1980 hru Pac-Man, netušili jistě, že se stane hrou téměř kultovní, že se stane předlohou pro mnoho písniček a dokonce i pro televizní seriál. A stejně jako v kultech starých Řeků, jejichž hrdinové se často dostali na oblohu, stalo se tak i Pac-Manovi. Nemůže za to ovšem hromovládný Zeus, ale astronomové, kteří takto pojmenovali mlhovinu s jinak nepříliš poetickým označením NGC 281.

„Pacmana“ si za svůj cíl vybral i astrofotograf Pavel Pech a zvítězil s ním v říjnovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, kterou pořádá Česká astronomická společnost. Na jeho snímku vidíme nejen to, že se mlhovina svým tvarem skutečně podobá Pac-Manově hlavě s otevřenými ústy, vidíme i množství hvězdných teček, jakoby připravených k tomu, aby je herní panáček snědl.

Mlhovina NGC 281 je od nás přibližně deset tisíc světelných let daleko a svítí zejména díky vysoce energetickým hvězdným větrům a záření mladých hvězd typu OB hvězdokupy IC 1590, ukryté v jejím nitru. Tato hvězdokupa je vlastně dítkem tohoto kosmického mračna, neboť vznikla z jeho materiálu. Její stáří se odhaduje na několik miliónů let. Její nejjasnější člen, ve skutečnosti pětinásobný hvězdný systém, tvoří Pac-Manovo oko. Je to ovšem systém velmi nestabilní a v budoucnu se s největší pravděpodobností rozpadne. Mohutné toky energie se projevují i navenek jako radiový zdroj zvaný „vodní maser“. Mohutné prachoplynné sloupy opracované zářením, stejně jako temné Bokovy globule ukrývají zárodky nových hvězd. Tento typ objektů popsal jako první astronom Bart Bok v roce 1940. Jedná se o kompaktní oblaka plynu a prachu s typickými hmotnostmi deset až padesát hmotností Slunce. Jejich průměr bývá okolo jednoho světelného roku. Ta největší z globulí na snímku Pavla Pecha má průměr větší než dva a půl světelného roku. Globule obsahují zejména molekulární vodík, oxidy uhlíku a helium, ale také relativně velké množství silikátového prachu.

Celý tento působivý komplex nalezneme v souhvězdí Kassiopeia a jeho průměr se odhaduje na osmdesát světelných let. Na obloze zabírá plochu odpovídající ploše Měsíce v úplňku.V rámci naší Galaxie se nachází v „Perseově“ spirálním ramenu.

Mlhovinu objevil Edward Barnard, jeden z průkopníků astrofotografie, v srpnu 1883, tedy téměř přesně před sto třiceti lety. Ať již vedla autora snímku Pavla Pecha jakákoliv motivace k jeho pořízení, oslavil jím toto jubileum jistě velmi důstojně. My jsme rádi, že se spolu s ním můžeme kochat krásou této hvězdné porodnice a přejeme mu mnoho dalších astronomických úspěchů.

Autor
Pavel Pech

Technické údaje a postup:
Autor: Pavel Pech
Název: NGC 281 - Pacman Nebula HST (SII+Ha+OIII)
Místo: Dobřany
Datum: 5. 9. 2013 21:47 CEST
Optika: ASA 10'' N, ASA 3'' Wynne 0.95x, F/3.6 @ 900mm
Stativ: Gemini G53F
Senzor: Atik 460EXM, Astrodon 3nm Ha, 3nm OIII, 3nm SII
Zpracování: 27 x 10min Ha, 30 x 10min OIII, 28 x 10min SII (14 hodin). Prezentováno ve 100% rozlišení (1:1 pixel scale), které dělá úhlových 1.04 arcsec na pixel.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »