Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM srpen 2008: Barvy sluneční koróny

ČAM srpen 2008: Barvy sluneční koróny

CAM 2008.08
CAM 2008.08
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2008 obdržel snímek "Barvy sluneční koróny" pořízený Miloslavem Druckmüllerem (Česká republika), Peterem Aniolem (Německo) a Vojtechem Rušinem (Slovenská republika) během zatmění Slunce.

Úplné zatmění Slunce. Jev, který uchvátí jistě každého, kdo jej alespoň jednou v životě spatří. Ne každý však má to štěstí, že si jej může na obloze v plné kráse vychutnat. Někdo proto, že mu jeho přesvědčení či strach nedovolí na zatmění se ani podívat a raději se až po krk ponoří do očistné lázně. Jiný proto, že skloněn nad jemnými pohyby dalekohledu, zaostřovacím kroužkem objektivu a spouští fotoaparátu čí klávesnicí počítače s mírnou nervozitou nastavuje vše potřebné k zachycení prchavého a neopakovatelného okamžiku. K těm druhým patří i kolektiv autorů, kteří do srpnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" zaslali snímek "Barvy sluneční koróny".

Snímek je to poněkud netradiční a odlišuje se od většiny obrázků sluneční atmosféry, které máme možnost vidět. To proto, že si autoři vytýčili za cíl nejenom zachytit co nejjemnější detaily ve strukturách koróny, ale pokusili se též poodhalit skryté tajemství skutečné barvy řídké atmosféry naší nejbližší hvězdy. Nebylo to jistě jednoduché. Počínaje pořízením přesně definované řady expozic koróny během zatmění a pomocných korekčních snímků, přes extrémně přesné sesazení jednotlivých snímků do jednoho výsledného a následnou vizualizaci detailů, až po komplikované kolometrické zpracování. To vše představuje obrovské množství práce, řádků vlastních zpracovatelských programů i důkladné studium literatury. A to se již vůbec nezmiňujeme o strastiplné cestě do nitra Mongolska za bezoblačnou oblohou a čistým vzduchem.

Výsledek však za tu námahu jistě stojí. Po potlačení bílé barvy světla fotosféry rozptýleného na volných elektronech ve sluneční koróně, tedy tzv. K-koróny, se v její vnitřní části objevila zelená barva emisní spektrální čáry zářící na vlnové délce 530,3 nm. Dnes víme, že náleží železu, které je v řídkém a horkém prostředí sluneční atmosféry více než třináctinásobně ionizované. Když ji však ve spektru pořízeném během zatmění v roce 1896 astronomové spatřili poprvé, byli zmateni.

Domnívali se dokonce, že náleží novému prvku, který nazvali "Korónium". Tento stav trval až do roku 1930, kdy Walter Grotrian a Bengt Edlén objevili pravou podstatu záhady. Načervenalá barva okrajových částí obrazu je naopak způsobena převážně rozptylem světla na prachových částicích tzv. F-koróny. Tato načervenalá část sluneční atmosféry přechází v nám již známé zodiakální světlo, občas i u nás pozorovatelné po západu Slunce či před jeho východem. Slabě fialová záře je pak způsobena také ionizovaným železem, pouze však desetkrát. Na základě analýzy tohoto snímku tak můžeme dojít k významné informaci, že sluneční koróna, jak ji vidíme očima či detektory fotoaparátů, je téměř bílá s jemným posunem do zelena nad aktivními oblastmi na Slunci až po načervenalou barvu slabě načervenalého zodiakálního světla. Přechodová oblast může též zářit slabě žlutě, podle toho, jak se v ní zelená a červená mixují.

O snímku by se dalo mluvit ještě dlouho, stejně jako o jeho vzniku. My bychom však snad za všechny rádi všem třem autorům - Miloslavu Druckmüllerovi, Peteru Aniolovi a Vojtechu Rušinovi poděkovali, že si snímek s velkou vědeckou hodnotou nenechali pouze pro odbornou komunitu, ale že s ním potěšili oko i duši nejednoho milovníka oblohy.

Autor snímku
Autoři snímku: Miloslav Druckmüller (ČR), Peter Aniol (D), Vojtech Rušin (SR)
www: www.zam.fme.vutbr.cz

Technické údaje a postup
Pozorovací místo: Bor Uzuur, Mongolsko (45° 43.251' N, 92° 06.837' E, 1223 m n.m.)
Datum, čas, expozice: 01.08.2008, 11:03:35-11:05:39 UT, 1/60 s - 8 s (ISO100) a 8 s při ISO (200)
Optika a montáž: Rubinar 10/1000mm, montáž paralaktická, konstrukce Peter Aniol
Fotoaparát: Canon EOS 5D řízený počítačem pod operačním systémem Linux Fedora programem multican, jehož autorem je Jindřich Nový (Red Hat)
Zpracování: Vstupními daty byly originální obrazové matice získané ze souborů CR2 užitím programu Dcraw, tj. jednosložkové obrazy s lineární závislostí hodnot pixelů na jasu. Snímek vznikl složením 23 obrázků pořízených během zatmění, obrázky byly kalibrovány užitím dalších více než dvou set snímků (dark frame, flat-field), geometricky sesazeny se subpixelovou přesností v jediný obraz za využití adaptivní transformace kompenzující rozptýlené světlo, koronální struktury byly vizualizovány užitím adaptivního filtru simulujícího vlastnosti lidského zraku, který převedl obraz s kontrastem asi 1:1000000 na obraz zobrazitelný na počítačovém monitoru, barvy vznikly kolorimetrickou kalibrací a zvýšením saturace 50x.
Další informace: rozlišení originálních dat asi 2 arcsec, nejjasnější hvězda v obraze 4 mag., nejslabší hvězdy 11 mag., rozmazání hvězd je způsobeno pohybem Slunce vzhledem ke hvězdám během zatmění (obrazy sesazeny na korónu).
Interpretace
Tentýž obraz bez zvýraznění barev




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom

Snimka 24. 01.2017 o 05:45, Canon EOS 600D, obj. Tamron 300mm

Další informace »