Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

UV-040707aring-A.jpg
Nejlepší pohled na Saturnovy prstence v historii výzkumu planety, pořízené v ultrafialovém světle, naznačuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců, což může být dobrá stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje. Prohlásili to dva pracovníci University of Colorado v Boulderu, podílející se na misi Cassini.

Joshua Colwell a Larry Esposito, pracovníci Laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku University of Colorado, řekli, že ultrafialová spektra pořízená během navádění sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturna 30. 6. 2004, ukazují momentální stav probíhajícího vývoje v prstencích A, B a C.

Larry Esposito, který objevil v roce 1979 prstenec F na základě dat ze sondy Pioneer 11, je vedoucím týmu pro experiment UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) na sondě Cassini. Tým pracovníků včetně experta na prstence, kterým je Joshua Colwell, vytvořil ze získaného spektra barevně zvýrazněný snímek.

Přístroj UVIS je schopen zachytit hlavní rysy prstenců na záběru o šířce až 100 km s rozlišením 10krát lepším, než poskytla sonda Voyager 2. Je tedy schopen rozlišit například Cassiniho dělení, které poprvé spatřil Giovanni Domenico Cassini v 17. století. Cassiniho dělení navzájem odděluje prstence A a B.

Saturnovy prstence.gif
Systém Saturnových prstenců začíná nejbližším prstencem k planetě, který je označen písmenem D, následují prstence C, B a A, dále se rozkládají úzké prstence F a G a následuje široký a velmi řídký prstenec E. Červená barva v připojených obrázcích prstenců představuje poměrně řídké rozptýlené prstýnky, tvořené pravděpodobně "špínou", tedy prachem, eventuelně zaprášeným ledem malých rozměrů. Naopak v hustějších a vzdálenějších prstencích, zbarvených do odstínů zelené barvy, se nacházejí větší částečky materiálu, které jsou tvořeny ledem.

UV-040707aring-A.jpg
Obrázek A:
Zleva doprava je zachycena část prstenců, začínající Cassiniho dělením, které je znázorněno odstíny červené barvy. Bez jakékoliv "mezery" následuje prstenec A. Ten začíná jako "špinavá" oblast červené barvy následovaná prstýnky tyrkysové barvy, rozprostírající se daleko od planety. Představuje hustější prstenec tvořený ledovými částicemi. Jasně červený prstenec přibližně ve třech čtvrtinách šířky obrázku je známe Enckeho dělení.
UV-040707cbring-B.jpg
Obrázek B:
Snímek představuje vnější část prstence C a vnitřní okraj prstence B (zleva doprava). Prstenec B začíná ve vzdálenosti menší než polovina tohoto obrázku. Odstíny červené barvy vlevo představují poměrně úzké prstýnky "špinavého" materiálu, tyrkysově zelená barva představuje hustější oblasti zaplněné ledovými částicemi.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkur

Další informace »