Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Astronom i matematik Cassini

ČRo: Astronom i matematik Cassini

Giovanni Domenico Cassini
Giovanni Domenico Cassini
14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší republice připomenout.

Už jste se někdy dívali astronomickým dalekohledem na překrásnou planetu Saturn? Překrásnou ji dělají Saturnovy prstence. A právě Cassini byl první, kdo objevil v prstencích planety mezery. A nejen to... Ale vezměme to pěkně popořádku.

Malý Honzík, tedy vlastně Giovanni, spatřil světlo světa v Perinaldu, v janovské oblasti v dnešní Itálii, a to 8. června 1625. Studoval v Jesuitské koleji v Janově a pak v opatství v San Fructuoso. Jako pětadvacetiletý se stal profesorem astronomie na univerzitě v Boloni. Jeho zájmy byly značně široké a neomezovaly se zdaleka jen na astronomii. V matematice například studoval křivky, které se dnes nazývají Cassiniho křivkami; tento výzkum byl zároveň součástí jeho práce o relativním pohybu Země kolem Slunce. Kromě matematiky a astronomie se Cassini zabýval také hydraulikou a byl poradcem pro řešení problematiky povodní na řece Po. Byl také poradcem papeže pro dohled nad výstavbou opevnění a pracoval i jako odborník pro údržbu řek. V letech 1652-53 Cassini pozoroval kometu a v následujících letech o svém pozorování publikoval podrobnosti.

Když mu bylo 44 let, pozval ho Ludvík XIV. do Paříže. Senát města Boloně a papež s cestou souhlasili, protože se domnívali, že půjde jen o krátkou návštěvu. Jenže Cassini Italy zradil, v roce 1671 se stal ředitelem pařížské observatoře a o dva roky později dokonce francouzským občanem. Do Itálie se již nikdy nevrátil. V Paříži také 14. září 1712 umírá. Dožil se tedy na tehdejší dobu úctyhodného věku - 87 let.

A jak to bylo v jeho případě se Saturnem?

Cassini objevil postupně od roku 1671 čtyři Saturnovy měsíce a v roce 1675 i mezeru v systému prstenců této planety. Ta dodnes nese jeho jméno - říká se jí Cassiniho dělení.

Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 14./16. 9. 2003. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER (v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci). Od 1. dubna 2003 vysílá Planetárium i Český rozhlas Regina a Region - každé úterý večer po 20. hodině.




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Capu di Muru

Tohle místo je jedno z pár u korsického Ajaccia, kde se dá nafotit noční obloha bez smogu okolních vesnic a měst. Na pláž jsem se dostal za cca hodinu a půl od silnice. Hladina byla rozbouřená a kapky vody párkrát dosáhly i na stativ, ale celkových cca 20 minut na popředí vodu dokonale zklidnilo.

Další informace »