Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Astronom i matematik Cassini

ČRo: Astronom i matematik Cassini

Giovanni Domenico Cassini
Giovanni Domenico Cassini
14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší republice připomenout.

Už jste se někdy dívali astronomickým dalekohledem na překrásnou planetu Saturn? Překrásnou ji dělají Saturnovy prstence. A právě Cassini byl první, kdo objevil v prstencích planety mezery. A nejen to... Ale vezměme to pěkně popořádku.

Malý Honzík, tedy vlastně Giovanni, spatřil světlo světa v Perinaldu, v janovské oblasti v dnešní Itálii, a to 8. června 1625. Studoval v Jesuitské koleji v Janově a pak v opatství v San Fructuoso. Jako pětadvacetiletý se stal profesorem astronomie na univerzitě v Boloni. Jeho zájmy byly značně široké a neomezovaly se zdaleka jen na astronomii. V matematice například studoval křivky, které se dnes nazývají Cassiniho křivkami; tento výzkum byl zároveň součástí jeho práce o relativním pohybu Země kolem Slunce. Kromě matematiky a astronomie se Cassini zabýval také hydraulikou a byl poradcem pro řešení problematiky povodní na řece Po. Byl také poradcem papeže pro dohled nad výstavbou opevnění a pracoval i jako odborník pro údržbu řek. V letech 1652-53 Cassini pozoroval kometu a v následujících letech o svém pozorování publikoval podrobnosti.

Když mu bylo 44 let, pozval ho Ludvík XIV. do Paříže. Senát města Boloně a papež s cestou souhlasili, protože se domnívali, že půjde jen o krátkou návštěvu. Jenže Cassini Italy zradil, v roce 1671 se stal ředitelem pařížské observatoře a o dva roky později dokonce francouzským občanem. Do Itálie se již nikdy nevrátil. V Paříži také 14. září 1712 umírá. Dožil se tedy na tehdejší dobu úctyhodného věku - 87 let.

A jak to bylo v jeho případě se Saturnem?

Cassini objevil postupně od roku 1671 čtyři Saturnovy měsíce a v roce 1675 i mezeru v systému prstenců této planety. Ta dodnes nese jeho jméno - říká se jí Cassiniho dělení.

Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 14./16. 9. 2003. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER (v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci). Od 1. dubna 2003 vysílá Planetárium i Český rozhlas Regina a Region - každé úterý večer po 20. hodině.




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »