Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

Naším domovem je Mléčná dráha. Měli bychom toho o ní proto vědět co nejvíc. Jenže tomu tak není - třeba z historie naší Galaxie toho víme opravdu málo. Vědci to přiznávají a proto teď tolik vítají výsledky projektu, na kterém pracoval tým astronomů z Dánska, Švédska a Švýcarska. Znamenají opravdový průlom ve zkoumání naší Galaxie.

Díky nim dnes můžeme studovat dynamiku vývoje Mléčné dráhy již od jejího zrodu. Zmíněný tým během patnácti let pozorování určil pohyby hvězd v okolí Slunce. Postupoval systematicky, ne jako dřívější astronomové, kteří si vybírali jen zajímavé hvězdné objekty; proto byl pro nás dosavadní pohled na náš vlastní vesmírný domov značně zkreslený a neúplný.

Víme, že Galaxie vznikla po Velkém třesku z hustého oblaku plynu, tvořeného převážně vodíkem a héliem. Postupně se vyvinula její spirální ramena, vznikaly a zanikaly generace hvězd. Před čtyřmi miliardami a 700 miliony let se utvořilo Slunce. Jak k tomu došlo? A jak rychle? Jak se během času měnil tvar a složení Mléčné dráhy? Kdy se začaly tvořit těžší prvky? Na některé z těchto otázek odpovídá právě už zmíněný výzkum.

Dalekohledy na Evropské observatoři v chilské La Sille a ve francouzské Haute-Provence se zaměřily na více než 14 000 hvězd podobných Slunci; každá byla zkoumána nejméně čtyřikrát. Do databáze tak bylo získáno mnoho cenných informací o jejich vzdálenosti, spektrech, chemickém složení, oběžných dráhách, o dvojhvězdných i vícenásobných systémech (kterých je mimochodem přibližně jedna třetina) a tak dále. První rozbory ukázaly, že pohyb hvězd v minulosti značně ovlivnily molekulární mraky, spirální ramena i černé díry.

Projekt je splněným snem dánského astronoma Benta Strömgrena, jednoho z prvních průzkumníků vývoje Mléčné dráhy, který stál u jeho začátků, ale výsledků se už nedožil. A čím jsou získaná data vědě užitečná? Astronomové tvrdí, že vedle znalosti historie naší Galaxie nám velmi pomohou i při jejím dalším průzkumu. Nejen že jsme zjistili, jak se dříve hvězdy pohybovaly, ale zároveň i to, kudy se budou ubírat v budoucnu. Ale hlavně - své dosavadní poznatky si doplníme o zjištění, že vývoj Mléčné dráhy byl mnohem komplikovanější a chaotičtější, než se až dosud ve zjednodušených modelech předpokládalo.

Zdroj: ČRo
Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 3.4-7.4. 2004. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER, v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci. Na vlnách Českého rozhlasu Regina a Region pak každé úterý večer po 20. hodině. Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.




O autorovi



42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Seskupení Měsíce, Marsu a Venuše

Další informace »