Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

Naším domovem je Mléčná dráha. Měli bychom toho o ní proto vědět co nejvíc. Jenže tomu tak není - třeba z historie naší Galaxie toho víme opravdu málo. Vědci to přiznávají a proto teď tolik vítají výsledky projektu, na kterém pracoval tým astronomů z Dánska, Švédska a Švýcarska. Znamenají opravdový průlom ve zkoumání naší Galaxie.

Díky nim dnes můžeme studovat dynamiku vývoje Mléčné dráhy již od jejího zrodu. Zmíněný tým během patnácti let pozorování určil pohyby hvězd v okolí Slunce. Postupoval systematicky, ne jako dřívější astronomové, kteří si vybírali jen zajímavé hvězdné objekty; proto byl pro nás dosavadní pohled na náš vlastní vesmírný domov značně zkreslený a neúplný.

Víme, že Galaxie vznikla po Velkém třesku z hustého oblaku plynu, tvořeného převážně vodíkem a héliem. Postupně se vyvinula její spirální ramena, vznikaly a zanikaly generace hvězd. Před čtyřmi miliardami a 700 miliony let se utvořilo Slunce. Jak k tomu došlo? A jak rychle? Jak se během času měnil tvar a složení Mléčné dráhy? Kdy se začaly tvořit těžší prvky? Na některé z těchto otázek odpovídá právě už zmíněný výzkum.

Dalekohledy na Evropské observatoři v chilské La Sille a ve francouzské Haute-Provence se zaměřily na více než 14 000 hvězd podobných Slunci; každá byla zkoumána nejméně čtyřikrát. Do databáze tak bylo získáno mnoho cenných informací o jejich vzdálenosti, spektrech, chemickém složení, oběžných dráhách, o dvojhvězdných i vícenásobných systémech (kterých je mimochodem přibližně jedna třetina) a tak dále. První rozbory ukázaly, že pohyb hvězd v minulosti značně ovlivnily molekulární mraky, spirální ramena i černé díry.

Projekt je splněným snem dánského astronoma Benta Strömgrena, jednoho z prvních průzkumníků vývoje Mléčné dráhy, který stál u jeho začátků, ale výsledků se už nedožil. A čím jsou získaná data vědě užitečná? Astronomové tvrdí, že vedle znalosti historie naší Galaxie nám velmi pomohou i při jejím dalším průzkumu. Nejen že jsme zjistili, jak se dříve hvězdy pohybovaly, ale zároveň i to, kudy se budou ubírat v budoucnu. Ale hlavně - své dosavadní poznatky si doplníme o zjištění, že vývoj Mléčné dráhy byl mnohem komplikovanější a chaotičtější, než se až dosud ve zjednodušených modelech předpokládalo.

Zdroj: ČRo
Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 3.4-7.4. 2004. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER, v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci. Na vlnách Českého rozhlasu Regina a Region pak každé úterý večer po 20. hodině. Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »