Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

ČRo: Splněný sen Benta Strömgrena

Naším domovem je Mléčná dráha. Měli bychom toho o ní proto vědět co nejvíc. Jenže tomu tak není - třeba z historie naší Galaxie toho víme opravdu málo. Vědci to přiznávají a proto teď tolik vítají výsledky projektu, na kterém pracoval tým astronomů z Dánska, Švédska a Švýcarska. Znamenají opravdový průlom ve zkoumání naší Galaxie.

Díky nim dnes můžeme studovat dynamiku vývoje Mléčné dráhy již od jejího zrodu. Zmíněný tým během patnácti let pozorování určil pohyby hvězd v okolí Slunce. Postupoval systematicky, ne jako dřívější astronomové, kteří si vybírali jen zajímavé hvězdné objekty; proto byl pro nás dosavadní pohled na náš vlastní vesmírný domov značně zkreslený a neúplný.

Víme, že Galaxie vznikla po Velkém třesku z hustého oblaku plynu, tvořeného převážně vodíkem a héliem. Postupně se vyvinula její spirální ramena, vznikaly a zanikaly generace hvězd. Před čtyřmi miliardami a 700 miliony let se utvořilo Slunce. Jak k tomu došlo? A jak rychle? Jak se během času měnil tvar a složení Mléčné dráhy? Kdy se začaly tvořit těžší prvky? Na některé z těchto otázek odpovídá právě už zmíněný výzkum.

Dalekohledy na Evropské observatoři v chilské La Sille a ve francouzské Haute-Provence se zaměřily na více než 14 000 hvězd podobných Slunci; každá byla zkoumána nejméně čtyřikrát. Do databáze tak bylo získáno mnoho cenných informací o jejich vzdálenosti, spektrech, chemickém složení, oběžných dráhách, o dvojhvězdných i vícenásobných systémech (kterých je mimochodem přibližně jedna třetina) a tak dále. První rozbory ukázaly, že pohyb hvězd v minulosti značně ovlivnily molekulární mraky, spirální ramena i černé díry.

Projekt je splněným snem dánského astronoma Benta Strömgrena, jednoho z prvních průzkumníků vývoje Mléčné dráhy, který stál u jeho začátků, ale výsledků se už nedožil. A čím jsou získaná data vědě užitečná? Astronomové tvrdí, že vedle znalosti historie naší Galaxie nám velmi pomohou i při jejím dalším průzkumu. Nejen že jsme zjistili, jak se dříve hvězdy pohybovaly, ale zároveň i to, kudy se budou ubírat v budoucnu. Ale hlavně - své dosavadní poznatky si doplníme o zjištění, že vývoj Mléčné dráhy byl mnohem komplikovanější a chaotičtější, než se až dosud ve zjednodušených modelech předpokládalo.

Zdroj: ČRo
Článek je převzat z webových stránek magazínu Českého rozhlasu Planetárium, který byl vysílán 3.4-7.4. 2004. Ve zvukové podobě můžete Planetárium slyšet vždy v neděli, krátce po 9. hodině dopolední na frekvencích Českého rozhlasu SEVER, v repríze pak tamtéž hodinu po nedělní půlnoci. Na vlnách Českého rozhlasu Regina a Region pak každé úterý večer po 20. hodině. Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »