Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Den temné hmoty na brněnské hvězdárně

Den temné hmoty na brněnské hvězdárně

V úterý 31. října Hvězdárna a planetárium Brno slaví Den temné hmoty. V české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. Vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači LHC.

Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie. Co jsou vlastně zač? Nevíme. Chybějí nám slova, kterými bychom je popsali. Abychom si tento fenomén alespoň trochu připomněli, slavíme v úterý 31. října Den temné hmoty. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno   

Podívejte se na trailer Fantom vesmíru - hon na temnou hmotu

 

Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu

V představení se diváci dozvědí, jak byla temná hmota vůbec nalezena. Budou sledovat „tanec hvězd“ v Galaxii v Andromedě, dostanou se hluboko pod zemský povrch, do bývalého zlatého dolu, kde se dnes nachází nejcitlivější detektor temné hmoty. A nejen to. Budou svědky mezinárodní spolupráce řady vědeckých týmů, které se snaží rozlousknout tuto největší záhadu všech dob.

Pořad Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu vznikl díky spolupráci s laboratoří CERN. K jedinečnému zobrazení náročných fyzikálních jevů přitom s úspěchem využívá právě digitální planetária s polokulovitou projekční plochou. Svým dílem přispěli i pracovníci laboratoře v Berkeley, Michiganské státní univerzity, natáčelo se také ve Stanfordově podzemním výzkumném zařízení v Jižní Dakotě. Český překlad zajistili pracovníci Hvězdárny a planetária Brno ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem v Hradci Králové. Namluvil Petr Štěpán.

Vstupenky na podvečerní představení získáte na www.hvezdarna.cz

O temné hmotě a energii

Astronomové několik tisíc roků zkoumají svět kolem nás. Snaží se pochopit chování jednotlivých hvězd, mapují rozložení milionů galaxií v kosmickém prostoru, sledují pohyb obrovských oblaků plynu a prachu, poznávají vlastnosti černých děr i planet mimo Sluneční soustavu. Před pár desetiletími ale vědci zjistili, že je všechno úplně jinak.

Na konci 20. století se totiž ukázalo, že je ve vesmíru mnohem více látky, než doopravdy vidíme. Horký plyn, hvězdy i galaxie – to všechno se proměnilo v bezvýznamné kulisy. Drtivá většina látky ve vesmíru nevydává žádné světlo, teplo, rádiové ani jiné záření. Celých 95 procent vesmíru tvoří temná hmota a temná energie.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


3. vesmírný týden 2018

3. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 1. do 21. 1. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme dvě mlhoviny ze souhvězdí Býka. Start tajné mise Zuma zůstává opředen nejasnostmi. SpaceX provedla první tankování rakety Falcon Heavy. Se statickým zážehem nespěchá. Všechny starty raket v minulém týdnu byly úspěšné. Nákladní loď Dragon se oddělila od ISS a přistála v Tichém oceánu. Už čtyřicet roků obsluhují nákladní lodě Progress různé vesmírné stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »