Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Barvité airglow nad portugalským ostrovem Pico Island.
Autor: Miguel Claro.

Noční snímky Země a různých jevů v její atmosféře z družice NPP byly donedávna vázány na zpracování dat pokročilejším softwarem. Nyní jsou díky portálu NASA EOSDIS Worldview dostupné každému, a to jak v téměř reálném čase, tak zpětně z archivu. To nejspíš potěší nejen "lovce airglow", ale i další zájemce o to, jak aktuálně vypadá svět v noci, kdekoliv na naší planetě.

EOSDIS (Earth Observing System Data and Information System) je klíčovým uživatelským systémem NASA pro přístup k různým skupinám (oborům) dat pozorování Země, pořizovaných NASA, případně ve spolupráci s NOAA a dalšími partnery. EOSDIS mimo jiné provozuje dvanáct distribučních center zaměřených na různé obory pozorování; např. na pozorování zemské atmosféry je zaměřený distribuční systém LAADS DAAC.

Pro snazší vyhledávání různě tematicky zaměřených dat EOSDIS vyvinul uživatelský systém EOSDIS Worldview, plně zprovozněný letos v dubnu (přičemž různé beta a alfa verze byly dostupné od r. 2012). Uživatel má možnost si v tomto systému navolit různé typy dat a pozorování, zvolit projekci, různé překryvné vrstvy (např. politickou mapu světa, pobřeží, silnice, města, geografické sítě aj.) a svou volbu si uložit pro další použití. Systém zároveň umožňuje přímý přístup ke stažení zdrojových dat snímků (vrstev), zobrazených uživatelem.

Ukázkový náhled snímku z družice NPP na serveru EOSDIS Worldview. Autor: NPP, DNB-NASA, Worldview.
Ukázkový náhled snímku z družice NPP na serveru EOSDIS Worldview.
Autor: NPP, DNB-NASA, Worldview.

Jedním ze souborů dat, dostupných přes EOSDIS Worldview, jsou noční pozorování Země a její atmosféry družicí Suomi-NPP přístrojem DNB (Day/Night Band). Uživatel si může zvolit datum pozorování a oblast zájmu, přičemž aktuální data jsou dostupná zpravidla do 3 až 4 hodin od jejich pořízení. Snímky DNB jsou navíc zpracovány pokročilou metodou Enhanced Near Constant Contrast (viz odkazy níže), která umožňuje zobrazit nerovnoměrně nasvícené oblasti tak, aby celý snímek byl expozičně vyrovnaný – tedy aby světlé oblasti (např. oblasti kde již svítá, nebo oblasti nasvícené Měsícem či polární září) nebyly přeexponovány, a naopak aby vynikly detaily i těch nejtmavších oblastí (např. oblasti s bouřemi rozvlněným airglow – viz ukázka). To umožňuje daleko efektivnější vyhledávání různě tematicky zaměřených jevů – např. aktuální situace světelného znečištění (z pohledu shora), polárních září a jejich detailů, či již výše zmíněných vln v airglow.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přednastavený přímý odkaz na noční snímky DNB na EOSDIS Worldview
[2] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (1)
[3] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (2)
[4] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (3)



O autorovi

Martin Setvák

Martin Setvák

Pracovník ČHMÚ. Od roku 1990 je vedoucím družicového oddělení ČHMÚ. V rámci oddělení se zabývá prakticky vším, co nějak souvisí s meteorologickými družicemi: příjmem dat, jejich zpracováním a interpretací, distribucí produktů ČHMÚ a jejich archivací. Intenzivněji se věnuje zejména interpretaci družicových snímků a jejich odbornému využití - především problematice družicových pozorování konvektivních bouří. Více na osobních stránkách autora.

Štítky: Polární záře, Světélkování vzduchu, Suomi NPP, EODSIS


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »