Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Galerie kreseb Měsíce od Milana Blažka

Galerie kreseb Měsíce od Milana Blažka

Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.
Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.
Je jasná noc. Na obloze se třpytí jen hrstka jasných hvězd a vysoko nad obzorem svítí baculatý couvající Měsíc. Právě na mrtvý měsíční svět míří váš dalekohled, protože slabé objekty nočního nebe se beznadějně ztrácejí v měsíčním svitu. Obraz je neobvykle klidný a vy při velkém zvětšení prohlížíte rozhraní světla a stínu, kde se rýsuje množství zajímavě osvětlených kráterů, hor, údolí a brázd. Nastává vhodná doba ke kreslení Měsíce!

Mnohé stínové výjevy měsíčního světa ovšem brzy pominou. Postupující rozhraní světla a stínu totiž vše na více než 14 dní potopí do černočerné tmy a vy budete muset čekat několik měsíců nebo i let na to, abyste znovu viděli to, co se právě před vámi odehrává. Pokud nezastavíte čas, vzpomínka na detaily stínového představení vám z hlavy vyprchá rychleji, než stačíte uklidit dalekohled. V tu chvíli je třeba rychle jednat. Můžete pořídit snímek dané oblasti nebo si její vzhled alespoň zapíšete na kus papíru, který se vám vzápětí někde ztratí. Máte-li však dostatek kuráže, sáhnete po tužce a začnete kreslit.

Kreslení povrchu Měsíce není těžkým úkolem. Pokud však chcete, aby vaše momentky mrtvého měsíčního světa oživeného proměnlivým slunečním osvětlením byly co nejdokonalejší, připravte se na stovky hodin tréninku u dalekohledu, v létě na desítky komářích štípanců, v zimě na prokřehlé konečky prstů a na litry kávy nebo čaje vypité při zpracovávání kreseb. Tím vším si jistě musel projít i Milan Blažek z Prahy, který svou první kresbu měsíčního povrchu pořídil už 23. srpna 1999. Kreslení se mu ale podle jeho vlastních slov příliš nedařilo a tak to po několika dalších pokusech přechodně vzdal. V dubnu 2000 ovšem Milan někde uviděl jednu z mých kreseb a řekl si, že své kreslení zdokonalí. Všechny kreslíře Měsíce chválím, už jen pro to, že si opravdu vážím každého, kdo je ochoten kreslení Měsíce věnovat svůj čas. Když mi ale Milan poslal své kresby, chtěl po mě něco víc - chtěl upřímně znát můj názor. Začínajícího kreslíře mé výtky k jeho kresbám naštěstí neodradily - naopak! Každá další várka jeho kreseb byla stále lepší a lepší. Milan ve svém zdokonalování nikdy nepolevoval. Sbíral rady i od Antonína Rükla a za několik let svou tečkovací techniku natolik vypiloval, že za například jeho kresbu kráteru Fracastorius by se nestyděl ani slavný americký kreslíř Harold Hill!

Milan naštěstí nezůstává jen u kreslení. Snaží se své kresby publikovat (například v časopisu Astropis, na stránkách ČASu nebo na výstavě konané nedávno v Astronomickém ústavu v Ondřejově) a ukázat tak krásy měsíčního světa co nejvíce lidem. Milanova pozorování jsou také velmi užitečná při přípravě Průvodce měsíčními útvary. Vždyť minulý týden pořídil již čtyřsetšedesátou kresbu Měsíce! S těmi nejlepšími výtvory z Milanovy kreslířské dílny se můžete seznámit i v nově otevřené galerii na stránkách Prohlídky Měsíce. S Milanem budeme tuto stránku průběžně aktualizovat a já doufám, že se jeho kresby stanou inspirací i pro další kreslíře. Je však nutné dodat, že Milan v tomto případě nastavil laťku opravdu hodně vysoko!




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »