Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kometa 73/P a M57

Kometa 73/P a M57

Comet_schwas_M57_080506_w.jpg
CCD astrofotografie komet má svá úskalí a i když je internet zaplaven povedenými fotografiemi komety 73/P Schwassmann-Wachmann, dovoluji si zde publikovat jeden domácí amatérský snímek.

Dne 8.5.2006 nad ránem byla pravá příležitost vyfotografovat kometu u prstencové mlhoviny M57 v souhvězdí Lyry. Pravděpodobně pouze na Šumavě bylo dobré počasí bez zákalu, ale fotografování rušil Měsíc. Protože jsem vyznavačem CCD fotografie, chtěl jsem vyzkoušet barevnou CCD fotografii pro snímání komety. Přípravou jsem strávil asi tři hodiny, protože jsem chtěl aby kometa "vplula" do záběru. Parametry snímku jsou tak trochu "šílené", ale berte to spíše jako pokus než jako cestu k následování. Pro celou kompozici jsem zvolil tu nejobtížnější cestu - LRGB. To znamená, že pro pozadí s mlhovinou byly použity subexpozice s délkou 2 x 10min, takže součet snímku pozadí je roven 80 minutám. Pro kometu jsem použil 10 x 60 sec. subexpozic také metodou LRGB. To představuje celkový součet 40 minut. Krátké subexpozice jsem udělal záměrně, protože kometa se rychle pohybovala a tak jsem se obával, že snímky komety budou rozmazané.

Pro fotografování jsem použil refraktor 106/f5 na montáži GP-DX Vixen. Použitá CCD kamera je ST-2000XM. Ačkoli se paradoxně nejedná pouze o fotografii mlhoviny M57, musel jsem mlhovinu zvětšit, protože na snímku jsou , dle mého soudu, neuvěřitelné detaily vzhledem k malému průměru dalekohledu.

Začátek snímání komety byl v 00:33 UT a konec v 01:29 UT. Pro zpracování jsem použil programy MaxIm DL a Adobe Photoshop. Kometa je složena "na jádro" s funkcí SD mask, která eliminuje hvězdy. Po složení jednotlivých barev se výsledná fotografie "vrátí" do posledního snímku komety. Barevnou složeninu komety jsem "prohnal" funkcí Lucy-Richardson a ukázalo se, že přece jenom nějaké detaily v okolí jádra komety jsou viditelné. Konečnou podobu snímku jsem udělal v programu Photoshop. Pro nafotografování surových dat jsem potřebovat 6 hodin práce pod oblohou, ale mám pocit, že to stálo za to.

Na tomto fotografickém pokusu se aktivně podílel i můj osmiletý syn Martin(jako vzdálená obsluha notebooku při hledání vhodné pointační hvězdičky), který bohužel těsně před půlnocí podlehl únavě a usnul. Z toho plyne, že astronomická fotografie je opravdu náročná disciplína.

Jasné nebe
Zdeněk a Martin Bardonovi




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) více než čtyřicet let. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. Jeho velkou vášní je astrofotografie a stavby robotických astronomických observatoří. Na střeše svého domu instaloval malou robotickou observatoř, která je řízena průmyslovým řídícím systémem a je jakousi koncepční předlohou pro profesionální řízení velkých observatoří. Pracuje ve firmě ProjectSoft HK a.s. (www.projectsoft.cz), která se mimo jiné specializuje na robotizace a rekonstrukce řídících systémů pro observatoře po celém světě. Je také „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »