Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kometa 73/P a M57

Kometa 73/P a M57

Comet_schwas_M57_080506_w.jpg
CCD astrofotografie komet má svá úskalí a i když je internet zaplaven povedenými fotografiemi komety 73/P Schwassmann-Wachmann, dovoluji si zde publikovat jeden domácí amatérský snímek.

Dne 8.5.2006 nad ránem byla pravá příležitost vyfotografovat kometu u prstencové mlhoviny M57 v souhvězdí Lyry. Pravděpodobně pouze na Šumavě bylo dobré počasí bez zákalu, ale fotografování rušil Měsíc. Protože jsem vyznavačem CCD fotografie, chtěl jsem vyzkoušet barevnou CCD fotografii pro snímání komety. Přípravou jsem strávil asi tři hodiny, protože jsem chtěl aby kometa "vplula" do záběru. Parametry snímku jsou tak trochu "šílené", ale berte to spíše jako pokus než jako cestu k následování. Pro celou kompozici jsem zvolil tu nejobtížnější cestu - LRGB. To znamená, že pro pozadí s mlhovinou byly použity subexpozice s délkou 2 x 10min, takže součet snímku pozadí je roven 80 minutám. Pro kometu jsem použil 10 x 60 sec. subexpozic také metodou LRGB. To představuje celkový součet 40 minut. Krátké subexpozice jsem udělal záměrně, protože kometa se rychle pohybovala a tak jsem se obával, že snímky komety budou rozmazané.

Pro fotografování jsem použil refraktor 106/f5 na montáži GP-DX Vixen. Použitá CCD kamera je ST-2000XM. Ačkoli se paradoxně nejedná pouze o fotografii mlhoviny M57, musel jsem mlhovinu zvětšit, protože na snímku jsou , dle mého soudu, neuvěřitelné detaily vzhledem k malému průměru dalekohledu.

Začátek snímání komety byl v 00:33 UT a konec v 01:29 UT. Pro zpracování jsem použil programy MaxIm DL a Adobe Photoshop. Kometa je složena "na jádro" s funkcí SD mask, která eliminuje hvězdy. Po složení jednotlivých barev se výsledná fotografie "vrátí" do posledního snímku komety. Barevnou složeninu komety jsem "prohnal" funkcí Lucy-Richardson a ukázalo se, že přece jenom nějaké detaily v okolí jádra komety jsou viditelné. Konečnou podobu snímku jsem udělal v programu Photoshop. Pro nafotografování surových dat jsem potřebovat 6 hodin práce pod oblohou, ale mám pocit, že to stálo za to.

Na tomto fotografickém pokusu se aktivně podílel i můj osmiletý syn Martin(jako vzdálená obsluha notebooku při hledání vhodné pointační hvězdičky), který bohužel těsně před půlnocí podlehl únavě a usnul. Z toho plyne, že astronomická fotografie je opravdu náročná disciplína.

Jasné nebe
Zdeněk a Martin Bardonovi




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) více než čtyřicet let. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. Jeho velkou vášní je astrofotografie a stavby robotických astronomických observatoří. Na střeše svého domu instaloval malou robotickou observatoř, která je řízena průmyslovým řídícím systémem a je jakousi koncepční předlohou pro profesionální řízení velkých observatoří. Pracuje ve firmě ProjectSoft HK a.s. (www.projectsoft.cz), která se mimo jiné specializuje na robotizace a rekonstrukce řídících systémů pro observatoře po celém světě. Je také „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »