Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie

Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie

Stopa čeljabinského bolidu. Autor: Screen Grab.
Stopa čeljabinského bolidu.
Autor: Screen Grab.
Páteční dramatické ráno 15. února 2013 z Ruska už zaplnilo internet tak houfně, že nemáte šanci nenarazit na nějaké zajímavé video z čeljabinské události. Meteorit Čerkabul, jak si patrně jev získá oficiální pojmenování, byl často spojován i s večerním průletem planetky 2012 DA14 kolem Země toho dne. Jak se ovšem ukazuje, dráhy těles jsou odlišné, tělesa tedy spolu nijak nesouvisí a jde jen o jednu obří náhodu. Rozhodně si však můžete celou čeljabinskou událost s námi znovu připomenout a zrekapitulovat z několika doposud nejfrekventovaněji uváděných či nejzajímavějších videí. Článek ještě budeme aktualizovat.

Aktualizováno: 20. února 2013, 13:36 SEČ.

O samotném pádu meteoritu jste mohli číst v předchozím článku Nad Ruskem explodoval meteorit. V tom článku rovněž naleznete nové informace týkající se zejména následné analýzy jevu. Už nyní je jisté, že těleso nesouviselo s průletem planetky 2012 DA14 kolem Země - obě tělesa měla úplně odlišnou dráhu. Šlo jen o mimořádnou náhodu, že oba úkazy od sebe dělilo sotva několik hodin. Vědci rovněž poměrně jednotně souhlasí, že šlo o nejsilnější jev tohoto typu od tzv. Tunguského meteoritu v roce 1908. Že se obě události staly nad Ruskem, je sice ironie, ale ne až tak absurdní. Rusko je velmi rozlehlá země, zabírá dost velkou plochu na severní zemské polokouli a má tedy mnohem větší "šanci" být terčem pádu meteoritů než třeba právě naše Česká republika.


Nová videa

Ve středu 20. února 2013 se na severu Evropy podařilo pozorovat několika náhodným svědkům noční svítící oblaka (NLC). Zásadní problém ale je, že sezóna NLC je ještě daleko a rozhodně tedy nešlo o klasickou mezosférickou oblačnost známou zejména z letních nocí. Patrně za úkazem stojí právě prach z čerkabulského bolidu. Nebylo by to nic neobvyklého - podobný úkaz nastává za startu raket do vesmíru nebo právě při "zaprášení" atmosféry rozpadem většího kosmického tělesa. Snímky úkazu si můžete prohlédnout ZDE a ZDE.


Záznamy z dopravních kamer

První video je sestřihem ze záběrů dopravních kamer čeljabinských služeb. Na této sekvenci videí můžete vysledovat průběh jevu. Pád bolidu začíná ve výšce asi 40° nad obzorem a nejjasnější úkaz (exploze) je asi dvakrát níž. Pochopitelně výška se liší v závislosti na místě, odkud byly jednotlivé záběry pořízeny. Na některých videích je patrná fragmentace bolidu při a po explozi. Po samotném pádu je ještě několik desítek minut patrná velmi výrazná stopa, která v některých místech krátce přesahuje jas Měsíce v úplňku. Ve třetím videu můžete souběžně sledovat rutinou znuděného řidiče, kterého bolid překvapí tak, že se jeho stopu nakonec rozhodne natáčet. Čtvrté video je záznamem pádu bolidu v místě asi 770 km od Čeljabinsku. I tak daleko byl úkaz na obzoru k nepřehlédnutí.


Sonické třesy rozbíjejí okna v Čeljabinsku

U těchto videí doporučujeme zapnout si zvuk. Asi dvě a půl minuty po pádu bolidu začíná nepříjemná část úkazu. Dobíhají sonické rázy, které třaskají okolo uší jako střelby a ničí křehký materiál - okenní skla. Zmatení kameramani se snaží zabírat stopu bolidu a následně i poměrně děsivé rozbíjení oken. Někteří to pochopitelně považují za nějaký útok - zejména první, čtvrté a páté video pod tímto odstavcem vypadá jak z katastrofických filmů. Aktéři pátého videa se z kanceláře podivují nad jasnou stopou po bolidu a ani zdaleka netuší, co bude následovat...

Mírně ironické je první video pod tímto textem, na němž probíhá výuka juda v hale plné mladých sportovců. Ti jsou nejdříve poněkud vyvedeni z míry oslnivým zábleskem z bolidu, ale hrdinně pokračují v tréninku dál. Rázová vlna je však po střihu (uplynuly asi dvě minuty) doslova děsí. S dvěma trenéry to však téměř ani nehne... Stejný šok je vidět i v hodině výuky na jedné ze základních škol v Čeljabinsku ve videu pod tím. Zkrátka tato část úkazu byla neočekávaná a opravdu nepříjemná.

Další dvě videa jsou pak asi nejkvalitnější co do obrazu i realistické informace o zážitku ze sonických třesků. Podivující se skupinka lidí natáčí stopu bolidu takřka nad hlavou (všimněte si rozměrů i struktur stopy na obloze) a nicnetuše komentují jev coby patrně pozůstatek po pádu letadla. Pak dobíhají sonické třesky a pochopitelně i zmatek.

Pěkné video zabírá střechy zasněžených domů v Korkinu, které jsou nejdříve ozářeny jasným bolidem, aby sonická vlna vzápětí "oprášila" vrstvu sněhu na povrchu. Zvuk není kvalitní, ale v podstatě není ani potřeba...


Od výbuchu k sonickým třesům

Na následujícím videu z dopravní kamery umístěné na křižovatku v Čeljabinsku si můžete vychutnat průběh dramatického rána v reakcích řidičů. V čase 0:46 na videu bolid rozsvítí krajinu a domy, auta i sloupy vrhají ostré stíny. V čase okolo 0:52 je pak zář tak silná, že nelze rozeznat předměty. Při maximálním jasu bolid patrně dosáhl okolo -20 magnitud (velmi hrubý odhad!). Pokud tomu tak bylo, byl asi jen stokrát slabší jak Slunce. Přibližně po dvou a půl minutách (čas videa 3:10) se u auta na parkovišti vlevo za budovou rozblikají světla spojená s alarmem a člověk nedaleko zpozorní a začne přecházet. Došlo k sonickému třesku. I bez zvuku na videu je jasné, že lidé jsou lehce zmateni. U krajnice zároveň někdo zastavil a prohlíží si kouřovou stopu.


Ruské zprávy, pravý kráter a falešný kráter

Dále zařazujeme i videoreportáže z Ruska. V prvním redaktorka popisuje zejména průběh úkazu a emoce lidí. Najdete zde některé záběry, které v minulých videích nebyly. V druhém videu jsou první záběry na kráter v ledu po dopadu meteoritu v jednom z čebarkulských jezer. Na třetím videu je vidět kráter, který ovšem s dnešními událostmi nesouvisí (leží v Turkmenistánu na plynovém poli, kde hoří už od roku 1971 poté, co se tam zhroutila zemina s plynovou kapsou a lidé jej zapálili, aby plyn neunikal do okolí). Rusové jej ve videu použili jen ilustračně, přesto mnozí nedopatřením věří, že je způsoben dnešním jevem (takže se nenechte zmást!).


Zajímavé fotografie

Závěrem ještě zajímavé fotografie - první dvě pochází z meteorologické družice METEOSAT 10 krátce po úkazu. Druhý snímek z družice je graficky "natažený" a je na něm proto lépe patrná struktura stopy. Další dvojice snímků ukazuje díru v ledu, která má být podle autora fotografie, starosty města Čebarkul, způsobena dopadem meteoritu na jezero. Výzkumníci si prohlíží tmavé kamínky, údajně meteoritické střepy (nepotvrzeno).





Související a doporučujeme:
[1] Nad Ruskem explodoval meteorit (Petr Horálek)
[2] Pád meteoritů na Čeljabinsk v Rusku (blog Evy Neureiterové)
[3] Zyal.livejournal.com: Další videa a obrázky
[4] Say26.com: Další videa a obrázky




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Meteorit Čerkabul, Meteorit Čeljabinsk, Bolid


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »