Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obraz Velké mlhoviny v Orionu - mistrovské dílo kosmických dalekohledů

Obraz Velké mlhoviny v Orionu - mistrovské dílo kosmických dalekohledů

nebula_orion.jpg
Dvě největší kosmické astronomické observatoře: Hubblův kosmický teleskop HST a Spitzerův kosmický dalekohled SST, spojily své síly k vytvoření skutečně mistrovského díla - viz obrázek. Jedná se složený snímek mlhoviny, která byla vyfotografována v oboru viditelného světla, ultrafialového a infračerveného záření. S trochou nadsázky lze říci, že výsledný obraz byl "namalován" stovkami mladých hvězd na malířském plátně, tvořeném plyny a prachem, působením ultrafialového záření a intenzivního hvězdného větru, nahrazujícího malířský štětec.

V samotném srdci tohoto obrázku se nacházejí čtyři mimořádně hmotné hvězdy, souhrnně označované jako Trapezium (Trapez). Tito obři jsou přibližně 100 000krát svítivější než naše Slunce. Zelená barva na obrázku představuje oblaka vodíku a síry, zahřívaná na vysokou teplotu intenzívním ultrafialovým zářením čtveřice hvězd Trapez. Tato oblaka zaregistroval v oblasti viditelného světla a ultrafialového záření kosmický dalekohled HST.

Oranžové a červené chuchvalce plynů zase zaznamenal Spitzerův kosmický dalekohled na základě detekce infračerveného záření. To přichází z osvětlovaných plynných oblaků, obsahujících na uhlík bohaté molekuly, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky. Na Zemi polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají například ve spálené topince nebo ve zplodinách automobilů.

Další hvězdy souhvězdí Orion jsou doslova rozsypány po celém duhově zbarveném obrázku. Dalekohled Spitzer objevil hvězdná "nemluvňata" hluboce zamotaná do jakýchsi kokonů z prachu a plynů (žluto-oranžové body). Naopak HST objevil méně zabalené hvězdy (zelené skvrny) a hvězdy v popředí (modré tečky). Hvězdný vítr (obdoba tzv. slunečního větru) ze skupiny nově zrozených hvězd, pronikající celým oblakem, narušil stavbu celé mlhoviny. Velká bublina poblíž pravého okraje obrázku byla s největší pravděpodobností vytvořena zářením hvězd, označovaných jako Trapez.

Mlhovina v souhvězdí Orion je nejjasnějším útvarem poblíž meče bájného lovce Orióna. Od Země je vzdálena 1500 světelných let. Tato mlhovina je také nejbližší obrovskou kosmickou "továrnou", kde vznikají v současné době nové hvězdy. Astronomové předpokládají, že zde může být až kolem tisíce mladých hvězd.

Souhvězdí Oriona je důvěrně známým souhvězdím a můžeme je na severní polokouli pozorovat na zimní noční obloze. Popisovaná mlhovina není viditelná pouhým okem, ale lze ji spatřit již například při pozorování triedrem nebo malým dalekohledem.

Publikovaný obrázek mlhoviny ve falešných barvách byl získán na základě pozorování záření o vlnových délkách 0,43, 0,50 a 0,53 mikrometru (modrá barva na obrázku). Oblasti, zářící na vlnových délkách 0,60, 0,65 a 0,91 mikrometru, jsou zobrazeny zeleně. Záření na vlnové délce 3,6 mikrometru je znázorněno oranžovou barvou, oblasti svítící na vlnové délce 8 mikrometrů jsou červené.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce

Další informace »