Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  "Oprášené" snímky z povrchu Venuše

"Oprášené" snímky z povrchu Venuše

Venera14Camera2.jpg
Americký počítačový expert Don P. Mitchell nově zpracoval a "vylepšil" fotografie povrchu Venuše, které pořídily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století sovětské sondy Veněra. Mitchell si opatřil původní verze snímků, které na Zemi předaly přistávací moduly sond Veněra 9, Veněra 10, Veněra 13 a Veněra 14. K jejich zpracování použil současné technologie a postupy počítačového zpracování - použil různé filtry a ty části obrázků, které byly rušeny šumem, obnovil pomocí algoritmu Bertalmio.

Uvedené kosmické sondy byly vyslány k Venuši v těchto startovních oknech:

Veněra 9start 8. 6. 1975přistání na Venuši 22. 10. 1975
Veněra 10start 14. 6. 1975přistání na Venuši 25. 10. 1975
Veněra 13start 30. 10. 1981přistání na Venuši 1. 3. 1982
Veněra 14start 4. 11. 1981přistání na Venuši 5. 3. 1982

Veněra 9 nesla zdokonalené pouzdro, uzavřené a aerodynamickém krytu o průměru 2,4 m, které bylo podchlazeno na -10°C. Odporem atmosféry byla rychlost 10,7 km/s snížena ve výšce kolem 65 km na 250 m/s (maximální přetížení dosáhlo asi 200 G) a začal fungovat padákový systém. Po oddělení padáků začal rychlý sestup atmosférou. Přistání bylo zbrzděno pouze pevným kovovým prstencem ve funkci amortizátoru. Během sestupu byl prováděn výzkum okolní atmosféry. Obdobně probíhal přistávací manévr i u dalších sond. Dvě minuty po přistání byl zahájen přenos panoramatického snímku okolí.

Veněra 10 přistála asi 2 200 km od místa přistání Veněry 9. Na Zemi byl úspěšně vyslán panoramatický snímek okolí místa přistání. Sondy Veněra 13 a 14 vyslaly na Zemi první barevné snímky povrchu Venuše. Sondy Veněra 11 a 12 rovněž úspěšně přistály na povrchu Venuše, avšak nevyslaly na Zemi žádné fotografie, neboť jejich aparatura selhala. Ostatní experimenty probíhaly bez závad.

Přistávací moduly pracovaly na povrchu Venuše jen krátce vzhledem k vysokým teplotám +490°C a vysokému atmosférickému tlaku, který 90krát převyšuje atmosférický tlak na povrchu Země.

Původní i "restaurované" obrázky si můžete prohlédnout například na adrese mentallandscape.com.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Z vrcholu Veľkého Dielu sú 15. júla 2018 o 21:15 SEČ kamerou Canon 550D s objektívom Canon 3,5-5,6/18-135 mm zachytené (zľava) Venuša, Mesiac a Regulus expozíciou 0,8 sekundy pri f = 135 mm, f/5,6 a ISO 800 .

Další informace »