Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Robinsonka - Velké měsíční dobrodružsví pro malé kosmoplavce

Robinsonka - Velké měsíční dobrodružsví pro malé kosmoplavce

Tak se to přece stalo! I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení, tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. A tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Dokážete to? Prožijte spolu s hlavní hrdinkou Sárou a jejími průvodci jedinečné dobrodružství na staré měsíční základně u Hadleyho brázdy, kde před více než sto roky přistála výprava Apollo 15. Podaří se trosečnici zprovoznit starou základnu? Pomůže jí dobrosrdečný robůtek 54-L 50-G přezdívaný Labi, jinak také vášnivý zahradník? A nezkazí celý plán na záchranu až nepříjemně zvědavý H-Ugo?

Z pohledu nás, producentů, se jedná o dosud nejnákladnější přestavení, do kterého jsme se pustili. Celkové náklady přesáhnou 1 milion korun. Podstatné ale je, že se do tvorby zapojili především brněnští umělci. Nejen, že je radost s nimi spolupracovat, ale jejich profesionalita se vyrovnává okolnímu světu. Ostatně pořad zcela jistě uvedeme na několika velkých mezinárodních přehlídkách. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Představení vzniklo za spolupráce Hvězdárny a planetária Brno a společnosti Charta Lintea. Hlavní hrdinku Sáru (hraje Adéla Ondrušová) doprovázejí animované postavy, kterým propůjčili hlas herci Městského divadla Brno, například Petr Štěpán, Aleš Slanina nebo Vojta Blahuta. Autorem scénáře a režisérem je Petr Hloušek, spolupracoval Jan Šotkovský, Jiří Dušek a Pavel Gabzdyl. Podmanivou filmovou hudbu složil Lukáš Janota.

Pokud sledujete příběh na tak velké ploše, je třeba dbát o to, aby divákovi nic neuniklo, aby jej pohyb kamery neunavoval a aby byl děj srozumitelný. Robinsonka je už naším třetím filmem pro brněnské planetárium. To znamená, že jsme v tomto formátu filmu čím dál odvážnější. Novinkou jsou jistě dvě digitálně animované postavy – robot Labi a nákladní robot H-Ugo. Pro film jsme vytvořili celkem 24 scén v 3D a kolem 48 kosmických lodí a objektů. Živé akce točíme v rozlišení 4.7k a to jak ve frekvenci 25 snímků za sekundu, tak 60 snímků pro simulaci měsíční gravitace. Také jsme postavili lunární vozítko Apolla 15, které se v příběhu objevuje. Robota Labiho jsme pro živé akce vytvořili jako reálný model pomocí 3D tiskárny. Výsledné záběry jsou v rozlišení 4096×4096 bodů a každý je komponován z 3 až 8 videovrstev, plus několik vrstev speciálních efektů jako trasování pohybu, odlesky, světelné efekty nebo dýmy. Protože chceme navodit prázdnotu a „ticho” vesmíru, pokud se děj odehrává ve vzduchoprázdnu, je slyšet jen šum radiokomunikace a filmovou hudbu. Film je sice směřován na děti ve věku 10-15 let ale jistě bude srozumitelný i pro ty menší stejně jako zábavný pro dospělé. Petr Hloušek, autor scénáře a režisér

099066.jpg

A bude to unikátní dobrodružství! Píše se rok 2134. I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení, tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. K nejbližší měsíční základně na okraji Hadleyho brázdy je to však pár kilometrů. Rádio se vám rozbilo a tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Co všechno si s sebou vezmete?

Na podlaze modulu, v nepřehledné kupě rozbitých přístrojů toho příliš není: spolehlivé zápalky fungující za vlhka, kompas s digitálními hodinkami, čtyři a půl litru vody v termonádobách, padesát metrů pevného lana, padák pro nouzové přistání na Zemi, tři porce hovězího vývaru v prášku, lékárnička s nejnutnějším vybavením, elektrický ohřívač s vlastní baterií, pět přenosných lahví s kyslíkem, kapesní počítač s dotykovým displejem a nainstalovanou hvězdnou mapou. Těchto několik málo věcí rozhodne o vašem budoucím životě. Dojdete na základnu a dožijete se sta let, nebo budete následovat smutný osud několika vašich bývalých kolegů?

099067.jpg

Na namáhavou cestu k základně si samozřejmě můžete vzít pouze to nejnutnější. Každý kilogram nadváhy bude stát síly navíc a ohrozí vaši záchranu. Zamyslete se a sami se rozhodněte, který z výše uvedených předmětů zabalíte do cestovního vaku.

Tak co? Zvládnete to stejně jako naše Robinsonka? Dozvíte se na Hvězdárně a planetáriu Brno. Stačí kliknout na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (398188) Agni

Snímek planetky (398188) Agni Rozměry obrázku jsou 15 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka o efemeridové jasnosti 16.4 magnitudy se nacházela v souhvězdí Labutě. Po obloze se pohybovala rychlostí 3.97 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.101 au od Země a 1.087 au od Slunce.

Další informace »