Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Saturn jak jej neznáme

Saturn jak jej neznáme

Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Nepochybně jedním z nejnádhernějších a nejpůvabnějších těles ve Sluneční soustavě je planeta Saturn, obklopená majestátním prstencem. Obdivují ji nejen návštěvníci hvězdáren při večerních programech u dalekohledu. Avšak takový obrázek, jaký nám zprostředkovala sonda Cassini, neměl ještě nikdo možnost spatřit na vlastní oči.

Publikovanou fotografii pořídila sonda Cassini 19. 1. 2007. Zřetelně je vidět stín, který vrhá planeta Saturn osvětlená Sluncem, a který zakrývá část prstenců. Takovýto pohled na soustavu Saturnových prstenců byl umožněn díky tomu, že se sonda na své dráze kolem planety dostala do polohy 40° nad rovinu prstenců.

Výsledná fotografie je ve skutečnosti mozaika 36 snímků – respektive 12 sad snímků pořízených v červeném, zeleném a modrém světle – které byly získány během 2,5 hodiny, kdy sonda prováděla snímkování celého hlavního prstence. V té době se sonda nacházela ve vzdálenosti 1,23 miliónu km od planety. Rozlišení originálního snímku je 70 km/pixel (obrazový bod).

Sluncem osvětlená polovina planety je přeexponována. Mezi oslepujícím světlem denní polokoule planety a tmavou noční polokoulí se rozprostírá pruh soumraku, v němž lze rozlišit některé detaily v atmosféře planety. Zářící oblaka jako tečky modro-šedé barvy jsou patrné v okolí severního pólu (lze je rozlišit na originální velikosti snímku – viz zdroj). V oblasti kolem jižního pólu noční strana planety září zlatým odstínem ve světle, odraženém z osvětlené části prstence.

Snímek planety Saturn z výšky 60° nad rovinou prstenců.
Snímek planety Saturn z výšky 60° nad rovinou prstenců.

Na druhém snímku je ještě více zřetelné, že se jedná o kruhové prstence kolem planety Saturn. Fotografie byla pořízena z „výšky“ 60° nad rovinou prstenců, což je nejvyšší výška, jaké sonda dosáhla. Přeexponovaná část planety byla záměrně odstraněna, aby bylo možné lépe ukázat slabě svítící prstence. Stín planety Saturn na prstencích je zřetelně vidět.

Fotografie byla pořízena 21. 1. 2007 ze vzdálenosti 1,6 miliónu km od planety Saturn.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »