Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Snímek hvězdného "novorozence" M17-SO1

Snímek hvězdného "novorozence" M17-SO1

Souhvězdí Střelce
Souhvězdí Střelce
Japonský dalekohled Subaru o průměru zrcadla 8,2 m, který se nachází na havajském ostrově Mauna Kea, pořídil detailní snímek "hvězdné porodnice" v mlhovině M17 (Omega). Hvězdný "novorozenec" dostal označení M17-SO1.

Mlhovina o průměru 20 světelných let získala svůj název díky podobnosti molekulárního mračna s řeckým písmenem velké omega. Fantazii se meze nekladou, a proto je mlhovina nazývána také jako mlhovina Labuť nebo Podkova. V Messierově katalogu má označení M17 a leží v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Je od nás vzdálena 5 000 světelných let.

Snímek odhalil mnoho detailů ve struktuře prachové i plynné obálky v okolí velmi mladé hvězdy. U hvězdného "novorozence" M17-SO1 vidíme horký prstenec plynu a prachu a tenké kužely dalšího materiálu nad a pod prstencem.

Shigeyuki Sako z Tokijské univerzity a tým astronomů z japonské NAO (National Astronomical Observatory of Japan), japonské kosmické agentury JAXA (Japan Aeorospace Exploration Agency), z japonské university Ibaraki v Hitachi, observatoře Čínské akademie věd na Purpurové hoře a japonské univerzity v Chiba, analyzovali tyto snímky, pořízené v infračerveném spektru, aby porozuměli mechanizmu formování protoplanetárního disku kolem mladých hvězd. Výsledky svého výzkumu publikovali 21. dubna 2005 v časopise Natura.

Vědecký tým chtěl najít mladou hvězdu, ležící před jasným pozadím mlhoviny. Pro pozorování obálky obklopující hvězdu museli použít blízké infračervené záření. U člověka by se to dalo přirovnat k získávání rentgenového snímku zubů.

Pomocí infračervené kamery a spektrografu, ve spojení s adaptivní optikou na dalekohledu Subaru, našli astronomové vhodného kandidáta poblíž mlhoviny Omega. U velmi mladé hvězdy pozorovali obálku o velikosti asi 150 našich slunečních soustav, která svým tvarem připomíná motýlí křídla. Další sledování provedli ještě radioteleskopem NMA (Nobeyama Millimeter Array) na japonské radiové observatoři Nobeyama. Kombinací výsledků pozorování objektu v blízkém infračerveném, středním infračerveném a milimetrovém radiovém záření vědci usoudili, že M17-SO1 je protohvězda o hmotnosti kolem 2,5 až 8 Sluncí, s obálkou ve tvaru motýla.

Kolem rovníku má protohvězda prstenec z prachu a plynu, jehož tloušťka se se vzdáleností od hvězdy zvětšuje. Od pólů se táhnou tenké kužely materiálu. Objev složité struktury možná vysvětlí, jak se u protohvězd formuje materiál uvnitř disku.

"Je docela pravděpodobné, že naše vlastní Sluneční soustava vypadala jako M17-SO1, když se začala formovat," řekl Sako. "My věříme, že se potvrdí důležitost našeho objevu pro pochopení mechanismu utváření protoplanetárního disku. Dalekohledem Subaru pořídíme infračervené snímky s vysokými rozlišením a vysokou citlivostí ještě u mnoha dalších mladých hvězd."

Zdroj: www.spaceflightnow.com a www.subarutelescope.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



16. vesmírný týden 2018

16. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 1,95 dne

Další informace »