Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  U zrodu Hubbleova kosmického dalekohledu stál český astronom Zdeněk Kopal

U zrodu Hubbleova kosmického dalekohledu stál český astronom Zdeněk Kopal

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Zdeněk Kopal by se letos dožil 100 let. Proslavil se spoluprací na přistání prvních lidí na Měsíci a studiem dvojhvězd. Málo se ví, že se podílel i na slavném Hubbleově dalekohledu.

V archivu Českého rozhlasu se dochovala přednáška profesora Zdeňka Kopala z roku 1972. Popisuje v ní tehdejší záměry.

„Až doposud jsme byli odkázáni na pozemské dalekohledy. Přenesením dalekohledu do vesmíru se otvírají pro astronomii nové možnosti,“ předvídá například.

Lidský faktor

„Již dnes se daří sledovat vesmír ze satelitů, které obíhají kolem Země. Je tu však jeden problém. A to v tom, že tyto dalekohledy nemohou dělat nic jiného, než k čemu byly naprogramovány v momentě, kdy byly ještě na Zemi. Proto by bylo v budoucnosti dobré kosmický dalekohled v případě potřeby ovládat pomocí lidí.“

Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnost
Profesor Zdeněk Kopal
Autor: Česká astronomická společnost
Z dnešního pohledu je ale přítomnost člověka u dalekohledu zbytečná. Máme totiž počítače a jejich síťové propojení.

Hvězdáři přímo na orbitě

„Tento dalekohled bude mít průměr asi 3 metry. Bude mít lidskou obsluhu. V kabině spolu s dalekohledem budou 1 až 2 hvězdáři a 1 až 2 údržbáři,“ doporučuje Kopal na archivním záznamu.

„Bude však nutné modul s posádkou a optický systém dalekohledu od sebe oddělit asi tak na půl kilometru v prostoru, aby dalekohled nebyl s lidmi v kontaktu. Dech nebo bušení srdce by znemožňovalo pozorování,“ varuje.

„Jen v případě poruchy dalekohledu bude nutné pro údržbáře vzít na sebe prostorový skafandr a odvážit se na cestu mezi laboratoří a dalekohledem. A to v době, kdy svítí Slunce, jinak by byl cestovatel vystaven velkému mrazu. Dalekohled bude totiž obíhat ve výšce kolem 600 kilometrů. Pokud budou příznivé podmínky, podaří se tento projekt uskutečnit v prvních letech příštího desetiletí.“

Hubbleův kosmický dalekohled byl nakonec vypuštěn až roku 1990. Obešel se bez lidské obsluhy, ale nikoli bez lidské opravy. Celkem pětkrát k němu letěl raketoplán s oněmi zmíněnými „údržbáři“. Dalekohled funguje téměř čtvrt století a všichni věří, že ještě několik let bude.

Slyšet tato slova Zdeňka Kopala jste mohli v rozhlasovém pořadu Meteor 13. 9. 2014 přímo z jeho úst. Archiv pořadu Meteor.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti, předsedou skupiny MEDÚZA, revizorem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hĺadanie kométy 41P/ Tuttle-Giacobini-Kresak

Len malá modrá bodka na správnom mieste Potrebný by bol silnejší objektív

Další informace »