Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: červenec a srpen 2014

Vesmírná videa: červenec a srpen 2014

České středohoří v noci Autor: Stephan Messner
České středohoří v noci
Autor: Stephan Messner
Letní porce zajímavých videí je tu se zpožděním, ale podle počasí venku snad přeci jenom ještě na sklonku léta. Na začátku se ohlédneme za letošní sezónou nočních svítících oblak. Jako obvykle se podíváme na zajímavé erupce na Slunci a starty raket. Vrcholem léta byl přílet sondy Rosetta ke svému cíli, jádru komety 67P. Oslavili jsme také 45 let od přistání lidí na povrchu Měsíce. Závěr patří kometám a krajině našeho domova.

Sezóna NLC

Noční svítící oblaka (NLC) letos předvedla to lepší, co jsme mohli za dlouhá léta pozorovat. Vrcholem byl večerní a ranní úkaz v noci z 3. na 4. července. Právě k animacím tohoto mimořádného úkazu a také k celkové sezóně NLC při pohledu z družice, se právě vracíme.

Sluneční aktivita

V poslední době se zdá, že jedna sluneční polokoule je přeci jenom aktivnější, než druhá. Na začátku července se totiž objevily opravdu aktivní oblasti s velkými skvrnami a o něco slabší úkaz se pak opakoval o měsíc později, což by snad odpovídalo rotační periodě Slunce. Další velké skvrny jsou na Slunci právě nyní. I když je to zčásti jen náhoda, Slunce občas aktivní bylo a my se můžeme za některými zajímavými erupcemi ohlédnout.

Zajímavé starty raket

Pěkná videa pořizuje ke startům svých raket americká United Launch Alliance (ULA), sdružující firmy Lockheed Martin a Boeing. Proto nás následující video vrací ke startu rakety Delta II, která vynesla družici OCO-2.

V Rusku se konečně podařilo zkušebně odpálit raketu Angara, která by měla být základem nové série raket a nahradit výhledově rakety Proton.

Rakety Sojuz nestartují pouze z Bajkonuru v Kazachstánu, ale čím dál častěji také z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyáně. Tento jihoamerický kosmodrom je téměř na rovníku a tak poskytuje díky rotaci Země raketám vyšší nosnost. V létě odsud startoval Sojuz se satelity O3b a koncem léta také s dalšími satelity Galileo, kde jak známo, došlo k umístění na nesprávnou dráhu, vlivem nesprávné funkce posledního stupně rakety.

Rosetta doletěla ke kometě

V létě jsme se konečně dočkali historického okamžiku, když sonda Rosetta byla navedena na oběžnou dráhu kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Na prvním videu si můžete shrnout stručný příběh. Začíná poznatky Tychona Brahe, že omety obíhají dál, než Měsíc, pokračuje výpočty Halleye, který předpověděl další návraty "staré dámy". Pak je zmiňován průlet sondy Giotto kolem jádra Halleyovy komety v roce 1986 a jeho následovníhů, sond Stardust a Deep Impact. A na závěr tu konečně máme Rosettu a přistávací modul Philae, kteří se dostávají ke kometě v létě 2014.

Další video už ukazuje model jádra komety, vytvořený ze snímků Rosetty, kde vychází Slunce za okrajem jádra a pak pozorujeme celé dvojité jádro komety. Na závěr tu máme animaci snímků jádra komety.

45 let od letu Apollo 11

V létě probíhala na sociálních sítích velká akce, která postupně připomínala jednotlivé fáze letu Apolla 11 na Měsíc. Mohli jsme tak minutu po minutě sledovat, co se dělo před 45 roky. Pokud chcete vidět celý výstup Armstronga a Aldrina, můžete shlédnout nesestříhaný záznam, jak jej tedy vysílala televize. V jeho prvních minutách jsou navíc záběry, jak byly zachyceny v Austrálii, kde měli tou dobou lepší signál a obrázky mají proto vyšší kvalitu, než bylo tehdy vidět ve zbytku světa.

Letní komety

V hledáčku pozorovatelů byla především poměrně jasná kometa C/2014 E2 (Jacques). Ta byla pochopitelně nejhezčí, když byla blízko ke Slunci, jak ukazuje video ze sondy STEREO-A. Nicméně jakmile se vyhoupla výše nad obzor, byla především na začátku srpna velmi pěkným objektem k pozorování i ze zemského povrchu. Na videu níže vidíme také další zajímavou kometu, C/2013 A1 (Siding Spring), která zrovna prolétá kolem kulové hvězdokupy NGC 352. Ta se nachází na jižní obloze nedaleko Malého magellanova mračna. Tato kometa je zajímavá tím, že koncem října proletí tak blízko Marsu, že planeta dokonce projde oblakem hmoty z této komety. Kosmické sondy na oběžné dráze, stejně jako roboti na Marsu se jistě pokusí kometu pozorovat a přinést tak unikátní data o dlouhoperiodické kometě, ovšem nelze od toho očekávat mnoho. Snad Mars Reconaissance Orbiter by mohl jádro rozlišit v jediném pixelu a možná kolem náznak jetů z jádra, ale jinak se nechme překvapit, abychom nebyli zklamáni. Podobně šance pozorovat na snímcích z povrchu meteory z očekávaného meteorického deště, je velmi malá.

České středohoří

Závěrečné video nás přesouvá domů do typické české krajiny rovin a kopečků. Denní i noční časosběrná videa zde pořízená jsou jistě krásnou tečkou za dalším dílem našeho seriálu.

Souhrn zajímavých videí pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS, děkujeme za shlédnutí.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »