Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: červenec a srpen 2017

Vesmírná videa: červenec a srpen 2017

Východ Měsíce za Ještědem během částečného zatmění 7. 8. 2017
Autor: Jan Plachý

Letní měsíce nám přinesly především nejedno ohlédnutí se za zajímavými událostmi ve výzkumu Sluneční soustavy. A tak se hned v úvodu podíváme k trpasličí planetě Pluto a zhodnotíme si výzkum Marsu v posledních dvaceti letech. V dalších ukázkách se zaměříme na dvě nesrovnatelně odlišné hvězdy. Jednou bude veleobr Antares a druhou naše Slunce. Dále se podíváme, jak družice snímkují ledovce na Zemi a stavíme se na návštěvě u Blue Origin. Náhled na výsledky měření družice Gaia nám dá jedno z dalších videí. Poté si připomeneme úspěšné starty SpaceX a také dvě zatmění, z nichž jedno bylo viditelné i od nás. Na závěr nás čeká výročí Voyagerů a pohled na planetu Saturn. Nejprve ze Země a poté z loučící se Cassini.

New Horizons dva roky za Plutem

14. července uplynuly už dva roky od slavného průletu sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Jak je vidět z níže uvedených videoukázek, nezapomíná se na ni a stále je tak co obdivovat. Ve vzpomínce se můžeme proletět nad povrchem Pluta v animaci Romana Tkačenka a také si můžeme prohlédnout jeho měsíc Charon v animaci Séana Dorana. A sonda, ta při své další cestě prováděla dálkový průzkum těles Kuiperova pásu za Neptunem (například měření změn jasu) a nyní na nějaký čas odpočívá, aby byla brzy probuzena, neboť již za necelý rok a půl nás čeká průlet kolem tělesa 2014 MU69. Základní indicie z posledního pozorování zákrytu hvězdy tímto tělesem máme. Mělo by jít o těleso nepravidelného protáhlého, možná až podvojného tvaru s rozměry v řádu kolem odhadovaných 20 či 40 km.

20 let nepřetržitého výzkumu Marsu

A ještě jedno výročí stojí za poznámku. 4. července 1997 dosedla na povrchu sonda Mars Pathfinder a dokonce vysadila malé robotické vozítko Sojourner. Tím se začala psát už dvacetiletá historie, během níž je u Rudé planety nebo na jejím povrchu nějaký robotický průzkumník. Pathfinder se sice odmlčel ještě na podzim 1997, ale tou dobou už byl Mars zkoumán z oběžné dráhy sondou Mars Global Surveyor. Pak následovaly dva neúspěchy, když přistání v polární oblasti nezvládl Mars Polar Lander a bohužel chyba software, kde došlo k záměně mezi metrickými a anglosaskými jednotkami, způsobila zánik Mars Climate Orbiteru v atmosféře planety. Na druhé straně v roce 2003 úspěšně dorazila evropská sonda Mars Express, následovaná v lednu 2004 vozítky Mars Exploration Rover. Spirit už svou duši dávno vypustil, ale Opportunity dostala příležitost stále brázdit oblast Meridiani planum, což je opravdu nečekaný rekord. V pozdějších letech jistě máme ještě v paměti úspěšný výzkum poblíž pólu sondou Phoenix a konečně nyní známým vozítkem Curiosity. I na oběžné dráze je živo. Dlouhověká (2001) Mars Odyssey úspěšně přenáší signály vozítek a zkoumá planetu. Mars Reconaissance Orbiter perfektně studuje detaily povrchu a dynamické děje. MAVEN se teprve rozkoukává, podobně jako indická Mangalyaan. Výzkum Marsu je prostě báječnou pohádkou s dobrým koncem, alespoň v posledních dvaceti letech.

Detailní pohled na povrch hvězdy

Evropský Velmi velký dalekohled (VLT) v Chile je opravdu unikátní přístroj. Jeho zrcadla o průměru 8,2 metru jej řadí mezi největší na světě a při doplnění o adaptivní optiku mnohdy podávají pohledy blízké těm, co známe z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Podstatné ovšem je, že dalekohledy dokáží pracovat i společně jako interferometr a dosáhnout tak rozlišení jako jeden přístroj s průměrem daným vzdáleností dalekohledů. Díky této technice získali astronomové dosud nejdetailnější pohled na jinou hvězdu. Do hledáčku se dostal veleobr z letní jižní oblohy, Antares ve Štíru. Podařilo se zachytit detaily na povrchu i jejich pohyb. Díky tomu například víme, že Antares má místy velmi turbulentní plazma a je otázkou, kde se vlastně turbulence berou.

Živější Slunce

Letos v létě nás naše nejbližší hvězda opravdu potěšila svou zvýšenou aktivitou. Ta se projevila jednak ve výskytu skupin skvrn, z nichž některé byly poměrně velké a dost aktivní. Pro pozorovatele polárních září je malinko škoda, že ty největší erupce nastaly v době, kdy vyvržené plazma nemohlo zasáhnout Zemi. Příkladem je erupce z odvrácené strany, jak ji zaznamenala družice SOHO. Na níže uvedené ukázce můžeme sledovat nádhernou kruhovou CME, tedy výron plazmatu z koróny, který kdyby zasáhl Zemi, znamenal by velkou geomagnetickou bouři. Nepochybně ji způsobila erupce nejsilnější kategorie. Parádní pohled na život jedné takové aktivní oblasti se skvrnami nám poodhalí druhé video, pořízené díky bezprecedentním datům družice SDO.

Kabina pro suborbitální lety

Fanoušci kosmonautiky mají jistě v živé paměti úžasných pět startů a přistání suborbitální rakety New Shepard společnosti Blue Origin. Raketu si můžeme zblízka prohlédnout hned na začátku videa, které je ale jinak zaměřeno na detailní prohlídku kabiny moderní kosmické lodi. Ta je pozoruhodná především velkými okny, z nichž budou mít kosmičtí turisté pěkný výhled na Zemi z výšky něco málo nad 100 km, do které by měla kabina vystoupat. Necháme se tedy překvapit, zda se nám brzy představí v praxi.

Další obří ledovec se vydává na cestu

Dálkový průzkum Země zahrnuje řadu družic, které snímkují povrch Země v různých oborech spektra. Zatímco v severních polárních oblastech detekujeme aktuálně výrazný úbytek ledu, v Antarktidě dochází k odlamování obřích ker, velkých třeba jako celý jeden kraj ČR. Ty se pak postupně vydávají z šelfového ledovce na volné moře. Tyto zajímavé důsledky oteplování polárních oblastí máme díky družicím jako na dlani a dobře nám připomínají problém oteplování z poslední doby. Škoda jen, že nemáme podobně perfektní data i do delší minulosti. Určitě nejednoho klimatologa by zajímalo, jak to vypadalo v oblastech pólů třeba v době, kdy Grónsko dostalo název podle „zelené země“ a kdy i u nás bylo prý dokonce tepleji než dnes. Teplotní výkyvy na naší planetě jsou pozoruhodné a není v silách několika generací jim porozumět.

Východ ukousNUTého Měsíce

7. srpna večer jsme měli štěstí na dokonale jasnou oblohu. A to bylo moc dobře, protože zástupy lidí netrpělivě očekávaly východ měsíčního úplňku. Astronomové totiž předpověděli, že z něj bude kousek chybět vlivem toho, jak Měsíc zrovna putoval okrajem zemského stínu. A skutečně, když Měsíc kolem půl deváté večer vyšel na ještě světlém soumrakovém nebi, jevil se vpravo dole nakousnutý. Byla to úchvatná podívaná. Tu ještě znásobila blízkost zemského povrchu. Tu kopec, tu strom, tu … Ještěd. To si řekl autor videa Jan Plachý, právem mu patří místo mezi našimi ukázkami, protože spočítané, vyfotografované a zpracované je to dokonale.

Náhled na balíček dat družice Gaia

Ačkoli druhý a velmi očekávaný balíček dat z astrometrické družice Gaia bude uveřejněn až v dubnu 2018, už nyní mohou některá tato data astronomové využívat v některých případech, jako byl třeba zákryt hvězdy planetkou, ke které letí New Horizons. K takovému úkazu je třeba znát co nejlépe polohu hvězdy. A nejen polohy dokáže Gaia určovat velmi přesně. Dozvíme se také něco o jejich pohybech v prostoru. A díky tomu se můžeme kochat třeba níže uvedenou animací, která zobrazuje situaci za něco více jak milion let od současnosti, kdy hvězda Gliese 710 proletí blízko Slunci. Díky tomu se pohybuje ve zrychlené animaci velmi rychle po obloze.

PřibrZděná kanonáda SpaceX

Ačkoli v předchozím dílu jsme viděli, že rakety Falcon 9 jsou schopny létat co 14 dní jedna (i díky využití dvou kosmodromů), v létě byla tato kadence narušena. Naštěstí nebyla na vině nějaká technická závada nebo havárie, nýbrž odstávka celého kosmodromu na Floridě. Přesto jsme se dočkali hned několika startů. Ještě před odstávkou se 6. 7. letělo na dráhu přechodovou ke geostacionární s družicí Intelsat 35e. Poté již během srpna se stihly další dva starty. Jeden z Floridy, když byla 14. 8. vynesena nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise k ISS označené CRS-12, a konečně 24. srpna letěla raketa Falcon 9 z Kalifornie s družicí Formosat 5. V červenci první stupeň potřeboval spoustu paliva a tak se nepřistávalo, ale další dva lety už byly s lehkým nákladem a tak se první stupeň vracel na Floridu, respektive v druhém případě na mořskou plošinu (zde z důvodu, že na pevnině zatím není kde přistát). První video je pěknou kompilací záběrů SpaceX, druhé je zajímavé tím, že jej poskytla NASA TV. Záběry trochu připomněly éru raketoplánů a bylo to rozhodně zpestření. Moc pěkné je i třetí video, protože v něm vidíme pohled na přistání stupně okem amatéra a skvěle je slyšet sonický třesk, jak se stal podzvukovým.

Americké zatmění

Opravdu ostře sledovaná událost se zdařila. Téměř podél celého pásu totality bylo jasné počasí a tak si pozorovatelé v USA užili opravdu pěkné zatmění Slunce. Je těžké vybrat nějaké z mnoha videí a navíc žádné video nenavodí zcela ten pocit, který člověka ochromí, když je Měsíc skoro celý nasunutý na Slunce, obloha i krajina pohasíná a my poté zažíváme úchvatný pohled na sluneční korónu. Využijte nejbližší příležitosti, pokud to bude možné. Popsat to nelze. Na jednom z videí vidíme, kterak měsíční stín putuje skrze Spojené státy. Snímky jsou poskládány z pěkných záběrů geostacionární družice GOES-16. Další video ukazuje pohled z letu Alaska Airlines, který vyšel pěkně do měsíčního stínu. Určitě obdivuhodný zážitek. Třetí video už zachycuje samotné zatmění. Pozoruhodné je, že díky oblačnosti občas dobře ukazuje protuberance a na konci dobře potvrzuje fakt, že na Slunce se dá bezpečně dívat i krátce před úplnou fází zatmění, nebo po ní, kdy už svítí diamantový prsten, ale na druhé straně ještě září vnitřní koróna. Lidé se často ochuzují o tento nepopsatelný zážitek, když hned nasazují tmavé brýle. Je to o kompromisu, ale mnohé zdravé oči potvrzují, že to prostě stojí za vidění. Jak bylo zmíněno, je těžké vůbec vybrat vhodnou ukázku, přesto věříme, že právě čtvrté video bude tím, které trochu té atmosféry z celého úkazu i toho, co je v tu chvíli vidět, přenese i na vás. Myslím, že to nenahradí ten zážitek, ale kdo to zažil, trochu ho to vtáhne zpět.

Výročí Voyagerů

Před čtyřiceti lety se vydali do vesmíru dva nesmrtelní poutníci. Sondy Voyager toho dokázaly opravdu mnoho a je pozoruhodné, že i nyní, když jsou od nás tak daleko, stále se Zemí komunikují. Zatímco Voyager 1 byl po průzkumu Jupiteru a Saturnu vymrštěn ze soustavy planet, Voyager 2 se ještě vydal k Uranu a Neptunu. Videa z příprav, startu a výzkumu obou sond zveřejnila nedávno NASA a velmi zajímavé animace trajektorií letu obou sond pak vyšla nedávno.

Saturn z Prahy

Planeta s prstenci se s námi bude pomalu loučit, ale letní obloha byla v jejím znamení. Pavla Prokopa z Prahy jistě nemusíme představovat, pokud jde o snímání planet přímo z Prahy. Zde bývá totiž často velmi klidná atmosféra, a jak dokazuje i níže přiložená ukázka, každý by si přál takto Saturn někdy pozorovat. A tak nezbývá, než alespoň poděkovat Pavlovi za zprostředkování tohoto úžasného videa. Potom se již nemůžeme divit, že se mu daří ukazovat tak detailní snímky planet, jak jsme u něj zvyklí.

Cassini už čekají poslední dva oběhy

Utíká to opravdu rychle. Sonda Cassini zrovna opět minula Saturn a již jen dva oběhy ji dělí od zániku ve vrchních vrstvách atmosféry obří planety. V dnešním ohlédnutí vybíráme pohled na polární záře na Saturnu v opravdu skvělém podání této dlouhověké sondy. Dále si připomeneme, co sonda objevila a co ji v nejbližší době čeká. Uvidíme tak jezera na Titanu i výtrysky z Enceladu. Pohled na hexagon okolo severního pólu i detaily prstenců. Vědci ve videu připomínají i význam poznání Saturnu pro pochopení formování Sluneční soustavy. Studium magnetického pole nám může poodhalit představy o vnitřní struktuře planety. Pokud však dáváte přednost videu bez komentáře, pak vás potěší poslední dnešní video.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírná videa


47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »