Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden a únor 2017

Vesmírná videa: leden a únor 2017

Ariane 5, detail z animace
Autor: CNES

Vítejte u dalšího ohlédnutí se za událostmi v astronomii a kosmonautice s pomocí zajímavých videoukázek. Tentokrát začneme návratem SpaceX do služby, protože ta stihla hned dva zajímavé starty. Významnou událostí kosmonautiky bylo také loučení se s jedním, přímo ikonickým typem rakety Sojuz, který létal už za jeho konstruktéra Koroljova. Hudební vložku nám zařídí planetární systém Trappist 1. Zopakujeme si sluneční aktivitu posledních sedmi let. Mrkneme na přípravy Mars Roveru 2020 a detailně prozkoumáme Saturnovy prstence. Zajímavé bude i ohlédnutí za raketou Ariane 5 a PSLV. V kosmonautice zůstaneme i v případě EVA na ISS (zkratky, nechť případně čtenář luští níže). Čeká nás také nezvyklý pohled na jednu malou kometu a připomenutí výročí jednoho velkého dalekohledu. Závěrem se zamyslíme nad možnostmi digitální techniky.

SpaceX: dva důležité starty

Po další odmlce, vinou havárie Falconu na startovní rampě, mohly panovat oprávněné obavy, jaký bude další osud firmy SpaceX, pokud nezačne brzy opět sbírat úspěchy na poli startů s užitečným nákladem. Naštěstí se podařilo najít příčinu havárie v poškození vnitřní héliové nádrže v nádrži s podchlazeným kapalným kyslíkem. Změnou postupů během tankování se daří zajistit bezpečný start a proto máme radost, když můžeme na konci února konstatovat, že oba letošní starty raket Falcon 9 byly úspěšné.
Ten premiérový se odehrál již 17. ledna na kalifornském Vandenbergu a druhý 20. února na Floridě. Při prvním startu se podařilo vypustit hned 10 družic Iridium najednou a první stupeň poprvé úspěšně dosedl na mořské plošině Just Read the Instructions. Druhý Falcon vynesl nákladní loď Dragon, která 23. 2. zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice. Také při tomto startu bylo v plánu přistání prvního stupně. Tentokrát bylo více paliva, proto se provedl zpětný zážeh a stupeň dosedl zpátky na místě startu, tedy na mysu Canaveral. Při tomto startu opět od roku 2011 oživla historická rampa LC-39A, s které startovaly měsíční mise Apollo i raketoplány.
Přiložená videa nám dokumentují jednak start z Vandenbergu s Iridií a potom samozřejmě i let z Mysu Canaveral. Samotné přistání prvního stupně na Floridě nabízíme ve speciální upravené verzi ořezu z originálního s vysokým rozlišením, kde si můžeme lépe vychutnat přistávací manévr.

Hudební vložka ze soustavy Trappist 1

O blízké planetární soustavě malé hvězdy, červeného trpaslíka velkého skoro jako Jupiter, jsme se už dočetli mnohé. Připomeňme jen, že planet zde bylo objeveno sedm, z toho tři jsou v takové vzdálenosti od své hvězdy, že by se na nich mohla vyskytovat voda. Navíc velikostí a pravděpodobně i složením (kamenný povrch), jde o planety podobné Zemi. Pojďme nyní nechat obíhat jednotlivé planety svou hvězdu a přiřaďme jim tóny. Přesně to si řekli autoři videa níže uveřejněného a výsledek je takovou malou hudbou sfér.

Loučení s legendou

Raketa Sojuz nás ještě neopouští, ale typ U startoval letos naposledy. Přitom tato raketa byla konstruována ještě za dob jejího otce Koroljova. Z tohoto důvodu ji můžeme považovat za legendu. Opravňuje nás k tomu také úctyhodný počet více než 750 startů z nichž jen málokterý se nepovedl. Raketa Sojuz-U vynesla 22. února úspěšně nákladní loď Progress MS-05 na dráhu k ISS. Legendárního Sergeje Koroljova připomínáme také na videu. Je to již 110 let od jeho narození. Portrét s jeho podobiznou bychom našli také na krytu nosiče v prvním videu. Příjemné vzpomínání.

Změny sluneční aktivity

Sluneční vesmírná observatoř SDO (Solar Dynamics Observatory) není tak stará, jako slavná SOHO, ale také už sleduje naši hvězdu po dobu celých sedmi let. Díky tomu se Sluncem zažila období nárůstu aktivity a také současný pokles. Podívejte se v klidu na tu nádheru sami a vzpomínejte, které velké skvrny si z minulosti vybavíte. A video je k dispozici i ultrarozlišení 4K.

Přípravy na start rakety Ariane 5

Často vídáme sestřihy z příprav raket a často si ani neuvědomíme, jakými procedurami musí rakety projít, než odstartují. Ve francouzské agentuře CNES se rozhodli nám to poněkud názorněji ukázat na příkladu příprav vlajkové lodi evropské kosmonautiky, raketě Ariane 5. Ačkoli popis je francouzsky, snadno z videa pochopíme základní činnosti, prováděné v posledních 24 hodinách před startem. Animace skutečně stojí za vidění.

Mars rover 2020 a jeho možná přistávací lokalita

Přiložené video se obrací k lokalitě, která se nyní zdá být hlavním favoritem pro přistání chystaného amerického vozítka, které by mělo navíc posbírat vzorky, jež by někdy v budoucnu měly být dovezeny na Zemi. Kromě videa zobrazujícího kráter Jezero vám doporučujeme také stránku NASA, kde si můžete na videu prohlédnout samotného robota pro rok 2020. A propos, videa zařadíme hned dvě. Podívejte se ještě na tzv. Mars Yard, neboli testovací plochu, kde se zkouší marsovská vozítka, respektive jejich hmotnostní makety v jakoby marsovském terénu. Všimněte si, jak rychle ve skutečnosti vozítko jezdí. Pozor, video je 360°, to znamená, že je na vás, kam se v něm budete zrovna dívat!

Kometa z nezvyklého pohledu a něco navíc

Při přípravách článků narazím na různá videa. Komentář je někdy neposlouchatelný a takové video pak většinou neprojde výběrem. Pak je to velká skupina nahrávek, které shrnují aktuální dění, nebo přípravy věcí budoucích. Často jsou ale dlouhé, nebo mám obavu, že by ve víru mnoha zajímavějších událostí zapadly. A pak se ve výběru uhnízdí video, které nemá žádný komentář a je nejméně kvalitní, jaké jste tu zřejmě doposud viděli. Je na něm jedna malá kometka, nyní docela známá 45P, ale je na něm také planetka Vesta a co je podstatné, je na něm i naše Země. Z toho plyne, že video bylo pořízeno z kosmické sondy a v tomto případě ze STEREO-A, která je nyní docela daleko od nás. Video má ale svou krásu a nemyslím tím ani tak verzi, umístěnou níže, jako spíš tu pod tímto odkazem.

Detaily Saturnových prstenců

Sonda Cassini sice letos v září u Saturnu končí, ale dělá nám velkou radost mnoha novými, dosud nespatřenými záběry. A máme se ještě na co těšit. Nyní vede její dráha blízko vnějším prstencům, ale později se podívá i více dovnitř. Na videu se zaměříme na detaily uvnitř dvou hlavních prstenců, označených písmeny A a B. V nich vidíme zhuštěniny, které souvisejí s většími objekty, nebo miniměsíčky, které svou gravitací ovlivňují okolní částice.

EVA jako na dlani

Nezvyklý pohled na výstup do volného kosmu, tedy Extra-vehicular Activity (EVA) nám nabízí další video. Nacházíme se na Mezinárodní vesmírné stanici a díváme se z helmy Francouze Thomase Pesqueta. Spolu s ním vystoupila do kosmu Američanka Shane Kimbrough. Práce jim šla od ruky a tak stihli i něco navíc. Vycházka skončila bez dvou minut po šesti hodinách.

PSLV vypustila 104 satelitů

Jasně, hlavním úkolem této rakety bylo venést jednu velkou družici, Cartosat-2, ale kromě ní se na palubu vměstnal rekordní počet dalších. Tři indické družice a 101 nanosatelitů z USA, Nizozemí, Izraele, Kazachstánu a Švýcarska. Nejvíce, celkem 88 satelitů, tvoří flotila společnosti Planet. Jde o družice o rozměrech 10×10×30 cm a každý den umožní nasnímat celou Zemi.

40 let kavkazského šestimetru

Большой телескоп азимутальный (Bolšoj Teleskop Azimutalnyj) je název dalekohledu, který byl zprovozněn v lednu 1976 v Zelenčuku na Kavkaze. V té době šlo o největší dalekohled světa, který překonal americký pětimetr (200 palcový dalekohled) na Mount Palomaru. Byly doby, kdy jsme k tomuto dalekohledu vzhlíželi s obdivem, ale ve světle některých problémů, které měl, a také toho, kde se nyní nachází optická astronomie, je jeho místo už jen v historických záznamech. Rusové jsou na něj ale hrdí a shrnují to v níže uvedeném videu.

Ukázka současných možností digitální techniky

Následující video vzniklo pomocí kamery Canon MH20f-SH a objektivu Sigma ART 20 mm. Řekněme si upřímně, že pokud půjde technika takto dopředu i v následujících desetiletích, bude zajímavé, jaké vybavení bude dostupné nejen amaterským astrofotografům, ale i běžným lidem, kteří nemají tak vysoké ambice. Nebo narazíme na fyzikální limity?




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírná videa


51. vesmírný týden 2017

51. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 12. do 24. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Saturn s Venuší jsou u Slunce. Část posádky ISS přistála na Zemi, ke stanici se vydala nákladní loď Dragon, ale už v neděli také Sojuz MS-07 s dalšími třemi kosmonauty. Blue Origin vyzkoušela novou kabinu New Sheparda. Ariane 5 vynesla další čtyři navigační družice Galileo. 23. prosince očekáváme hned tři starty raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pravé parhelium

Pravé parhelium

Další informace »