Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: září a říjen 2013

Vesmírná videa: září a říjen 2013

SpaceShipTwo druhý test s raketovým motorem 2013 Autor: Virgin Galactic
SpaceShipTwo druhý test s raketovým motorem 2013
Autor: Virgin Galactic
Slunce výrazně zvýšilo aktivitu, blíží se k nemu kometa ISON. Podíváme se také netradičně na planety Sluneční soustavy. Připomenem sondu Voyager 1, která vstoupila do mezihvězdného prostoru. Omrkneme přípravy sondy MAVEN k Marsu, miniraketoplánů SpaceShip Two a Dream Chaser. Podíváme se také, jak funguje dalekohled na palubě letadla. Na závěr nechybí netradiční pohled na počasí na Zemi a připomínka krás přírody a temné oblohy.

Sluneční aktivita

Ačkoli to příliš růžově nevypadalo, Slunce o sobě dalo přeci jen vědět a na konci října došlo k rapidnímu zvýšení aktivity, která se projevila řadou silných erupcí a výronů koronální hmoty (CME). Většina z těchto erupcí se odehrála mezi 23. a 28. říjnem, jak dobře dokumentuje video, kde vidíme detailně erupce zachycené družicí SDO a poté i CME v korónografech SOHO.

Pohyb komety v blízkosti Slunce

Lidé již ve středověku pochopili, že komety jsou vesmírné objekty, když společně Tycho Brahe a Tadeáš Hájek dokázali, že kometa leží dále než Měsíc. Johannes Kepler poté kvalitativně popsal, že dráhy nebeských těles jsou matematicky snadno popsatelné křivky a neunikl mu ani fakt, že když je objekt blíže Slunci, pohybuje se rychleji, což je dobře patrné právě u komet. Když potom Isaac Newton vydal knihu shrnující jeho poznatky o gravitaci, nechyběla zde ani zmínka o kometě 1680 Kirch, u které dobře vykreslil její dráhu kolem Slunce i to, že ohon komety směřuje od Slunce. Nyní asi tři století poté, máme k dispozici úplně jiné technické prostředky k pozorování komet, víme lépe, jaká je jejich podstata a dokonce si díky počítačům a internetu můžeme názorně prohlédnout důsledky všech zmíněných objevů středověku v praxi. A to vše díky animaci průletu komety ISON kolem Slunce letos na konci roku. Přitom dráha této komety je v blízkosti Slunce až nápadně podobná dráze Kirchovy komety, takže to bude taková reminiscence na pozorování z roku 1680 a kresby Newtona. Na níže uvedené animaci je především skvěle patrné, jak kometa zrychluje při své cestě ke Slunci. Zvláště v době, kdy na konci listopadu prolétá kometa dráhou planety Merkur a poté se doslova řítí ke Slunci, je působivá část celé animace. Navíc je celkem realisticky znázorněno chování ohonu v blízkosti Slunce. Doporučuji koukat v celoobrazovkovém režimu a v kvalitě 720p.

Planety na obloze místo Měsíce

Jak by to vypadalo, kdybychom umístili jednotlivé planety do stejné vzdálenosti od Země, v jaké ji obíhá Měsíc? Tuto bláznivou myšlenku vidíme realizovanou v následujícím videu. Konečně bychom si mohli prohlížet detaily na povrchu Marsu jen tak pouhý okem, ale co teprv když vyjde nad obzor Jupiter a zvláště Saturn...

Voyager 1 v mezihvězdném prostředí

Tak už je to pravda. Poutník, sonda Voyager 1, opustila bublinu vyfoukanou slunečním větrem, a ačkoli je pořád spíše ve vnitřních částech sluneční soustavy, někde v Kuiperově pásu, z pohledu fyzikálního právě opustila zónu, kde převažuje vliv našeho Slunce a tedy proud nabitých částic z něj směřujících. Tato pomyslná bublina vyfoukaná slunečním větrem je menší, než celý gravitací ovládaný systém a tak se sondě podařilo jej opustit ještě dříve, než jí dojde energie a zcela mlčky bude pokračovat k jiným světům.

Srozumitelně a česky o tomto přelomovém okamžiku pojednává ve svém pravidelném magazínu Dušan Majer. A jak vlastně zní takové mezihvězdné prostředí? To vysvětlují na videu Science&NASA.

Přípravy sondy MAVEN

Ačkoli platební neschopnost, která reálně vyvstala v USA, vyděsila nadšence kosmonautiky, neboť začala ohrožovat i některé kosmické mise, které jaksi kvůli zákonům nebeské mechaniky nemohou brát ohled na hašteření politiků, vše nakonec probíhalo celkem poklidně. Přípravy na start další americké oběžnice Marsu nazvané MAVEN to tedy nakonec nenarušilo a v následující ukázce si hlavně užijete i trochu toho jazzu, takže zvuk rozhodně zapněte.

SpaceShip Two finišuje

Pokud bych měl zaplacenu letenku do vesmíru, kterou nabízela společnost Virgin Galactic do své teprve vyvíjené lodi-letadla, pak bych byl nyní docela natěšený. Přípravy SpaceShip Two, která má konat balistické skoky na hranici vesmíru, vrcholí. Byl proveden druhý test motoru a tak je jen otázka času, kdy se tato loď druhé generace vyrovná svému předchůdci, který byl ve vesmíru již v roce 2004.

První lety Dream Chaseru

Pozadu nechce zůstat ani společnost Sierra Nevada Corporation (SNC), která vyvíjí malý raketoplán Dream Chaser. Právě probíhají první testy chování letounu v atmosféře a došlo také k prvnímu samostatnému letu a přistání.

Letecká observatoř SOFIA

Jakkoli to zní bláznivě, pozorovat z paluby letadla, observatoř Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (tedy SOFIA) je přesně na tomto založen. Tento 2,5 metru široký infračervený dalekohled je umístěn na palubě upraveného Boeingu 747 tak šikovně, že při pozorování vůbec nedbá vibrací a turbulencí, protože je od letadla zcela oddělen a stabilizován. Hrkání a poskakování dalekohledu, které potom na zrychleném videu pozoroujeme, je vlastně způsobeno pohyby letadla vůči dalekohledu. Vypadá to bláznivě, ale funguje to dokonale.

Vývoj počasí během roku

Minule jsme si pouštěli pohled na Zemi z družice tak, že bylo vidět, jak se v polárních oblastech pozvolna mění den a noc, nyní se podíváme na počasí na celé Zemi. Člověk pomalu neví, na co se zaměřit dříve, ale určitě by nám neměly uniknout některé detaily, jako je například postupný přesun bouří v okolí rovníku od jihu na sever. To přináší období sucha a dešťů jižně od Sahary nebo hurikány do Asie a severní Ameriky. Je velmi zajímavé sledovat období, kdy jedna tlaková níže za druhou "plive" svá oblaka do střední Evropy a pak období, kdy velké tlakové výše v létě a v září blokují tuto oblačnost a přináší nám léto v té nejkrásnější podobě.

Světlo a tma

Náš pravidelný seriál se často zaměřuje také na různé ukázky souboje civilizace s přírodou, světla a tmy. Tak to vnímají také autoři následujícího videa, naši polští kolegové, kteří se společně s námi starají o propagaci jizerskohorské tmy. Proto je v názvu videa zmiňována IPCN, což je polská zkratka pro JOTO, tedy Jizerskou oblast tmavé oblohy. Je dobré vědět, že božský klid a tma ještě existují.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »