Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: září a říjen 2015

Vesmírná videa: září a říjen 2015

Zatmění Měsíce 28. 9. 2015
Autor: Ladislav Červinka

Také měsíce zaří a říjen přinesly řadu zajímavých událostí v astronomii a kosmonautice. Naše videohlédnutí se podívá, byť poněkud opožděně, na dění v okolí Země, Pluta i dalších malých těles. Opět se podíváme také na Mars a na dění na Slunci. Hlavní astronomickou událostí tohoto období bylo zatmění Měsíce a zajímavý byl také průlet velké planetky nedaleko od Země. Říjen končil zábleskem jasného bolidu, ale to už je spíše listopadová písnička.

Úplné zatmění Měsíce

Vyfotografovat sérii snímků Měsíce během zatmění už není s dnešními technickými prostředky tak náročné, ale zvolit správné nastavení a vše poskládat do koukatelné videosekvence, to se nemusí vždy povést. Mezi zdařilé kompilace patří video průběhu úplného zatmění od Tomáše Grygarčíka, jak si můžete prohlédnout níže.

Trochu jinak na to šel Thierry Legault. Ten neváhá za zajímavým úkazem vycestovat i stovky nebo tisíce kilometrů. Tentokrát si spočítal, že v určitém místě ve Francii může pozorovat přelet vesmírné stanice ISS přes částečně zatmělý Měsíc. Výsledkem je pěkná fotografie přeletu s netradičním podáním Měsíce.

Letošní zatmění Měsíce bylo po delší době možností si tento krásný úkaz vůbec prohlédnout, ale dost jej narušila oblačnost a tak jej mnohde viděli jen ti nejvytrvalejší a mnohdy ani to nestačilo. Z těch šťastnějších byl například Ladislav Červinka, který snímal Měsíc v Mladé Boleslavi, ale i on se potýkal s častými přechody oblačnosti, což se na jeho videu podepsalo. Své kouzlo to ale neztrácí.

Slunce a jeho vliv na Zemi

Video z cyklu Science@NASA nám představuje Slunce, jako aktivní hvězdu, kde dochází k erupcím, které vyvrhují nabité částice k Zemi, kde mohou ovlivnit například naše komunikační zařízení. V oblastech s velkými slunečními skvrnami dochází také k výronům plasmatu do koróny (CME). Oblaka tohoto plasmatu pak někdy míří k Zemi, kde mohou způsobit polární záře. Většinu energie odkloní magnetické pole Země, ale částice jsou magnetickým polem také zachycovány a míří pak do oblasti poblíž pólů. Když vstoupí do atmosféry, způsobí zde světélkování zředěných plynů, což je ta krásná polární záře. Pozoruhodným doprovodným jevem geomagnetických bouří jsou elektrické proudy, které se mohou během polárních září generovat v dlouhém portubí nebo vodičích rozvodů vysokého napětí. Video nám zde připomene, že lidé v kanadském Québecu již zažili v roce 1989 situaci, kdy indukované elektrické proudy vyřadily zdejší transformátory z provozu a došlo k výpadku dodávek proudu. Dále se dovídáme, že při geomagnetické bouři je narušena komunikace na krátkých vlnách, které se standardně odráží od ionosféry. Může to být problém například pro letadla brázdící oblohu poblíž pólů (kudy si obvykle zkracují cestu). Pokud nabuzená ionosféra poruší i naši komunikaci se satelity, může to ovlivnit ekonomiku ještě víc. Co kdyby nefungovaly platební terminály, nebo navigace GPS? A v neposlední řadě sluneční bouře ovlivňují satelity, když mohou degradovat solární panely a nebo přímo ovlivní elektroniku družice. Vesmírné počasí má také vliv na zvýšenou radiaci, které jsou vystaveni cestující v letadlech nebo kosmonauti na vesmírné stanici. Takto ve stručnosti probíhá první díl série o Slunci z dílny NASA. Pokud vás zaujal, další najdete na webu v odkazu.

Rosetta a nové video přistání Philae

Misi Rosetta-Philae se věnuje velmi zajímavě vytvořené video, kterým nás provází digitální postavičky, jakoby vytvořené z modelíny. Není dlouhé, ale názorně i vtipně popisuje význam mise i její průběh. Pokud vládnete anglicky, jste ve výhodě, ale pobaví i jazykově jinak vybaveného nadšence. Pro nás je to jen malý předkrm před listopadovým výročím přistání Philae na kometě a to si zase necháme do dalšího dílu. Tuto událost nám ale připomene ještě druhé video uvolněné během října, které ukazuje přistání na kometě v reálném čase.

Mars v UHD a detailní pohled na vrták Curiosity

Níže uvedená animace Marsu a útvarů na jeho povrchu je opravdu krásná a navíc je dostupná i ve vysokém rozlišení, včetně nového 4K. Nejprve vidíme celou planetu v rozlišení o něco vyšším, než je to možné ze Země. Postupně se ale vynoří další detaily a spolu s množstvím kráterů se postupně objeví majestátní tmavé údolí Valles Marineris, trojice obrích sopek v oblasti Tharsis a nakonec i největší štítová sopka Olympus, která je sice vysoká 24 km, ale při jejím průměru se dojem výšky poněkud ztrácí. Hezké jsou i hvězdy na pozadí, ale planeta je ke konci možná až příliš upozaděna na jejich úkor.

Nejnovější marsovská laboratoř Curiosity je fascinující zázrak techniky. Nejenom, že je pojízdná, ale ještě dokáže studovat i podpovrchové vzorky. K tomu jí slouží vrták na konci robotického ramene. Dustin ze seriálu Smarter Every Day se podíval na různá pracoviště NASA a podařilo se mu pohovořit s operátory Curiosity také o jejím vrtáku. Na videu navštívíme kopii robota, se kterým se dělají pokusy, než je v reálu provede robot marsovský.

Z dalších videí seriálu Smarter Every Day doporučujeme například vysvětlení, jak funguje otevírání okem u modulu Kupola na ISS, ale nejvtipnější je asi návštěva u astronauta Dona Petita, který názorně ukazuje, zda je lepší červený nebo zelený laser na zhasnutí lampy, pokud chcete pozorovat oblohu.

Dráha oběžnic planet často bývá protáhlá elipsa. Dobře to ukazuje video sestavené ze záběrů kamery MVIC družice Mars Express. Nasedněme a nechme se unášet kolem Marsu.

Charon

Kromě úžasných snímků Pluta jsme mohli obdivovat i detaily jeho měsíce Charona. Těžko bychom vybírali, zda a které video zde umístit. Nakonec padla volba alespoň na úžasně detailní záběry Plutonova měsíce, protože různorodost jeho povrchu jistě nedá vědcům spát ještě několik let.

Historie objevů planetek

Další z verzí famózních videí, na kterých je vidět tempo v objevování planetek ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Ještě 70. a 80. léta 20. století neznamenají nějaký enormní nárůst, ale s nástupem CCD kamer a velkých přehlídek oblohy, jako je Spacewatch, LINEAR, LONEOS, NEAT, Catalina, WISE nebo PanSTARRS došlo k zásadnímu zlomu. Během 15 let se z desítek tisíc známých planetek staly statisíce. Např. v roce 2001 bylo známo více než 110 000 známých planetek, ale jen za rok 2000 jich bylo objeveno nad 40 000. V roce 2012 tento počet překročil hranici půl milionu.

Rakety Falcon, Delta, Atlas a Sojuz

Ačkoli si SpaceX musela udělat nucenou pauzu po neúspěšném startu jejího Falcona 9, už se chystá další evoluce této rakety. První stupeň s označením Falcon 9 v1.2 už prodělal statický zážeh (vylepšený motor Merlin na Instagramu). Start této rakety je už blízko, měl by proběhnout v prosinci.

2. října startovala raketa Atlas V s družicí Morelos (ze série mexických komunikačních satelitů). V určité fázi vzletu vznikl krásný expandující oblak. Níže je zachycen v reálném čase a také v time-lapse animaci.

Jakpak se takové rakety převáží? Podívejte se na krátké ukázce. Díky šikovnému podvozku není problém najet přesně na loď s hangárem tak akorát pro jednu raketu Delta i s přídavnými motory.

Závěrem ještě krásně natočené video z vývozu rakety Sojuz až po její start. Zde na Bajkonuru se, jak známo, používá převoz ve vodorovné poloze pomocí vlaku. Poté je raketa vztyčena a můžeme startovat.

Planetka 2015 TB145 a bolid 31. 10.

Blízkozemní asteroid o průměru asi 600 metrů minul Zemi bezpečně ve vzdálenosti asi 1,3× větší, než obíhá Měsíc. Nejblíže Zemi byl 31. října. Tehdy také vznikla radarová mapa jeho povrchu a amatérská videa, kterak se rychle pohyboval mezi hvězdami. V našich podmínkách, kdy byl ráno poblíž Měsíce a večer nízko ve Velké Medvědici, nebylo snadné jej zachytit. Přesto se to některým povedlo. Například kolegům ze Slovenska nebo Ladislavu Červinkovi z Boleslavi.

Je absolutně fascinující, že téhož večera, kdy planetka prolétala Velkým vozem, zablesklo se nedaleko něj jasným zeleným světlem, když tudy v 19:05 prolétl velmi jasný bolid. Způsobila jej částice kometární hmoty, bolid z roje Taurid, která byla kdysi uvolněna z jádra komety 2P/Encke. To byl ovšem jen úvod ohňostroje, který se udál v listopadu.

Matterhorn

Krásná alpská příroda, úchvatná hora ostře vytvarovaná dávnými ledovci. Neexistuje lepší kombinace na time-lapse video. V druhé části po denních scénách následují neméně úžasné scény noční.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírná videa


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »