Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: září a říjen 2016

Vesmírná videa: září a říjen 2016

Představa SpaceX: raketa BFR a loď ITS na startovní rampě
Autor: SpaceX

Září přineslo černý den kosmonautiky, naštěstí bez obětí na životech. Situace se však rychle ustálila a v říjnu už jsme tu měli události z kosmonautiky opět jednu za druhou a tentokrát už prakticky bez problémů. Neúspěchy, jak už to bývá, jsou střídány úspěchy. Začátek září tak přinesl i jednu naprosto úžasnou zprávu, že se na poslední chvíli podařilo najít modul Philae na kometě 67P. Konec září patřil naopak dosednutí samotné Rosetty na kometě. V září jsme se dočkali také startu dalšího průzkumníku asteroidů OSIRIS-REx. Další zajímavosti přináší také Cassini od Saturnova měsíce Titanu. Ohlédnutí za opozicí Marsu přinesl astrofotograf Damian Peach. Kosmonautika přinesla i další zajmavost. Ohlédneme se za zpomalenými záběry testu boosteru SLS. Podíváme se na čínské úspěchy, misi Juno, plány SpaceX na kolonizaci Marsu a konečně i evropskou misi ExoMars 2016. Na úplný závěr tu pak máme halloweenský blízkozemní asteroid s měsíčkem a noční time-lapse z Jeseníků.

Havárie na Floridě i v Číně

Hned prvního září přišla po ránu informace, že se na oběžnou dráhu nedostala čínská družice Gaofen-1. Tuto zprávu bychom večer ve sdělovacích prostředcích zřejmě nenašli. Odpoledne však celý svět oblétla další děsivá zpráva, že došlo k havárii na Floridě - šlo o explozi rakety Falcon-9 ostře sledované firmy SpaceX. Informací k čínské nehodě je poskrovnu. Ví se jen, že zbytky se zřítily zpět na Zemi. Pokud jde o výbuch Falcona, informace byly zprvu velmi nejednoznačné. V posledních týdnech to vypadá, že příčinou byla exploze vnitřní héliové nádrže uvnitř nádrže na kapalný kyslík. Hélium se používá k tlakování a nádrž je z uhlíkových kompozitů. Použitý postup tankování zřejmě materiálu nesvědčil a došlo k explozi. SpaceX dnes na své základně McGregor testuje, za jakých podmínek mohou raketu bezpečně natankovat a návrat raket do služby je předběžně stanoven na prosinec 2016. Na videu níže je vidět průběh exploze, přičemž konkrétně u tohoto videa byl zvuk sesynchronizován s obrazem (normálně tam je zpoždění vlivem rozdílu rychlosti zvuku a světla). Originál se zvukem, jak přišel ke kameře je zde.

Philae nalezen

2. září se podařilo doslova na poslední chvíli vyfotografovat modul Philae, který se nám zatoulal kdesi na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, když po prvním přistání odskočil na jiné místo povrchu komety. Od přistání 12. listopadu 2014 fungoval jen dva dny, než vybil baterie, ale pak se ještě několikrát ozval, aby dal najevo, že na něj trochu dopadá světlo a že je schopen se probrat z hibernace. Problém byl, že světla bylo opravdu málo a tak se trvalé spojení nepodařilo a další výzkum neproběhl. Nicméně se podařilo alespoň zpřesnit místo přistání, což s dávkou štěstí umožnilo jej nalézt na detailní fotografii. Díky tomu můžeme jeho měření s povrchu zasadit do kontextu.

Konec mise Rosetta

S nalezením modulu Philae samozřejmě úzce souvisí jeho mateřská sonda Rosetta. Tu čekalo 30. září 2016 velké finále v podobě dosednutí na povrch komety nepříliš daleko od finální pozice Philae. Ještě předtím nám odeslala detailní fotografie a měření. Tak jako tak to byla mimořádná a velmi úspěšná mise, která díky kresleným příběhům nebo skládance bude dlouho v našem srdci.

OSIRIS-REx

Proud informací z kosmonautiky nyní pokračuje ohlédnutím za startem sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu. Vzorky asteroidu Itokawa už dokázala dopravit japonská Hayabusa, ale jednalo se jen o drobounká zrnka materiálu. OSIRIS-REx se má ovšem pokusit o odběr mnohem většího množství materiálu v řádu desítek až stovek gramů. Dokonce, pokud půjde vše podle plánu, budeme mít v roce 2018 dvě mise studující asteroidy (přílet k Bennu v srpnu 2018, návrat na Zemi 2023). V červnu 2018 má totiž přiletět k planetce Ryugu japonská Hayabusa 2, která už je na cestě více než dva roky (návrat k Zemi je v plánu 2020).

FAST, největší radioteleskop světa dokončen

Astronomové zkoumají vesmír nejen ve viditelném oboru spektra (prim zde hrají dalekohledy na Havaji nebo VLT v Chile, přičemž tyto dalekohledy jsou v omezené míře použitelné i v blízkém infračerveném oboru), ale na Zemi se s výhodou dají použít i radioteleskopy. Při jejich stavbě můžeme jít cestou kombinace více mneších antén (dnes vynikající observatoř ALMA v Chile), nebo zvětšování pohyblivého talíře (největší je Green Bank v USA a Effelsberg v Německu, které mají 100 metrů). Největší nepohyblivé antény jsou pak v údolích a donedávna tím byl známý Arecibo na ostrově Portoriko. 25. září 2016 byl do operačního provozu dán největší nepohyblivý radioteleskop světa FAST (Five hundred meter Aperture Spherical Telescope) v Číně. Radioteleskop vznikl v krasové prohlubni a podobně jako Arecibo dokáže díky gondole na lanech sledovat i místa daleko od zenitu. K tomu navíc pomáhá i možnost změnit tvar teleskopu. Odchylka od zenitu tak nabývá úctyhodných 40°.

Zajímavosti ze Saturnova měsíce Titanu

Mise Cassini se pomalu chýlí k závěru. Pravidelné průlety sondy kolem největšího měsíce Titanu přinášejí stále nové zajímavosti. V posledním období jsme se mohli dozvědět o detekci dunových polí v oblasti Shangri-La a nebo hlubokých kaňonů plných tekutých uhlovodíků (s převahou metanu) v oblasti Ligeia Mare.

Opozice Marsu 2016

Letošní přiblížení Země a Marsu už patřilo mezi ta výhodnější, protože díky větší elipticitě dráhy Marsu není každá opozice tak výhodná a velikost kotoučku planety na obloze proto velmi kolísá. V květnu už byl průměr Marsu slušných 18" a jediné, co nám v Evropě brání slušnému pozorování, je nízká výška nad jižním obzorem. Přesto se dají vychytat okamžiky klidnějšího obrazu, k čemuž těm nejlepším fotografům přispívá i pokročilejší vybavení a technika zpracování obrazu. Výsledkem jsou pěkné fotky i z našeho území a také níže uvedená animace z fotografií, na které se před námi Mars pěkně otáčí.

Ohlédnutí za testem boosteru SLS

Během červnového testu urychlovacího motoru budoucí rakety SLS pořídila NASA také ultrazpomalené HDR záběry ze zážehu tohoto motoru na tuhá paliva. Na videu můžeme vidět proražení zátky motoru při samotném zážehu. Podívejte se také, jak to viděla v reálném čase kamera GoPro a jak tato kamera dopadla po testu.

Tiangong 2 a ShenZhou 11

Říjnový týden plný kosmonautiky byl zaměřen mimo jiné na start čínské pilotované kosmické lodi ŠenČou 11 s dvěma kosmonauty na palubě, kteří v čase uveřejnění článku působí na palubě orbitální stanice Nebeský palác 2 (Tiangong 2). Níže se můžeme podívat na videa shrnující všechny události.

Juno – první oběh Jupiteru

Během července, srpna a části září se uskutečnil první oběh sondy Juno kolem planety Jupiter. Můžeme si jej prohlédnout na uvedeném videu. Pokud jde o vědecké výsledky, tak průlet na konci srpna byl úspěšný a podařilo se nasbírat jak měření, tak fotografie. Bohužel při průletu v říjnu došlo k přechodu sondy do safe módu a tak se neuskutečnila ani měření, ani zážeh, který měl zkrátit dobu oběhu na 14 dnů. Uvidíme, jak dopadne prosincový průlet. Zatím víme, že sonda je v pořádku v normálním režimu a že se mají uskutečnit měření dle plánu. Zda bude proveden i zážeh zatím nebylo uvedeno.

Mars v plánech SpaceX

Koncem září proběhla dlouho očekávaná prezentace Elona Muska k otázce osídlení planety Mars. Jak známo, hlavním účelem vzniku SpaceX není doprava nákladů na oběžnou dráhu a dál, ale právě cesta na Mars a jeho kolonizace. Nebudeme se tu již pouštět do diskuzí o reálnosti plánů a především termínů. Podstatný je spíše fakt, že plán to není zcela utopický a že jiné podobné plány, které se jevily nereálné, se již podařilo SpaceX uskutečnit. V první řadě jde o přistávání prvních stupňů raket Falcon 9. Když byl tento plán v roce 2011 představen, vypadal zcela nepravděpodobně a přitom letos i přes jisté obtíže je realitou již několik zachráněných stupňů, přičemž jeden z nich má za sebou již téměř desítku plných zážehů na testovací základně. To znamená, že znovupoužitelnost byla již otestována a zbývá jen počkat si na první start a přistání znovupoužitého stupně. To by se mohlo uskutečnit již v roce 2017. S termíny letu na Mars je to, pravda, na mnohem delší čekání, ale to už jsme si, myslím, zvykli. Jedná se o technologicky i finančně náročný úkol a velkým problémem je i přežití člověka v prostředí zvýšené radiace. To ovšem neznamená, že se jednou člověk na Mars nepodívá. A kdo ví, třeba jednou opravdu bude cesta na Mars stejně normální, jako cesta letadlem do Ameriky.

ExoMars 2016

Relativně aktuální pro nás nadále zůstává výsledek evropské mise ExoMars 2016. Protože mediálně zajímavější jsou různé havárie, tak se nejvíce připomíná tvrdý dopad modulu Schiaparelli na povrch Marsu. Zapomíná se však, že hlavním cílem bylo dopravit na oběžnou dráhu sondu TGO, která nyní bude jednak zkoumat atmosférické plyny a jednak bude sloužit jako přenosová družice. K tomu si můžeme přičíst i další úspěch technologického demonstrátoru EDM, který potvrdil správné fungování tepelného štítu a padáku. Za selháním v závěrečné fázi sestupu EDM Schiaparelli tak nejspíš stojí softwarová chyba. Pokud se to potvrdí, budeme mít nejen dost dat o tom, jak přistát na Marsu, ale v případě nalezení a opravy závady bude zvýšena šance na úspěch při misi ExoMars 2020, která doufejme vysadí v roce 2021 na povrchu evropské vozidlo, určené mimo jiné ke zkoumání stop života. Na začátku listopadu jsme se dočkali také barevného snímku místa dopadu z orbitální sondy MRO. Tomuto tématu jsme se věnovali podrobně v nedávném článku.

Halloweenský asteroid

Stejně jako v jiných částech roku, i tentokrát nás minul jeden z mnoha větších blízkozemních asteroidů. Díky radaru se podařilo osahat jeho povrch a ukázat tak jeho tvar a dokonce se podařilo detekovat jeho měsíček. Planetka 2003 YT1 nás minula 31. října 2016, tedy přesně na anglosaský svátek Halloween.

Krásné Jeseníky

Toto video si zaslouží pozornost. U nás jste si o něm mohli přečíst samostatný článek. Přesto se k němu vracíme i zde, abychom tak zakončili další díl našeho seriálu a těšíme se na Silvestra na viděnou.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: SpaceX, Titan, Rosetta, Vesmírná videa, Fast, OSIRIS-REx, Modul Philae


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »