Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: září a říjen 2017

Vesmírná videa: září a říjen 2017

Exploze kilonovy (grafický model)
Autor: NASA/JPL-Caltech

Vítejte u pravidelného ohlédnutí za zajímavými událostmi v astronomii a kosmonautice. Tentokrát začneme sluneční aktivitou, protože ta byla především v září opravdu mimořádná. Úplně první událostí byl ale průlet planetky Florence kolem Země. Další video nás seznámí se způsobem vymezení hranic Sluneční soustavy. Nechybí další pěkné video připomínající přistávající Falcony 9. Opravdu mimořádné výročí jsme zaznamenali v říjnu, protože uplynulo 60 let od vypuštění Sputniku. Podíváme se i na kosmodrom Bajkonur a poté na testy dalekohledu James Webba. Pozorování splynutí dvou neutronových hvězd nám připomene další významné pozorování gravitačních vln. Poté se zaměříme na krátký test motoru BE-4, prolétneme se nad Marsem a výlet zakončíme cestou po USA.

Nejsilnější erupce za dlouhá léta

Za mimořádně vysokou aktivitou v tomto období stojí především výskyt mimořádně velkých skupin skvrn na povrchu Slunce. Ty jak známo vznikají v oblastech, kde silné magnetické pole proniká povrchem hvězdy. V případě, kdy dojde ve spleti komplikovaně propletených magnetických siločar k jejich spojení a zjednodušení pole, pozorujeme erupci. Intenzitu erupcí vyjadřujeme na škále A, B, C, M a X. Každý stupeň znamená desetkrát silnější erupci. Velmi silné a pro dění na Zemi nebezpečné jsou erupce třídy M a především X. Letos v září však nastaly dva jevy skoro desetkrát silnější, než je mez X. Zatímco jedna šňůrka skvrn byla v místě aktivní oblasti, která aktivitou tolik neoplývala, objevila se v prvních zářijových dnech velmi zajímavá skupina skvrn v další oblasti, očíslované AR 2673.

Skvrny v obou aktivních oblastech byly při pohledu přes filtr vidět i pouhým okem. Ovšem dění v AR 2673 bylo překotné a už ve dnech 4. a 5. září došlo k několika erupcím třídy M, při nichž byla také uvolněna oblaka plazmatu směrem k Zemi. 6. září pak došlo k erupci X9,3, která byla nejsilnější za posledních 12 roků. Poté až do 10. září došlo k dalším erupcím třídy M a jedné X1 a celá plejáda erupcí vyvrcholila dalším úkazem třídy X8. Erupce vyvolala silnou radiační bouři a oblaka plazmatu měla významný vliv na magnetické pole Země a došlo i na pěkné polární záře, žel v nevhodný čas pro pozorovatele ve střední Evropě.

Aktivita pokračovala i poté, co skvrny zapadly. Protože poblíž oběžné dráhy Země, ale s předstihem před naší planetou se nachází sonda STEREO-B, máme jedinečný pohled na další erupci ze 17. 9. i z této strany, která není ze Země pozorovatelná. Podle snímků a uvolněné CME na záběrech SOHO ale můžeme usuzovat, že šlo o další silnou erupci třídy X.

Florence a její dva měsíčky radarem

Už koncem srpna se blížila k Zemi poměrně velká planetka (3122) Florence. Byla to výborná příležitost pro amatérské astronomy i veřejnost, prohlédnout si větší planetku na vlastní oči, jak se pomalu pohybovala mezi hvězdami. Když se na ni zaměřil radar v Arecibu, zaznamenal v jejím okolí hned dva malé průvodce. Další planetka se pak protáhla kolem Země velmi blízko 12. října. Asteroid 2012 TC4 zaznamenal například Ladislav Červinka z Mladé Boleslavi.

Cesta k hranicím Sluneční soustavy

Krátké animované video nám připomene, jak je to s hranicemi naší soustavy. Záleží to samozřejmě na tom, jak se na to díváme. Uprostřed je naše hvězda, a pokud budeme hledat jako hranici místo, kde končí vliv magnetického pole Slunce, potom hranicí bude tzv. heliopauza. Ta není zas tak daleko, a proto jí dokázala proletět například sonda Voyager 1. V animaci hezky vidíme, že jak se Slunce pohybuje prostorem, táhne si za sebou magnetický ohon jako vlečku. Mnohem vzdálenější hranici tvoří sféra gravitačního vlivu Slunce, tedy předpokládaný Ooortův oblak kometárních jader.

Jak nepřistávat s raketami

V polovině září se připomněla také SpaceX Elona Muska. Video, které začíná prvními pokusy o přistání rakety na oceánu a končí úspěšnými přistávacími manévry Falconu 9 na pevnině i na mořské plošině, má vlastně ukázat, jak musel vypadat celý vývoj vedoucí až k dosavadním třinácti úspěšným přistáním Falconu 9 v roce 2017 (k 1. 11.). Vlastně je to tedy oslava umu lidí ve SpaceX a věřme, že už se žádné „rychlé neočekávané rozborky“ rakety nedočkáme. (Pozn.: RUD = Rapid Uscheduled Disassembly = pojem používaný E. Muskem pro havárii rakety).

60 let od Sputniku 1

Stavět rakety, které by mohly jednou vypustit umělou družici do vesmíru, byl sen mnoha průkopníků raketové techniky. Nejdále se po konci druhé světové války nacházeli Němci kolem Wernhera von Brauna. Jejich zkušeností využili Rusové vedení Koroljovem a Američané, kteří získali zpočátku více informací i většinu významných německých raketových inženýrů. Nakonec se podařilo rychleji pokročit Koroljovovi, když sestrojil raketu R7. S její pomocí potom Sověti 4. října 1957 vypustili první družici Sputnik 1. První video nám připomene 60. výročí anglicky z dílny Evropské vesmírné agentury. Druhé video je mimořádně zdařilou animací ruské společnosti CENKI a Roskosmosu. Sputniku vzdala hold i slovenská mikrodružice SkCube, která vysílala 4. října speciální signály. Doporučit můžeme též dokument Telestudií Roskosmosu na téma prvních letů do kosmu.

V ohlédnutí za ruskou kosmonautikou má smysl ještě ukázat další timelapse video, které představuje kosmodrom Bajkonur. Na videu můžeme nejprve vidět raketu Sojuz na Gagarinově rampě, pak jsou tam rádiové antény v komplexu Saturn, následuje pohled na vypuštění Sojuzu, kdy těsně před ním proletí po obloze ISS. Pohled na mlhoviny Orel a Omega nás přesouvá ke komplexu, z něhož startovala raketa Eněrgija s raketoplánem Buran. Následuje vypuštění rakety Proton s Měsícem v pozadí a video končí pohledem na maketu rakety Sojuz pod hvězdami.

Webbův dalekohled v kosmických podmínkách

Testování dalekohledu JWST dospělo do fáze, kdy musel být celý zavezen do kryogenní vakuové komory Johnsonova vesmírného centra NASA. Zde byl umístěn v podobných podmínkách, jaké budou panovat na místě jeho určení a mohla být otestována mechanika i optika dalekohledu. Zvláště testy infračerveného dalekohledu jsou výzvou, kdy okolí dalekohledu je třeba udržovat na velmi nízké teplotě, jinak bychom nic nenaměřili.

Mimořádné pozorování kilonovy

Letošní rok se také zapíše do historie detekce gravitačních vln. V Itálii byl konečně zprovozněn třetí detektor gravitačních vln – (vylepšený) Virgo. Společně s dvojicí amerických detektorů LIGO zachytil další gravitační vlny a díky tomu, že šlo o trojici simultánních pozorování, bylo poměrně dobře možné určit polohu, odkud vlny přišly. Okamžitě se tím směrem zaměřily další observatoře a podařilo se tak nasnímat záblesk kilonovy. Ta vzniká splynutím dvou neutronových hvězd. První video shrnuje pozorování pomocí HST. Druhé video připomíná podstatu celého jevu i pozorování jiných observatoří. Pozoruhodný je též rozdíl ve vlnové délce posledního zaznamenaného jevu, oproti předchozím záznamům gravitačních vln ze splynutí černých děr.

Zážeh metano-kyslíkového motoru

Společnosti SpaceX a Blue Origin vidí budoucnost v použití raketových motorů spalujících metan a kapalný kyslík. SpaceX by tyto motory ráda využila, protože na Marsu lze vyrábět metan i kyslík. Blue Origin nyní vyvíjí motor BE-4, který má být základem jejich těžké rakety New Glenn a mohl by se stát i pohonnou jednotkou nové rakety ULA nazvané Vulcan. Blue Origin se nyní pochlubila, že se jim povedl první krátký zážeh motoru BE-4. Video se spustí kliknutím na odkaz.

Test motoru BE-4 Autor: Blue Origin
Test motoru BE-4
Autor: Blue Origin

Přelet nad Marsem

Oblast Mojave na Marsu si vybral k další působivé animaci Séan Doran. K jeho modelování byla využita data evropské sondy Mars Express. Hudební doprovod k videu je z pera Johanna Michaela Haydna.

Solar Eclipse Road Trip 2017

Zdařilým ohlédnutím za návštěvou USA, jejich krajinou, národními parky a zatměním Slunce dnešní přehled zakončíme. Netradiční dokument shrnuje jednu z výprav Štefánikovy hvězdárny v Praze.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírná videa


46. vesmírný týden 2017

46. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 11. do 19. 11. 2017. Měsíc bude v novu. Ráno nastane těsná konjunkce Venuše s Jupiterem. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran a nad ránem je vidět nad jihovýchodem také Mars. Maximum aktivity meteorického roje Leonid připadá na 17. listopad. V neděli vypuštěná nákladní loď Cygnus se má v týdnu spojit s ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Andromeda

M31

Další informace »