Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Jak se čistí zrcadlo?

Video: Jak se čistí zrcadlo?

Kopule s Magellanovými teleskopy na observatoři Las Campanas v Chile.
Autor: Yuri Beletsky.

Astronomické teleskopy pochopitelně potřebují pravidelnou údržbu, aby neustále podávaly požadované výkony. U zrcadlových teleskopů se provádí tzv. pokovení, které po specifických a velmi šetrných čistících procedurách znamená nanesení jemné vrstvy odrazivého kovu, nejčastěji hliníku. U malých zrcadlových teleskopů je tento proces relativně hračkou - zrcadlo se prostě vymontuje z přístroje a erudovaný specialista provede potřebné pokovovací kroky. Jak je to ale s velkým přístrojem? Co když má zrcadlo průměr například 6,5 metru? Na tuto otázku získáte poměrně jasnou odpověď prostřednictvím videa zachyceného při procesu očištění a pokovení 6,5m zrcadla u Magellanova teleskopu na observatoři Las Campanas v Chile...

Časosběrné video zachycuje 5ti denní práci servisních techniků při všech procedurách čištění 6,5m zrcadla Magellanova Baade teleskopu na observatoři Las Campanas. Pochopitelně první fází bylo kolos odmontovat a snést na masivních nosných tyčích na velký nakladač, který si vybudovanými dvířky v kopuli odcestoval na kolejích do vedlejší servisní budovy. Na samotné očišťovací a pokovovací práce pak bylo zapotřebí na patnáct zdatných techniků a celý proces zachytil technický manažer observatoře, Francesco di Mille. Pokovení zrcadel se dělá pravidelně jednou za 2 roky, pouhé umytí vždy 12 měsíců po pokovení. Mimoto se dvakrát do týdne zrcadlo čistí oxidem uhličitým.

Jen pro upřesnění - observatoř Las Campanas leží na jednom vrcholku v poušti Atacama nedaleko světově proslulé observatoře ESO La Silla. Pokud někdy na název observatoře narazíte v souvislosti s nesmírně zdařilými fotografiemi chilského nebe, není to náhoda. Na observatoři totiž působí světově proslulý astrofotograf Yuri Beletsky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] National Geographic: Megaopravy - Dalekohled, okno do vesmíru
[2] Las Campanas Observatory - oficiální stránka



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Pokovení zrcadla, Magellan Baade Telescope, Las Campanas Observatory


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání Zámek Český Krulmov 3

Setkání Měsíce a Venuše z Krumlovského zámku.

Další informace »