Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Mléčná dráha v České republice umí být krásná. Kam za ní vyrazit?
Autor: Petr Horálek.

Jedete v létě na dovolenou a nebaví vás jen polehávat u rybníka? Nebo přemýšlíte, kam vyslat své ratolesti na tábor? Nevíte, kam vyrazit o zimních večerech, kdy se rozpustí důvěrně známá nízká oblačnost a otevře se pohled do hlubin vesmíru? Zkuste „zazoomovat“ v nové interaktivní mapě Populární astronomie a třeba zjistíte, že právě poblíž vás se nalézá místo hodné návštěvy!

Co v mapě naleznete a jak s ní pracovat?

Je to jednoduché. Mapa byla vytvořena v aplikaci Moje mapy společnosti Google a podle toho se také ovládá. Přítomny jsou nyní 4 vrstvy, představující veřejné i soukromé hvězdárny pracující s veřejností, planetária, oblasti tmavé oblohy a letní astronomické tábory a expedice. Nedá se vyloučit, že v budoucnu další vrstvy přibudou. Každá vrstva obsahuje řadu ikon, zanesených na příslušná místa do mapy. Po kliknutí na ikonu se zobrazí štítek s názvem konkrétního místa a webovou adresou, kde můžete získat více informací přímo od provozovatelů. Možné je mapu libovolně přibližovat, oddalovat a posouvat.

Proč mapa vznikla?

Seznámit se s astronomií populární formou je v naší zemi možné mnoha způsoby. Právě proto je důležité, podat zájemcům nabídku v přehledné formě. V minulosti tak vznikaly rozsáhlé projekty, mající toto za cíl, jmenujme Astronomickou mapu ČR, vytvořenou na brněnské hvězdárně [1], nebo Astropis Speciál 2015 [2]. Nabídku jsme se rozhodli rozšířit interaktivní mapou, která sice obsahuje méně informací, ale snaží se posílit přehlednost. Díky kontrole webových stránek institucí či osobní korespondenci s provozovateli by také mělo být v době vydání tohoto článku maximum informací aktuálních.

Co umožnilo vznik mapy?

Podrobný přehled české popularizace astronomie byl vytvořen v rámci disertační práce, která se zabývá potenciálem astronomie přilákat nové studenty přírodovědných oborů na vysokých školách. Výzkum probíhá na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, která tak vytvoření mapy umožnila. Při orientaci mezi hvězdárnami autorovi výrazně pomohla také brněnská Astronomická mapa ČR [1].

Čeho se výzkum týká?

Cílem výzkumu je prozkoumat práci s talentovanou mládeží v rámci astronomie a zjistit, jakým způsobem je možné efektivně získávat budoucí vědecké pracovníky. Často se předpokládá pozitivní role nejrůznějších popularizačních aktivit, avšak dosud nebyla tato problematika podrobně zkoumána. V první fázi jsme využili především elektronické zdroje a osobní zkušenost ke zmapování popularizace v ČR. Výsledkem tohoto snažení je například i představená interaktivní mapa. Proběhla i řada rozhovorů s lidmi, kteří se na popularizaci astronomie aktivně podílejí nebo s ní mají zkušenost jakožto účastníci. V současnosti je hotová hrubá kategorizace jednotlivých aktivit a na základě rozhovorů začínáme zkoumat, jakými způsoby se v účastnících vytváří „vědecká“ motivace. V následujících fázích výzkumu budou pravděpodobně využity nástroje, umožňující statistickou analýzu a ověření objevujících se hypotéz – například dotazníky.

A teď už jen hledat...

Interaktivní mapu naleznete na speciální stránce www.astro.cz/astromapa. Pochopitelně máte-li pocit, že jste na ní nenašli některé instituce, tábory či astronomické oblasti, neváhejte mne kontaktovat na kricekr@student.cuni.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická mapa České republiky - HaP Brno
[2] Archiv časopisu Astropis



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Beskydská oblast tmavé oblohy, Jizerská oblast tmavé oblohy, Mapa , Hvězdárny a společnosti - ČR


4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Jupiterem

Měsíc a Jupiter v mlze

Další informace »