Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR  Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl. 

Společná tisková zpráva ČAS a města Litomyšl ze dne 21. října 2016

O udělení čestného občanství města Litomyšle astrofyzikovi RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc. rozhodli zastupitelé města v září. Slavnostní akt se uskutečnil 20. října v zámecké jízdárně v Litomyšli. „Za 25 let, které uplynuly od mé první návštěvy, jsem sledoval proměnu Litomyšle v českou perlu mezi městy. Když mám možnost, tak cizincům říkám, že Praha je prima, ale na druhé straně musí jet do Litomyšle,“ sdělil při předávání ceny Jiří Grygar, který při děkovné řeči několikrát vzpomněl na litomyšlského rodáka a světové známého astrofyzika Zdeňka Kopala.

Jiří Grygar letos v březnu oslavil osmdesáté narozeniny. Dlouhodobě patří mezi přední české astronomy a astrofyziky, je také významným popularizátorem vědy a člověkem zabývajícím se vztahem náboženství a vědy. Za svou činnost získal řadu prestižních ocenění, mezi kterými nechybí například cena UNESCO Kalinga. Při svých cestách v minulosti často zamířil  do  Litomyšle.  Zde  se  mimo  jiné  zúčastnil  oslav  stého výročí narození astronoma a litomyšlského rodáka Zdeňka Kopala. Letos v zimě také navštívil regionální muzeum, kde přednášel při příležitosti vernisáže výstavy věnované tradicím astronomického bádání v Pardubickém kraji.

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech 1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“. V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“. V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm. V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění. 

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě. 

Mezi koníčky Jiřího Grygara patří především cyklistika, ostatně je polním hejtmanem cyklo astronomického spolku EBICYKL. Dále je to vážná hudba, je také příznivcem Járy Cimrmana. Po Jiřím Grygarovi je pojmenovaná planetka (3336) Grygar.

Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle. Autor: Archív města Litomyšl.
Na společné fotografii jsou zleva: starosta Radomil Kašpar, páter František Beneš, Jiří Grygar, Josef Čejka a místostarosta Michal Kortyš. Pánové Beneš a Čejka dostali ceny města Litomyšle.
Autor: Archív města Litomyšl.

Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi. Autor: Archív města Litomyšl.
Klíč od města Litomyšl Jiřímu Grygarovi.
Autor: Archív města Litomyšl.

Kontakty:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Michele Vojáček
Vedoucí tiskového oddělení města Litomyšl
Email: michele.vojacek@litomysl.cz
Tel: 724 917 054
Web: www.litomysl.cz, www.facebook.com/litomysl.lilie

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti

Převzato: Město Litomyšl



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.

Štítky: Jiří Grygar, Litomyšl, Tisková zpráva


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »