Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Březnové výročí: Friedrich Wilhelm August Argelander

Březnové výročí: Friedrich Wilhelm August Argelander

Friedrich Wilhelm August Argelander Autor: http://kids.britannica.com
Friedrich Wilhelm August Argelander
Autor: http://kids.britannica.com
Při vyslovení jména tohoto německého astronoma se těm, kteří někdy vizuálně pozorovali proměnné hvězdy, pravděpodobně vybaví pojem "Argelanderova stupnice". Pomocí ní se určují rozdíly v jasnosti sledované hvězdy vůči tzv. srovnávacím hvězdám.

Friedrich Argelander, od jehož narození uplyne 22. března 215 let, se zajímal o různá odvětví astronomie. Vytvořil například rozsáhlý katalog, který obsahoval údaje o více než 324 000 hvězdách, studoval jejich pohyby a také se zabýval fotometrií.

Narodil se v městě, které se nyní nazývá Klaipėda a leží v Litvě. Tehdy se však jmenovalo Memel a nacházelo se ve Východním Prusku. Po absolvování základní školy nastoupil na gymnázium v Elbingu a dále pokračoval na vysoké škole Collegium Fridericianum v Königsbergu. Ve stejném městě začal roku 1817 navštěvovat místní univerzitu a po úspěšném složení doktorátu zde o pět let později získal titul doktor filozofie. Během studia se seznámil s ředitelem Königsbergské hvězdárny, jímž byl Friedrich Wilhelm Bessel a stal se jeho asistentem.

Významný byl pro Argelandera rok 1823. Oženil se a zároveň získal místo na observatoři ve finském městě Turku. Ta byla v té době čerstvě dostavěna a ještě nebyla plně vybavena. Její činnost se soustředila převážně na sledování komet, později, po doplnění patřičnými přístroji, se k nim přidal výzkum hvězd s velkým vlastním pohybem. V září 1827 postihl město velký požár, který poškodil také budovy univerzity, pod kterou spadala i astronomická observatoř. Univerzita byla poté přestěhována do Helsinek, kde se Argelander stal profesorem.

Další stěhování čekalo Argelandera roku 1837. Tentokrát se jeho novým působištěm stal Bonn, kde začal připravovat budování nové hvězdárny. Právě v této době, během studia proměnných hvězd, vyvinul svoji metodu určování rozdílů v jasnostech hvězd. Než byla nová hvězdárna roku 1845 slavnostně otevřena, Argelander a jeho asistent v provizorní pozorovatelně změřili přesné polohy asi 22 000 hvězd.

Po otevření hvězdárny zde byla objevena řada planetek a komet. Roku 1849 začal Argelander přeměřovat jasnější hvězdy na obloze. U každé přesně určil její jasnost a polohu. Ani toto měření, zahrnující asi 17 000 hvězd, se mu však nezdálo dostatečné. Nakonec se proto rozhodl, že určí údaje u všech hvězd, jasnějších než 9 mag. Tato grandiózní práce trvala přes deset let a jejím výsledkem je katalog Bonner Durchmusterung, obsahující polohy a jasnosti u více než 324 000 hvězd.

Na počest tohoto astronoma nyní nese jeho jméno kráter na Měsíci a planetka číslo 1551.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »