Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červencové výročí: František Ignác Kassián Halaška

Červencové výročí: František Ignác Kassián Halaška

František Ignác Kassián Halaška
František Ignác Kassián Halaška
Letos v červenci si připomeneme hned dvě výročí, spjatá se jménem F. I. K. Halaška. Tato významná, a přesto poněkud opomíjená osobnost druhé poloviny 19. století se narodila 10. července před 232 roky a jen o dva dny později, 12. července, uplyne 165 let od jejího úmrtí.

Halaška se narodil ve městě Budišov nad Budišovkou do chudé rodiny. Matka pracovala jako posluhovačka, otec byl tkadlec. Již od počátku měl ve škole výborný prospěch, a proto získal doporučení k dalšímu studiu. Vystřídal několik škol - ve Staré Vodě, Kroměříži, Strážnici, Mikulově a pak pokračoval na Tereziánské akademii ve Vídni. Po jejím absolvování obdržel roku 1807 titul doktor filozofie a poté, co se vrátil zpět na Moravu, působil jako učitel matematiky a fyziky na školách v Brně a Mikulově. O sedm let později začal pracovat na univerzitě v Praze jako profesor fyziky a jeden školní rok zde také zastával funkci rektora.

Roku 1832 byl jmenován vládním radou a díky tomu řídil prakticky všechny vysoké školy v rámci tehdejší monarchie. Do jeho resortu spadaly technické, námořní a hornické školy, filozofické ústavy a lesnické akademie. Soustředil se zejména na výuku fyziky a snažil se, aby byla prováděna pokud možno názorně, pomocí praktických pokusů. V letech 1833-1834 byl rektorem vídeňské univerzity.

Jednalo se o velmi aktivního vědce s širokým záběrem. Kromě fyziky se zabýval optikou, elektřinou, termodynamikou, magnetismem a v neposlední řadě i astronomií. Sepsal celou řadu publikací, z nichž některé se používaly jako učebnice ještě počátkem 20. století. Věnoval se i praktické části výzkumu. Například během působení v Brně založil hvězdárnu i fyzikální kabinet a vybavil je vlastnoručně zhotovenými přístroji. Na observatoři prováděl různé druhy pozorování a sestavoval astronomický kalendář.

Astronomii se věnoval i v době, kdy pobýval v Praze. Upravil si část domu na astronomickou pozorovatelnu a zajistil si do ní velmi kvalitní přístroje. Odtud pak uskutečňoval svá pozorování, a to i meteorologická či geomagnetická. Během této činnosti spolupracoval s astronomy, kteří působili v Klementinu. Protože obě místa jsou od sebe vzdálena jen asi kilometr a pozorování byla na sobě nezávislá, dají se zaznamenané hodnoty velmi dobře srovnávat.

Stěžejním Halaškovým dílem v astronomii se stala publikace "Základní poznatky o zatmění Slunce při oběhu Měsíce mezi Sluncem a Zemí od roku 1816 do 1860", za kterou byl oceněn dánským králem a získal velkou záslužnou medaili.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »