Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červencové výročí: George Driver Nelson

Červencové výročí: George Driver Nelson

George Driver Nelson

Pětašedesáté narozeniny oslaví letošního 13. července americký fyzik, astronom a astronaut George Driver Nelson. Během své aktivní kariéry u NASA se na oběžnou dráhu Země vydal třikrát.

Na svět přišel v městě Charles City, ležícím v americkém státě Iowa, ale za své rodné město považuje Willmar v Minnesotě, kde navštěvoval střední školu. Ukončil ji roku 1968 a v dalším studiu pokračoval na vysoké škole Harvey Mudd College v Claremontu. Zde o čtyři roky později získal bakalářský titul z fyziky. Nelsonovy další kroky vedly do Seattlu, kde navštěvoval Washingtonskou univerzitu. Na této škole postupně získal magisterský (1974) a doktorský (1978) titul.

Poslední zmíněný titul získal z astronomie a té se věnoval na několika místech. Na Národní sluneční observatoři v Sacramentu (Nové Mexiko) zkoumal sluneční skvrny, podílel se na pracích Astronomického ústavu v Utrechtu (Nizozemsko), observatoře při Univerzitě v Gotinkách (Německo) a také spolupracoval s Ústavem pro laboratorní astrofyziku v Boulderu (Colorado).

V lednu 1978 byl vybrán NASA jako kandidát na astronauta. Podílel se například na vývoji skafandru, určeného pro výstupy do volného kosmického prostoru nebo snímkoval raketoplán Columbia z doprovodného letadla během jeho první kosmické mise. Byl také členem podpůrných posádek při prvních letech raketoplánů a hlavním spojařem, komunikujícím s posádkou.

Poprvé se do kosmického prostoru vydal 6. dubna 1984 na palubě raketoplánu Challenger. Mise měla dva hlavní cíle – vypustit družici LDEF a provést opravu družice SMM. Obojí proběhlo úspěšně a navíc se posádka stala účastníkem nového rekordu. V době od 6. do 11. dubna se po oběžné dráze poprvé v historii pohybovalo současně 11 kosmonautů.

Druhý kosmický let vykonal Nelson v lednu 1986 raketoplánem Columbia a jednalo se o poslední let před tragédií Challengeru. Během mise byla vypuštěna telekomunikační družice RCA Satcom Ku-1 a prováděly se další experimenty.

Potřetí a naposledy se Nelson na oběžnou dráhu dostal na přelomu září a října 1988 raketoplánem Discovery. Tentokrát se pro změnu jednalo o první americký kosmický let po zmíněné havárii a prověřovaly se všechny změny, které byly na kosmickém plavidle provedeny. Také došlo k vypuštění družice TDRS-C.

Roku 1989 Nelson opustil NASA a začal působit na Washingtonské univerzitě, kde se podílel na jejím vedení a vyučoval astronomii. V kosmickém prostoru strávil celkem více než 17 dní.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, NASA, Kosmonaut


13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkur

Další informace »