Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červencové výročí: Theodor Johan Christian Ambders Brorsen

Červencové výročí: Theodor Johan Christian Ambders Brorsen

Theodor Johan Christian Ambders Brorsen Autor: http://www.zamberk.cz
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen
Autor: http://www.zamberk.cz
Koncem července, konkrétně 29. 7. si připomeneme 195 let od narození dánského astronoma Theodora Brorsena. Ačkoli to byl cizinec, jeho život byl výrazně spjat s naším územím, protože řadu let působil v Senftenbergu. To jméno vám možná nic neřekne, ale když vám prozradím jeho současný název, bude to hned jasnější. Nyní se toto město jmenuje Žamberk a nachází se v Pardubickém kraji.

Brorsen se narodil v dánském městečku Nordborg, ležícím na ostrově Als. Když mu byly tři roky, rodiče se rozvedli a dále žil jen s matkou. Ta byla naštěstí finančně zajištěna, a tak se mohl bez obav věnovat studiu. Nejprve chodil v Christiansfeldu do školy založené církví Moravští bratři, později do latinské školy ve Flensburgu. Poté se na přání matky začal věnovat právu, kvůli kterému navštěvoval školy v Kielu, Berlíně a Heidelbergu. Po nějaké době však změnil obor a studoval nejprve filozofii, později matematiku a přírodní vědy a nakonec astronomii.

Svá pozorování uskutečňoval na hvězdárnách v Kielu a Altoně (jedna ze čtvrtí Hamburku), kde v letech 1846 a 1847 objevil své první tři komety. Za tyto zásluhy získal ocenění od dánského krále Christiana VIII. V Altoně se navíc sblížil se zkušeným astronomem Heinrichem Christianem Schumacherem a stal se jeho pomocníkem. Během zdejšího působení dostal nabídku přejít na kodaňskou observatoř „Rundetaarn“ (Kulatá věž), ale překvapivě ji odmítl. Místo toho dal přednost soukromé observatoři Johna Parishe v již zmíněném Senftenbergu, kterou mu doporučil Schumacher.

Do budoucího Žamberku přijel Brorsen roku 1847. Protože majitel hvězdárny, John Parish, se také zajímal o matematiku a astronomií, investoval nemalé peníze do observatoře a vybavil ji velmi kvalitními přístroji z Londýna. Díky tomu snesla srovnání i s takovými hvězdárnami, jaké byly v Římě, Paříži nebo Greenwichi. Zároveň s nimi udržovala kontakty.

Brorsen zde objevil další dvě komety, ale věnoval se i jiným druhům pozorování. Sledoval například zákryty hvězd Měsícem, pohyby hvězd či sluneční skvrny. Také se zabýval polární září a zvířetníkovým světlem, u kterého nalezl protisvit. Objevil kulovou hvězdokupu NGC 6539 v souhvězdí Hada a emisní mlhovinu Plamínek v Orionu, označovanou dnes jako NGC 2024. U té však později vyšlo najevo, že nebyl prvním, kdo ji spatřil, protože již roku 1786 ji pozoroval William Herschel.

Toto plodné období bohužel skončilo roku 1858, kdy zemřel John Parish, a jeho dědic neměl zájem o pokračování astronomické činnosti. Přesto, že Brorsen byl ochotný pracovat na hvězdárně zcela zdarma, byla tato zbořena a přístroje rozprodány. Tato událost na něj velmi negativně zapůsobila. Podle některých zdrojů poté ještě pozoroval v omezené míře vlastními přístroji, podle jiných se již astronomií přestal zcela zabývat a věnoval se hlavně botanice. Podnikal dlouhé vycházky po okolí a zkoumal různé druhy rostlin.

Ačkoli byl dvakrát zasnouben, nikdy se neoženil a zůstal svobodný. Roku 1870 se vrátil do svého rodného města, kde žil samotářským a podivínským životem. Nestaral se o svůj zevnějšek a údajně se chodil pravidelně koupat do místního jezera, dokonce i v zimním období, kdy si musel vysekávat díru v ledu. Zemřel roku 1895 ve věku nedožitých 76 let.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Theodor Brorsen


30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »