Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červnové výročí: Heinrich Louis d’Arrest

Červnové výročí: Heinrich Louis d’Arrest

Heinrich Louis d’Arrest
Autor: National Library of Denmark

Letošního 14. června uplynulo kulatých 140 let od doby, kdy zemřel německý astronom Heinrich Louis d'Arrest. Jeho jméno je nejčastěji spojováno s objevem planety Neptun.

d’Arrestovi předci byli francouzští protestanti, ale Heinrich se narodil v Berlíně, kam utekli před pronásledováním. Na místní univerzitě také získal odborné vzdělání. Jeho oborem byla matematika.

Už během těchto studií se věnoval astronomii, a to jak teoretickým výpočtům, tak i praktickému pozorování. Při sledování oblohy 9. července 1844 nalezl novou kometu, ale objev mu nemohl být přiznán. Stejný objekt totiž již o dva dny dříve pozoroval francouzský astronom Victor Mauvais. Další kometu d’Arrest objevil ještě téhož roku, konkrétně 28. prosince.

Roku 1845 nastoupil na astronomickou observatoř v Berlíně, kde působil jako asistent. Právě zde se podílel na nejvýznamnější události svého života. V té době bylo známo jen sedm planet Sluneční soustavy a poslední z nich, Uran, vykazovala odchylky od vypočítané dráhy. Protože jednou z možností, jak jev objasnit, bylo působení dalšího tělesa za drahou Uranu, pustili se dva astronomové do výpočtu dráhy tohoto objektu. Jeden z nich, Urbain Le Verrier, zaslal své výsledky také na berlínskou hvězdárnu. Dopis přišel na observatoř 23. září 1846 a ještě ten večer začal Johann Gottfried Galle s hledáním objektu. Nebyl však na to sám, pomáhal mu s tím právě d’Arrest. Už po necelé hodině objevili nedaleko vypočítané pozice „něco“, co na hvězdné mapě nebylo zakresleno. Další pozorování ukázala, že se jedná o novou planetu, která později získala jméno Neptun.

Dva roky po tomto objevu změnil d’Arrest působiště a začal pracovat na hvězdárně v Pleißenburgu. Zde se soustředil na pozorování objektů vzdáleného vesmíru. Nezanedbával však ani malá tělesa Sluneční soustavy. Vydal práci o drahách planetek a objevil další kometu.

Roku 1857 se přestěhoval do Kodaně, kde pokračoval ve sledování mlhavých objektů na obloze. Během této práce objevil více než tři sta mlhovin, galaxiíhvězdokup. Několik let zasvětil podrobnému zkoumání skupiny galaxií v souhvězdí Vlasy Bereniky. Také se pokoušel najít měsíce Marsu, ale v tom nebyl úspěšný. Zato se mu podařilo objevit planetku, kterou pojmenoval po bohyni ze severské mytologie (76) Freia.

d’Arrestova životní pouť se uzavřela také v Kodani, když zde 14. června 1875 zemřel na srdeční selhání. Bylo mu v té době necelých 53 let.

Se jménem tohoto astronoma se můžeme setkat na několika vesmírných objektech. Nesou jej krátery na Měsíci, Phobosu a také planetka s číslem 9133.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronom, Neptun, Osobnost


47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »