Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Dubnové výročí: David Mathieson Walker

Dubnové výročí: David Mathieson Walker

David Mathieson Walker
Autor: NASA

Před patnácti lety, 23. dubna 2001, zemřel ve věku nedožitých 57 let americký pilot a astronaut David Walker. Příčinou jeho smrti byla rakovina. Mezi roky 1984 a 1995 se účastnil čtyř kosmických výprav a celkově na nich strávil více než 30 dní.

Narodil se v městě Columbus, ležícím v americkém státě Georgie. V mládí byl aktivním členem amerických skautů, u kterých získal nejvyšší možnou hodnost – Eagle (Orel). Studium na střední škole v městě Eustis na Floridě úspěšně ukončil roku 1962. Poté byl přijat na Námořní akademii Spojených států amerických (United States Naval Academy), kde roku 1966 získal bakalářský titul.

Další letecký výcvik absolvoval pod taktovkou námořnictva například na základnách v Texasu, Kalifornii, Mississippi či Floridě. Získal oprávnění zkušebního pilota a díky tomu mohl testovat i zcela nové experimentální stroje. Celkově strávil ve vzduchu více než 7 500 hodin.

V lednu 1978 jej NASA vybrala do svého týmu astronautů, kteří měli létat zcela novými kosmickými prostředky – raketoplány. Během přípravy na kosmický let zastával různé funkce. Byl například bezpečnostním komisařem, technickým asistentem, vedoucím podpůrného týmu, či pilotem jednoho z letadel, které sledovalo z bezprostřední blízkosti přistání raketoplánu Columbia při návratu z jeho první vesmírné mise.

Poprvé se do kosmického prostoru vydal v listopadu 1984 na palubě Discovery při letu STS-51-A. Hlavním cílem bylo vypuštění dvou družic a zejména pak zachycení dvou komunikačních satelitů. To se po určitých problémech zdařilo, byly naloženy do nákladového prostoru a raketoplán je dopravil zpět na Zemi.

Druhá kosmická mise měla označení STS-30 a Walker ji absolvoval raketoplánem Atlantis v květnu 1989. Tentokrát se stalo primárním účelem mise vypuštění planetární sondy Magellan, určené pro průzkum Venuše.

Potřetí Walkera na oběžnou dráhu vynesl raketoplán Discovery při výpravě STS-53 v prosinci 1992. Ta byla vyhrazena pro ministerstvo obrany, a proto hlavní cíl mise podléhal utajení. Pravděpodobně se jednalo o vypuštění špionážní družice. To se úspěšně podařilo a během letu proběhlo značné množství dalších experimentů.

Walkerův poslední kosmický let měl označení STS-69 a uskutečnil jej raketoplánem Endeavour v září 1995. Při něm byly například vypouštěny a znovu zachycovány dvě družice a prováděny další pokusy.

Roku 1996 Walker opustil NASA i námořnictvo a působil pak v několika firmách. Zajímavostí je, že byl odborným poradcem katastrofického filmu Drtivý dopad, který pojednával o možné srážce Země s velkou kometou.

Sledujte novinky na Facebooku Hvězdárny a planetária Plzeň.



Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, David Walker, Astronaut, Výročí


50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planeta Uran

Další informace »