Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Květnové výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova

Květnové výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova

Nejvýznamnější Prefátovo dílo Autor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Nejvýznamnější Prefátovo dílo
Autor: Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.

Oldřich Prefát se narodil ve Starém Městě pražském do rodiny bohatého obchodníka se sukny. Svůj přídomek „z Vlkanova“ získal díky tomu, že jeho otec byl povýšen do rytířského stavu. Když mu bylo sedmnáct let, začal studovat univerzitu ve Wittenbergu, kde se učil zejména stavitelství. O dva roky později se vrátil do Prahy, kde krátce studoval na Vysokém učení Karlově. Již následující rok však odešel do bavorského Ingolstadtu, kde pokračoval ve studiích. Zde se mimo seznámil s významným přírodovědcem Tadeášem Hájkem z Hájku. Díky němu se Prefát dostal k různým matematickým a astronomickým knihám a naučil se vyrábět zeměměřičské a astronomické přístroje. Toho později využil k tomu, že v Praze založil dílnu, ve které tyto přístroje vyráběl. Mezi další města, kde se Oldřich Prefát vzdělával, patří Lipsko, Benátky a Řím.

Největší dobrodružství zažil Prefát v letech 1546-1547, kdy se vydal na dlouhou cestu do Palestiny. Zajímavé je, že k této namáhavé a i nebezpečné výpravě jej přemluvili přátelé. Po souši doputoval až do Benátek, kde si musel sehnat loď, plující správným směrem. Protože ovládal řadu jazyků (češtinu, latinu, němčinu, řečtinu, vlaštinu), nebyl to pro něj velký problém. Nakonec se na moře vypravil obchodní lodí Liona a během této výpravy poznal řadu míst. Například měsíc se zdržel na Kypru, dále navštívil Hebron nebo Jeruzalém. Další cesta jej čekala roku 1552, kdy navštívil Španělsko.

Na základě zážitků, které během výprav nashromáždil, se rozhodl napsat cestopis, kde podrobně popsal celou svou cestu. Jeho dílo je velmi cenné, protože popsal a vysvětlil vše, co by podle jeho názoru mohlo být pro Středoevropany neznámé či špatně pochopitelné. Navíc si všechny údaje pečlivě ověřoval. Protože pro některé pojmy neexistoval český výraz, uváděl jejich názvy v různých jazycích, nebo pro ně zavedl zcela nová slova. Například pro to, co nyní nazýváme „přístavem“ vymyslel pojmenování „přistávadlo“. V cestopisu vylíčil velké množství příhod, podrobně popsal stavby, krajinu, ale třeba i činnosti, kterými se lidé v dané zemi zabývají. Nevynechal ani popis, jak je možné takovou výpravu uskutečnit. Cestopis napsal takovým způsobem, že byl srozumitelný i pro méně vzdělané lidi.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Astronomie


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »