Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Jan Hendrik Oort

Listopadové výročí: Jan Hendrik Oort

Jan Hendrik Oort u dalkohledu Autor: This image is copyright by the Leiden Observatory
Jan Hendrik Oort u dalkohledu
Autor: This image is copyright by the Leiden Observatory

Před dvaceti lety, 5. listopadu 1992, se završila dlouhá životní pouť nizozemského astronoma Jana Hendrika Oorta. V astronomii se s tímto jménem nejčastěji setkáváme díky tzv. Oortovu oblaku, což je kulový útvar na hranici Sluneční soustavy, obsahující drobná, nepravidelná tělesa. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.

Oort se narodil v městě Franeker ležícím v nizozemské provincii Frísko (Friesland). Byl druhým nejstarším synem v rodině čítající pět dětí. Již po několika letech se s rodiči přestěhoval na jih do města s těžko vyslovitelným jménem Oegstgeest. Po absolvování střední školy v Leidenu nastoupil Oort na univerzitu v Groningenu, kde získal roku 1919 bakalářský titul. O dva roky později studium ukončil složením doktorské zkoušky. Ve stejné době na univerzitě působil další známý astronom, Jacobus Cornelius Kapteyn.

Roku 1922 odjel Oort do USA, kde pracoval dva roky na observatoři Yaleovy univerzity. Poté se vrátil do Nizozemska, ale nikoli již do Groningenu. Místo asistenta mu nabídl Willem de Sitter z Leidenu a Oort tuto nabídku využil.

Mezi roky 1930 a 1970 působil na Leidenské univerzitě, nejprve jako učitel, později jako profesor. Z dalších funkcí zastával například ředitelský post na místní observatoři, dělal tajemníka v Mezinárodní astronomické unii a v letech 1958 až 1961 byl jejím prezidentem.

Oort byl jedním z průkopníků v nově vzniklém oboru zkoumajícím vesmír pomocí radiových vln - radioastronomii. Nejprve pracoval se starým vyřazeným radarem, který původně používali němečtí vojáci. V 50. letech se mu podařilo získat finance a postavil v Dwingeloo radioteleskop o průměru 25 metrů. S ním pak probíhalo sledování středových partií Mléčné dráhy, které ukázalo, že jsou mnohem aktivnější, než se čekalo. Vznikla také rádiová mapa na vlnové délce 21 cm, kde se projevila spirální struktura naší Galaxie.

Během své práce Oort odhalil řadu zajímavých faktů a uskutečnil několik objevů. Například zjistil, že Mléčnou dráhu obklopuje tzv. galaktické halo, což je oblast vyplněná plynem, hvězdami a temnou hmotou. Dále objevil, že Krabí mlhovina (pozůstatek po výbuchu supernovy) vydává spojité a polarizované světlo.

Svou nejznámější hypotézu vyslovil roku 1950, kdy přišel s tím, že v okrajových částech Sluneční soustavy se nachází obrovský oblak zmrzlých těles, který slouží jako „zásobárna“ komet.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Oort, Výročí


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »