Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Catherine Grace Colemanová

Prosincové výročí: Catherine Grace Colemanová

Catherine Grace Colemanová
Autor: Paul Marotta

Půlkulaté 55. narozeniny oslavila 14. prosince americká astronautka a odbornice na chemii Catherine Colemanová. Na oběžnou dráhu Země se dosud podívala třikrát a mimo zemský povrch strávila v součtu více než 180 dní.

Na svět přišla v přístavním městě Charleston, ležícím v americkém státě Jižní Karolína. Po základní škole nastoupila na střední školu Wilberta Tuckera Woodsona ve Fairfaxu a navštěvovala ji do roku 1978. Poté se zaměřila na studium chemie v Cambridge na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Roku 1983 získala bakalářský titul a v dalších studiích pokračovala na Massachusettské univerzitě. Tu úspěšně absolvovala roku 1991 a obdržela doktorandský titul.

Ještě před tím nastoupila k vojenskému letectvu a působila na Wright-Pattersonově letecké základně nedaleko Daytonu. Zde jako chemik mimo jiné zkoumala část družice LDEF (Long Duration Exposure Facility), která obíhala kolem Země v letech 1984 až 1990. Z letectva odešla v listopadu 2009.

Roku 1992 byla vybrána do oddílu astronautů a nastoupila trénink na letového specialistu. Věnovala se například tomu, jak se bude chovat užitečné zatížení na palubě kosmické lodi v prostředí mikrogravitace nebo jaká zde bude akustika. Také působila jako komunikační důstojník (CAPCOM).

Na oběžnou dráhu se poprvé vydala raketoplánem Columbia během mise STS-73 v říjnu 1995. Hlavním cílem letu bylo vynesení vesmírné laboratoře Spacelab, ve které se prováděla celá řada experimentů, týkajících se například fyziky tekutin či biotechnologie.

Na druhý kosmický let se Colemanová vydala v červenci 1999. Mise měla označení STS-93 a uskutečnil ji opět raketoplán Columbia. Tentokrát bylo hlavní náplní výpravy vypuštění rentgenové observatoře Chandra. Colemanová se starala například o správné umístění družice a jejího urychlovacího stupně v nákladovém prostoru.

Potřetí Colemanová vzlétla na orbitu ruskou kosmickou lodí Sojuz TMA-20 v prosinci 2010. Po dvou dnech se loď připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a posádka do ní přešla. Zde byla Colemanová spolu s dalšími pěti kosmonauty členkou Expedic 26 a 27, což jsou názvy pro dlouhodobé pobyty na ISS. Zastávala v nich funkci palubního inženýra. Protože ráda hraje na flétnu, vzala si tento nástroj s sebou i na oběžnou dráhu a několikrát během svého pobytu na ISS na ni veřejně zahrála. Na zemský povrch se vrátila opět Sojuzem TMA-20, a to v květnu 2011. Během této mise strávila v kosmickém prostoru 159 dní, 7 hodin a 8 minut.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronaut, Kosmonaut, Osobnost


16. vesmírný týden 2018

16. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 1,95 dne

Další informace »