Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Catherine Grace Colemanová

Prosincové výročí: Catherine Grace Colemanová

Catherine Grace Colemanová
Autor: Paul Marotta

Půlkulaté 55. narozeniny oslavila 14. prosince americká astronautka a odbornice na chemii Catherine Colemanová. Na oběžnou dráhu Země se dosud podívala třikrát a mimo zemský povrch strávila v součtu více než 180 dní.

Na svět přišla v přístavním městě Charleston, ležícím v americkém státě Jižní Karolína. Po základní škole nastoupila na střední školu Wilberta Tuckera Woodsona ve Fairfaxu a navštěvovala ji do roku 1978. Poté se zaměřila na studium chemie v Cambridge na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Roku 1983 získala bakalářský titul a v dalších studiích pokračovala na Massachusettské univerzitě. Tu úspěšně absolvovala roku 1991 a obdržela doktorandský titul.

Ještě před tím nastoupila k vojenskému letectvu a působila na Wright-Pattersonově letecké základně nedaleko Daytonu. Zde jako chemik mimo jiné zkoumala část družice LDEF (Long Duration Exposure Facility), která obíhala kolem Země v letech 1984 až 1990. Z letectva odešla v listopadu 2009.

Roku 1992 byla vybrána do oddílu astronautů a nastoupila trénink na letového specialistu. Věnovala se například tomu, jak se bude chovat užitečné zatížení na palubě kosmické lodi v prostředí mikrogravitace nebo jaká zde bude akustika. Také působila jako komunikační důstojník (CAPCOM).

Na oběžnou dráhu se poprvé vydala raketoplánem Columbia během mise STS-73 v říjnu 1995. Hlavním cílem letu bylo vynesení vesmírné laboratoře Spacelab, ve které se prováděla celá řada experimentů, týkajících se například fyziky tekutin či biotechnologie.

Na druhý kosmický let se Colemanová vydala v červenci 1999. Mise měla označení STS-93 a uskutečnil ji opět raketoplán Columbia. Tentokrát bylo hlavní náplní výpravy vypuštění rentgenové observatoře Chandra. Colemanová se starala například o správné umístění družice a jejího urychlovacího stupně v nákladovém prostoru.

Potřetí Colemanová vzlétla na orbitu ruskou kosmickou lodí Sojuz TMA-20 v prosinci 2010. Po dvou dnech se loď připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a posádka do ní přešla. Zde byla Colemanová spolu s dalšími pěti kosmonauty členkou Expedic 26 a 27, což jsou názvy pro dlouhodobé pobyty na ISS. Zastávala v nich funkci palubního inženýra. Protože ráda hraje na flétnu, vzala si tento nástroj s sebou i na oběžnou dráhu a několikrát během svého pobytu na ISS na ni veřejně zahrála. Na zemský povrch se vrátila opět Sojuzem TMA-20, a to v květnu 2011. Během této mise strávila v kosmickém prostoru 159 dní, 7 hodin a 8 minut.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronaut, Kosmonaut, Osobnost


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Asteroid 7 Iris

Oblast oblohy s asteroidem 7 Iris focený z města přes světelné znečištění

Další informace »