Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Nikolaj Genadijevič Basov

Prosincové výročí: Nikolaj Genadijevič Basov

Nikolaj Genadijevič Basov Autor: http://www.leopoldina.org
Nikolaj Genadijevič Basov
Autor: http://www.leopoldina.org
Letošního 14. prosince by se dožil devadesáti let sovětský fyzik N. G. Basov, jenž se zabýval převážně kvantovou elektronikou. Jeho práce významně pomohla k sestrojení maseru a laseru.

Mladý Basov vstoupil roku 1936 do Komsomolu (Komunistický svaz mládeže), kde setrval čtrnáct let. Střední školu ukončil roku 1941 a poté byl povolán do vojenské služby. Navštěvoval Kujbyševskou vojenskou zdravotní akademii, kde získával znalosti, aby se mohl stát asistentem lékaře. V letech 1943 až 1945 se aktivně zúčastnil druhé světové války jako člen Rudé armády.

Po demobilizaci začal studovat teoretickou a experimentální fyziku na Moskevském inženýrsko - fyzikálním institutu. Řádné studium ukončil roku 1950 a poté pokračoval v postgraduálním. Na diplomové práci pracoval v Lebedědově Fyzikálním institutu Akademie věd pod vedením profesorů Leontoviče a Prochorova. Roku 1953 získal titul kandidát věd a o tři roky později úspěšně obhájil disertační práci na téma molekulární oscilátor. Stal se tak nositelem titulu doktor věd.

Již od roku 1952 pracoval v oblasti kvantové radiofyziky, prováděl experimenty, společně s Prochorovem navrhoval a stavěl oscilátory. Zabývali se vlivy, které působily na frekvenci oscilátoru, a snažili se zvýšit jeho stabilitu. Popsali princip zařízení, které dokáže generovat a zesilovat mikrovlny pomocí stimulované emise záření. To je známé pod názvem maser. Zjistili také, jakým způsobem jej provozovat ve spojitém režimu - použitím více než dvou energetických hladin.

Později se Basov zaměřil na oscilátory v optické oblasti. Spolu s dalšími vědci zjišťoval, zda je vhodné při jejich konstrukci použít polovodiče.

Roku 1963 založil Laboratoře kvantové radiofyziky a byl v jejich vedení po zbytek života, jisté období zastával funkci ředitele. Také byl členem Akademie věd SSSR. Nejprve jako člen-korespondent, později řádný člen a nakonec dlouholetý člen předsednictva. Zároveň s tím byl čestným členem Mezinárodní akademie věd.

Kromě několika vyznamenání, získaných v SSSR (Leninova cena, Leninův řád, Státní cena SSSR a 2x Hrdina socialistické práce) se stal roku 1964 nositelem Nobelovy ceny za fyziku. Získal ji spolu s A. M. Prochorovem a Ch. H. Townesem za výzkum v oblasti kvantové elektroniky.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Maser, Basov, Laser, Výročí


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »