Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Steven Alan Hawley

Prosincové výročí: Steven Alan Hawley

Dnes, v pondělí 12. prosince 2016, slaví šedesáté páté narozeniny americký astronom a astronaut Steven Alan Hawley. Zúčastnil se dohromady pěti vesmírných misí, díky kterým strávil v kosmickém prostoru celkem více než 32 dní.

Na svět přišel ve středoamerickém státě Kansas, konkrétně v městě Ottawa. On sám však považuje za své rodné město Salinu, kde studoval střední školu. Tu dokončil v roce 1969. Poté pokračoval na Kansaské univerzitě, kterou absolvoval s nejvyšším možným vyznamenáním a získal zde bakalářský titul. Jeho hlavním zaměřením byla fyzika a astronomie. Další vzdělávání probíhalo na Kalifornské univerzitě v městě Santa Cruz. Tu dokončil v roce 1977 a získal tak titul Ph.D. z astronomie a astrofyziky.

Již během těchto studií pracoval jako výzkumný asistent na Námořní observatoři ve Washingtonu a také na Národní radioastronomické observatoři v Green Banku (Západní Virginie). Zde se věnoval spektrofotometrii galaxiímlhovin se zaměřením na určení jejich chemického složení. Výsledky pak zveřejňoval v odborných astronomických časopisech.

V lednu 1978 byl vybrán do týmu budoucích astronautů. Ještě předtím, než vzlétl do kosmického prostoru první raketoplán, testoval systémy v Integrované laboratoři raketoplánové avioniky (SAIL). Během prvních misí raketoplánů byl členem podpůrného týmu, který pracoval na Floridě v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).

První Hawleyho vesmírná výprava nesla označení STS-41-D a jednalo se o premiérový let raketoplánu Discovery. Uskutečnila se na přelomu srpna a září 1984 a kromě řady experimentů došlo během letu k vypuštění tří komunikačních družic.

Druhý vesmírný let absolvoval Hawley na palubě raketoplánu Columbia v lednu 1986. Byl to poslední let před tragickou havárií Challengeru. Měl označení STS‑61-C a hlavním jeho cílem bylo vypuštění komunikačního satelitu Satcom Ku-1.

Třetí Hawleyova mise proběhla v dubnu 1990 a nesla označení STS-31. Uskutečnil ji raketoplán Discovery a byl při ní vynesen na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův kosmický dalekohled (HST).

K tomuto dalekohledu se Hawley vrátil ještě jednou, během výpravy STS-82. Byl to druhý servisní let k HST a provedl jej raketoplán Discovery v únoru 1997.

Naposledy se do kosmického prostoru vydal Hawley na palubě raketoplánu Columbia, a to v červenci 1999 během mise STS-93. Tentokrát byla z nákladového prostoru vypuštěna astronomická observatoř Chandra, což je rentgenový dalekohled. Tímto letem se seznam Hawleyho kosmických výprav uzavřel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Astronaut, Astronom, Osobnost, Steven Alan Hawley


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »