Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Viktor Michajlovič Afanasjev

Prosincové výročí: Viktor Michajlovič Afanasjev

Viktor Michajlovič Afanasjev Autor: www.spacefacts.de
Viktor Michajlovič Afanasjev
Autor: www.spacefacts.de
Poslední den letošního roku oslaví své 65. narozeniny ruský (sovětský) vojenský letec a kosmonaut, 238 člověk ve vesmíru, Viktor Michajlovič Afanasjev. Zúčastnil se celkem čtyř výprav na oběžnou dráhu Země, kde v součtu strávil více než rok a půl (555 dní, 18 hodin a 35 minut). Uskutečnil sedm výstupů do otevřeného kosmu o celkové délce 38 hodin, 33 minut.

Narodil se do dělnické rodiny v městě Brjansk, kde také chodil deset let do místní školy. Roku 1966 vstoupil do armády a začal studovat vojenskou pilotní školu, kterou úspěšně zakončil o čtyři roky později. Na dalších leteckých školách navštěvovaných v pozdějších letech získal kvalifikaci i jako zkušební pilot. Díky tomu mohl testovat kromě běžných letadel, jako například Suchoj Su-7, Suchoj Su-17 a Jakovlev Jak-28U i další, méně obvyklé stroje. Během své aktivní kariéry získal zkušenosti s více než čtyřiceti druhy letounů.

Od poloviny osmdesátých let začal trénovat v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů. Nejprve měl uskutečnit kosmický let raketoplánem Buran, ale nakonec po patřičném přeškolení absolvoval všechny své výpravy do kosmu na palubách kosmických lodí Sojuz.

Poprvé se do kosmického prostoru vydal 2. prosince 1990 lodí Sojuz TM-11. Posádku kromě něj tvořil sovětský kosmonaut Musa Chiramanovič Manarov a japonský novinář Tojohiro Akijama. Loď je dopravila ke kosmické stanici Mir, na které pak Afanasjev strávil 175 dní jako člen osmé základní posádky. Během pobytu na Miru čtyřikrát vystoupil do volného kosmického prostoru a provedl několik experimentů, oprav či montáží. Zpět na Zemi se vrátil 26. května 1991.

Na druhý kosmický let čekal tři roky. Tentokrát jej k Miru dopravil Sojuz TM-18 a strávil zde 182 dnů. Velel patnácté základní posádce, ve které byli kromě něj ještě ruští kolegové Jurij Usačov a Valerij Poljakov.

I třetí kosmická výprava zavedla Afanasjeva na kosmickou stanici Mir a jednalo se o jeho nejdelší let. Začal 20. února 1999 a skončil až 28. srpna téhož roku, takže trval téměř 189 dní. Tentokrát měla základní posádka, které opět velel, číslovku 27. Zajímavostí je, že na palubě lodi Sojuz TM-29, která jej vynesla k Miru, byl i první a dosud jediný slovenský kosmonaut Ivan Bella.

Naposledy se do kosmu Afanasjev vydal 21. října 2001 v kosmické lodi Sojuz TM-33 spolu s Konstantinem Kozejevem z Ruska a Claudií Haigneréovou z Francie. Tentokrát již zamířil k nově budované Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a v rámci této mise došlo k výměně kosmické lodi u stanice, sloužící zde jako záchranné plavidlo. Afanasjev tentokrát strávil na orbitě jen necelých deset dní, aby se poslední říjnový den definitivně vrátil na zemský povrch kosmickou lodí Sojuz TM-32.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »