Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Říjnové výročí: François Jean Dominique Arago

Říjnové výročí: François Jean Dominique Arago

François Jean Dominique Arago Autor: https://www.repository.cam.ac.uk/
François Jean Dominique Arago
Autor: https://www.repository.cam.ac.uk/
Druhého říjnového dne letošního roku uplynulo již 160 let, co v Paříži zemřel francouzský fyzik, matematik, astronom a politik F. J. D. Arago. Byl to všestranně zaměřený vědec, zkoumal například polarizaci či refrakci, přednášel matematiku a geodézii, snažil se popularizovat astronomii, přispěl k objevu planety Neptun a zajímal se i o další obory.

Na svět přišel ve francouzské obci Estagel, nedaleko dnešní hranice se Španělskem, jako nejstarší ze čtyř synů. Rodina zde žila v malé usedlosti, kterou vlastnil otec pracující jako právník. Zde také mladý Arago navštěvoval základní školu. Později se rodina přestěhovala do nedalekého města Perpignam, kde pokračoval v dalším studiu na místním gymnáziu. V 17 letech nastoupil na prestižní francouzskou vysokou školu École Polytechnique a již o rok později dostal nabídku, že by mohl pracovat na hvězdárně jako sekretář. To sice Arago odmítl, protože nechtěl kvůli tomu ukončit studium, ale začal tam pracovat jako výpomoc.

Nedlouho poté se zúčastnil přesného měření vzdálenosti mezi městy Dunkerque a Barcelonou, z čehož se vypočítávala délka metru. Během této akce zažil celou řadu dobrodružství a několikrát mu šlo dokonce o život. Práci dokončil roku 1808, ale kvůli řadě komplikací se zpět do Francie dostal až v červenci následujícího roku.

Jedna z jeho prvních vědeckých prací byla věnována polarizaci světla. Dokázal, že světlo pochází z plynné atmosféry Slunce a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr.

Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu a ta byla plně pochopena až začátkem minulého století.

Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce, studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

Během jednoho experimentu objevil roku 1820 magnetické účinky elektrického proudu. Ty se projevily tím, že železné piliny byly přitahovány k vodiči, kterým procházel elektrický proud. Těmito výsledky ovlivnil jiného francouzského vědce, který se problematice začal věnovat více a podrobně ji popsal. Nebyl to nikdo jiný než André Marie Ampère, jehož jméno se v současnosti používá jako jednotka elektrického proudu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění Měsíce 7.8.2017

Částečné zatmění Měsíce pozorované z vrcholu Ještěd u Liberce

Další informace »