Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Říjnové výročí: François Jean Dominique Arago

Říjnové výročí: François Jean Dominique Arago

François Jean Dominique Arago Autor: https://www.repository.cam.ac.uk/
François Jean Dominique Arago
Autor: https://www.repository.cam.ac.uk/
Druhého říjnového dne letošního roku uplynulo již 160 let, co v Paříži zemřel francouzský fyzik, matematik, astronom a politik F. J. D. Arago. Byl to všestranně zaměřený vědec, zkoumal například polarizaci či refrakci, přednášel matematiku a geodézii, snažil se popularizovat astronomii, přispěl k objevu planety Neptun a zajímal se i o další obory.

Na svět přišel ve francouzské obci Estagel, nedaleko dnešní hranice se Španělskem, jako nejstarší ze čtyř synů. Rodina zde žila v malé usedlosti, kterou vlastnil otec pracující jako právník. Zde také mladý Arago navštěvoval základní školu. Později se rodina přestěhovala do nedalekého města Perpignam, kde pokračoval v dalším studiu na místním gymnáziu. V 17 letech nastoupil na prestižní francouzskou vysokou školu École Polytechnique a již o rok později dostal nabídku, že by mohl pracovat na hvězdárně jako sekretář. To sice Arago odmítl, protože nechtěl kvůli tomu ukončit studium, ale začal tam pracovat jako výpomoc.

Nedlouho poté se zúčastnil přesného měření vzdálenosti mezi městy Dunkerque a Barcelonou, z čehož se vypočítávala délka metru. Během této akce zažil celou řadu dobrodružství a několikrát mu šlo dokonce o život. Práci dokončil roku 1808, ale kvůli řadě komplikací se zpět do Francie dostal až v červenci následujícího roku.

Jedna z jeho prvních vědeckých prací byla věnována polarizaci světla. Dokázal, že světlo pochází z plynné atmosféry Slunce a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr.

Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu a ta byla plně pochopena až začátkem minulého století.

Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce, studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

Během jednoho experimentu objevil roku 1820 magnetické účinky elektrického proudu. Ty se projevily tím, že železné piliny byly přitahovány k vodiči, kterým procházel elektrický proud. Těmito výsledky ovlivnil jiného francouzského vědce, který se problematice začal věnovat více a podrobně ji popsal. Nebyl to nikdo jiný než André Marie Ampère, jehož jméno se v současnosti používá jako jednotka elektrického proudu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »