Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Říjnové výročí: Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov

Říjnové výročí: Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov

Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov Autor: http://www.spacefacts.de/more/cosmonauts/page/english/rukavishnikov_nikolai.htm
Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov
Autor: http://www.spacefacts.de/more/cosmonauts/page/english/rukavishnikov_nikolai.htm
Tento rok jsme si mohli připomenout dvě kulatá výročí, spojená s tímto sovětským kosmonautem. Minulý měsíc (18. 9.) uplynulo osmdesát let od jeho narození a v říjnu (19. 10.) to bude deset let, co zemřel.

Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov se narodil v městě Tomsk, ležícím v jihozápadní části Sibiře. Jeho otec pracoval na železnici a rodina kvůli tomu poměrně dost cestovala, zejména po východních částech SSSR.

Po absolvování střední školy se Rukavišnikov přihlásil na Moskevský inženýrsko-fyzikální institut (MEPI) a roku 1951 jej začal studovat. Školu ukončil o šest let později a získal inženýrský titul. Poté pracoval v konstrukční kanceláři č. 1 (OKB 1), kterou vedl Sergej Koroljov. Zde vznikl legendární Sputnik 1 i další sovětské umělé družice, kosmické sondy nebo kosmické lodi.

Roku 1967 se přihlásil mezi kosmonauty a byl přijat do skupiny civilních specialistů č. 2. Nejprve se připravoval na let k Měsíci, když ještě v SSSR doufali, že se jim podaří uskutečnit tuto výpravu dříve než USA. Nakonec však tento "kosmický závod" vyhráli Američané a sovětský lunární program byl zrušen.

Rukavišnikov se se tak nedostal k Měsíci, ale třikrát vzlétl na oběžnou dráhu Země. Poprvé to bylo 23. dubna 1971 v kosmické lodi Sojuz 10. Dalšími členy posádky byli Vladimir Šatalov a Alexej Jelisejev. Kosmická loď přiletěla k orbitální stanici Saljut 1, připojila se k ní a déle než pět hodin zůstala spojena. Kosmonauti však neotevřeli průlez a nepřestoupili na palubu Saljutu. Údajně se měl jen prověřit nový spojovací systém a chování spojených těles, ale spekuluje se o tom, že k přestupu nedošlo kvůli technické závadě. Později se loď odpojila a po dalším letu ve formaci se vrátila na Zem.

Druhý let absolvoval Rukavišnikov spolu s Anatolijem Filipčenkem na palubě kosmické lodi Sojuz 16 v prosinci 1974. Během něj se zkoušely různé systémy, které byly později použity při spojení sovětské a americké lodi během mise Sojuz-Apollo.

Poslední výprava, ve které byl kromě Rukavišnikova i bulharský kosmonaut Georgi Ivanov, byla nejdramatičtější. Kosmická loď Sojuz 33 měla přiletět k orbitální stanici Saljut 6, spojit se s ní a kosmonauti přestoupit do jejích útrob. Zpočátku šlo vše podle plánu, ale během přibližovacího manévru, asi tři kilometry od stanice, přestal fungovat hlavní motor a už se jej nepodařilo zprovoznit. Kosmonauti se proto museli nachystat na návrat. Použili rezervní motor a během sestupu je čekalo přetížení až 10 g. Vše naštěstí dopadlo dobře a loď nakonec bezpečně přistála zpátky na Zemi.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Kosmonaut


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »