Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Srpnové výročí: William Hyde Wollaston

Srpnové výročí: William Hyde Wollaston

William Hyde Wollaston

Šestého srpna uplynulo již 250 let od narození anglického lékaře, fyzika a chemika W. H. Wollastona. Zřejmě nejvíc je znám jako objevitel palladia a rhodia, ale šíře jeho zájmů byla mnohem širší.

Na svět přišel Wollaston v městě East Dereham, ležícím v anglickém hrabství Norfolk. Jeho rodiči byli Mary Farquier a její manžel Francis Wollaston, který působil jako kněz a astronom. William se vzdělával v Cambridge, nejprve na škole Gonville and Caus, později na místní univerzitě, kde roku 1793 obdržel doktorát z lékařství. Již během těchto studií se u něj projevil zájem o fyziku, chemii, krystalografii a další obory. Netrvalo dlouho a kvůli těmto zájmům opustil lékařskou kariéru a začal se věnovat jim.

Při svých výzkumech se mu podařilo rozvinout postup, jak se dá získat platina z rudy. Zároveň s tím roku 1803 objevil dva nové prvky. První z nich pojmenoval palladium podle planetky Pallas, která byla objevena o rok dříve. Druhý prvek dostal jméno rhodium, což je odvozeno od řeckého slova rodoeis - růžová. Takovou barvu totiž mají jeho sloučeniny.

Neméně důležité byly jeho experimenty v optice. Roku 1804 (někde je uváděn rok 1802) si všiml, že ve slunečním spektru se objevují oblasti, kde je intenzita světla výrazně menší, než by měla být. Stejný jev později zkoumal Joseph von Fraunhofer a objevil takových oblastí několik set. Dnes je známe pod označením Fraunhoferovy čáry a víme, že jsou způsobeny absorpcí světla ve fotosféře Slunce a zemské atmosféře. Wollaston konstruoval i různé optické přístroje, například goniometr nebo refraktometr na měření indexu lomu. Také vyvinul čočku pro dírkovou komoru, která poskytovala kvalitnější obraz s menším zkreslením.

Další z jeho výzkumů se věnoval elektrické energii. Zjistil, že statická elektřina vzniklá třením je totožná s tou, která vzniká v elektrických článcích. Články postupně vylepšoval a zkoušel je spojovat dohromady. Jeho pokusy přispěly k tomu, že se začalo uvažovat, zda by nebylo možné zkonstruovat motor poháněný elektrickou energií. První takový funkční motor zkonstruoval Michael Faraday a dodnes se vedou spory, zda některé myšlenky nepřevzal právě od Wollastona.

Se jménem tohoto vědce se můžeme setkat i v současnosti. Existuje například Wollastonova medaile, která je udělována za přínos v geologii. Na jeho počest byl pojmenován jeden z minerálů Wollastonit a existuje Wollastonovo jezero v kanadské provincii Saskatchewan. Toto jméno nalezneme dokonce i na Měsíci, kde se tak jmenuje jeden malý kráterOceánu bouří.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna v Plzni



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Fyzik


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »